Skvěle svítí, ale před deštěm vás neschová: Postřehy z dlouhodobého testu skútru Yamaha NMax 125

Náš půlroční „dlouhodobák“ se blíží k závěru. Se skútrem mám najeto zatím 3 200 km, což je v tom nabitém programu (a deštivém létě) vlastně docela dost. Přidalo se k tomu několik testů velkých motorek, taky se rád svezu na své. Skútr tak slouží spíše na kratší trasy, během kterých tam ty kilometry nenaskakují jako u dodávky, ale když musím na otočku do Prahy, vlastně už jinak než na NMaxu nejezdím. To by musely padat trakaře.

Ale i tak jsem už zaznamenal spoustu detailů, kterých si člověk během krátkých testů většinou nevšimne, případně je nedokáže pořádně vyzkoušet a využít v každodenním režimu. Jelikož je skútr prakticky v denní permanenci a skoro v každém počasí, je už jasné, v čem tahle malá Yamaha vyniká a v čem by se mohla zlepšit.

Jak se teď na přelomu září a října smráká poměrně brzy, bylo mnoho příležitostí světlo pořádně vyzkoušet i za tmy. A nutno říci, že na poměry malých skútrů svítí opravdu parádně. Potkávací světlo pokrývá nejdůležitější oblast před motorkou. Dálkový světlomet pak vyšle rovný paprsek, který osvítí vozovku daleko dopředu. Takhle dobře nesvítí ani některé velké a mnohem dražší motorky!

Samozřejmě tu nemáme „chytré“ světlomety, které by uměly přisvítit do zatáčky anebo počítat s náklonem motorky a upravit paprsek světla. Od budgetového skútru prostě nemůžeme chtít zázraky. I tak svítí Yamaha NMax 125 opravdu dobře a člověk nemá pocit, že by za tmy neviděl. Hlavní je, že při přepnutí na dálková světla nezmizí ten široký kužel světla potkávacího, jako je tomu u některých jiných skútrů i větších motorek.

Přístrojovka „lepší“ verze NMax Tech Max má navíc barevný displej, kde lze zobrazit třeba navigaci, předpověď počasí a podobně, asi ji budete spíše používat pro palubní počítač anebo otáčkoměr. V noci ale svítí dost intenzivně. Naštěstí se to dá ztlumit, ovšem to jde jen přes palubní menu a nikoli za jízdy. A i v nejnižším nastavení svítí docela hodně.

Ovladačům a vlastně i celkovému zpracování nejde nic zásadního vytknout. Všechna tlačítka a přepínače mají jasně definovaný chod a obsluhují se lehce. Ovladač palubního displeje také není řešený špatně, jen když máte tlusté teplé rukavice (což v chladném počasí asi mít budete), už je to trochu horší. Naštěstí blinkry, světla a startér jdou snadno obsluhovat i v zimních rukavicích.

Jen pořád zápasím s tím, co si mám myslet o otočném ovladači zapalování a otevírání nádrže a sedla. Naprosto chápu, že pokud seskakujete ze skútru třeba 50× denně, je fajn, že nemusíte lovit klíček a přístupový čip máte někde v kapse.

Jenže to také znamená, že ten čip musíte mít pořád u sebe. Motorka vám pak pípáním připomene, že se čip vzdálil, a to i v momentě, kdy si otevřete sedadlo a jdete dozadu něco nakládat. Osobně bych to s klasickým klíčkem a mechanickým ovládáním asi vydržel.

Když se pak zaměříte na detaily, motorka se netváří lacině. Materiály, plasty a hlavně celkové zpracování působí hodnotně jako u dospělých motorek za zhruba tři sta tisíc korun. To, že výrobce nešetřil na brzdách a dodává motorku na kvalitních pneumatikách, svědčí o tom, že maximální úspora nákladů tu nebyla cílem.

Trochu se bojím o to, jak bude po pár letech celoročního provozu vypadat spodek a hlavně výfuk. My máme najeto lehce přes tři tisíce a výfuková trubka už je docela „olezlá“. A to se snažím motorku důkladně čistit po každé jízdě v dešti (což je zhruba každá druhá). Také začal vrzat hlavní stojánek, to však šlo vyřešit asi za dvacet sekund prostříknutím olejem ve spreji.

Pod sedlo se vejde jen jedna helma a s vyklápěcí už bývá trochu potíž. Klasická integrálka normální velikosti se sem nacpe, jenže pak už pod sedlo další věci nedáte. Maximálně nějaké pečivo a jogurt. Kdo nosí malou helmu na skútr bez ochrany brady a velkého štítku, možná se mu podaří pod sedlo nacpat dvě.

Naštěstí má NMax dva chytré háčky vpředu pod sedlem, kam si můžete helmu šikovně připnout. Zkoušel jsem s ní lomcovat a nepodařilo se mi ji takto sundat, ale asi bych takto přilbu nenechával někde přes noc bez dozoru. Z tohoto ohledu bych asi doporučil příplatek za nosič a větší zadní kufr, pokud chcete mít jistotu, že něco odvezete a nechcete helmu tahat v ruce.

Přední kapsičky jsou praktické, jen nejsou uzamykatelné. Vlevo v otevřené přihrádce je USB-C port na nabíjecí kabel a vejde se sem i malá PET lahev na půl litru anebo plechovka. Vpravo v uzavřené přihrádce můžete mít třeba doklady. Pozor, schránka se ale nezamyká. Osobně bych taky uvítal nějakou gumovou výplň, aby věci v přihrádkách na tom tvrdém plastu tak nechrastily.

Verze Tech Max má vylepšené sedlo standardně, dokoupit však jde i na obyčejného NMaxe. Je vlastně docela pohodlné, pohodlí pak pomáhá i to, že si během jízdy můžete různě měnit polohu nohou a poposedat si, takže pak člověk nezatuhne v jedné poloze, což je problém většiny velkých motorek.

Testovaný NMax nemá žádné dodatečné štítky, takže na jezdce více fouká. Můžete si připlatit za vyšší čelní štítek s lepší ochranou proti větru a dešti. Nohy jsou ale schované vždycky a ani v dešti nemívám nohavice promočené.

Přesto v chladném počasí anebo dešti musím vždycky kolena přitáhnout trochu více k sobě, abych si je zcela schoval. Vyhřívané rukojeti se dají dokoupit vždycky, jen pokud byste chtěli i vyhřívané sedlo, je potřeba ho objednat už do výroby, protože dodatečně to už dodělat nejde.

Naštěstí Yamaha má v příplatcích mraky užitečných doplňků, kterými si NMaxe můžete dovybavit přesně pro své potřeby. Nosiče, kufry, štítky… nechybí ani zimní paket, aby se na skútru dalo jezdit i ve velmi chladném (a vlhkém) počasí. Pak už ale cena poleze dost nahoru, neboť všechny doplňky stojí zhruba stejně jako na velkou motorku. Když si kupujete motorku za 300 tisíc, příplatek třicet tisíc za doplňky tolik neznamená. Jenže na skútru takové příplatky znamenají třetinu ceny celého stroje…

Proti kvalitě zpracování nemůžu říct nic špatného. Motorka se netřese, nic z ní neodpadává a pořád bez problémů funguje. Jen se nemohu ubránit dojmu, že systém konektivity a možnosti propojení telefonu jsou spíše taková „opičárna“ do katalogu. Vážně chce někdo s někým sdílet, kdy a jak kam jezdí? Neberu vám to, ale já se bez takových věcí obejdu.

Také mi přestalo propojení motorky a telefonu fungovat. Nejprve to šlo samo, ale když jsem pak chtěl znovu systém aktivovat, odmítal se telefon s motorkou spojit, i když jsem postupoval přesně podle návodu. Spíše to bude chyba na straně uživatele a k životu to nutně nepotřebuju.

Když jsem si pak vyzkoušel, jak fungují mapy Garmin (jediné kompatibilní s displejem skútru), přišlo mi jako mnohem lepší řešení dát si na řídítka držák telefonu a používat univerzální Mapy.cz od Seznamu, které mám na cestování po Česku nejraději. Jako lepší řešení bych viděl prostou možnost na displeji skútru zrcadlit obrazovku telefonu.

Na skútru je naprosto skvělé, jak na něj člověk skočí klidně jen v teplákách, narazí si na hlavu kokos a může drandit do druhé vesnice. Na tohle rychlé popojíždění pro svačinu nebo na poštu je malý a lehký skútr naprosto boží. Osobně s ním nemám vůbec žádný problém, ani když potřebuju dojíždět do Prahy. Už jsme si napsali, že dynamicky na běžný provoz naprosto stačí a v ranní ucpané Praze budete jednoznačně nejrychlejší účastník provozu. To už byste museli létat v nějakém autonomním dronu, abyste se někam dostali rychleji.

Určitě bych ale zvážil příplatek za nosič a kufr, aby se přepravní kapacita skútru zvětšila. A pro lidi, kteří plánují jezdit celý rok a v každém počasí, by se přeci jen asi hodily také vyhřívané rukojeti a větší přední štítek. Mimochodem, věděli jste, že na skútr můžete mít i zimní pneumatiky M+S? Sada od Michelinu v rozměru 110/70 R13 a 130/70 R13 na NMaxe stojí zhruba 3 300 Kč.

Teď ještě budeme jezdit, co počasí dovolí. Zatím to pořád jde, i v teplotách pod deset stupňů. V příštím, závěrečném dílu si připomeneme to hlavní a také se podíváme na to, kolik to vlastně všechno stojí a jak je na tom Yamaha NMax 125 s reálnou spotřebou paliva.