Hlavní obsah

Hodně motorky za rozumné peníze: Suzuki nabízí skvělý litrový čtyřválec v parádním sportovně-cestovním crossoveru

Foto: Dalibor Žák

Klasický řadový litrový čtyřválec se stává ohroženým druhem. U Suzuki se ale drží a pohání spoustu atraktivních motorek. Jak si s ním vede moderní, sportovně-cestovní „crossover“ GX?

Článek

Móda crossoverů už dorazila i mezi motorky a jsou velmi oblíbené. Inu, mnozí z nás stárnou a už se nechtějí hrbit na supersportu jak vosa na bonbonu. Výrobci tak přicházejí s kříženci sportovních, cestovních a adventure motorek, které jsou určené primárně na silnici. Jsou to taková motorková „sportovní SUV“.

Z té velké japonské čtyřky má Yamaha svoji řadu Tracerů, Kawasaki oblíbený Versys, Honda nabízí spíše cestovatelské NT a Suzuki tento model GSX-S1000GX. Ten technicky vychází z populárního sportovního naháče GSX-S1000. Na stejném technickém základu koupíte i sportovní tourer S1000GT, samozřejmě také velmi zajímavé neo-retro Katana, uškrcenou verzi GSX-S950 (ano, litrovou motorku můžete mít i ve verzi A2) a vlastně se ostrá verze tohoto motoru prodává i v ikonickém GSX-R1000R (ale tam má 195 koní).

Klasický litrový čtyřválec uložený vpředu napříč pomalu z motorek mizí. Při tom tohle byla naprostá klasika japonských výrobců, taková moderní verze UJM, tedy univerzální japonské motorky. Dokonce to byla tak osvědčená koncepce, že i BMW přišlo se stejně řešenou motorkou. Model BMW S 1000 se prodává v šílené „adventure“ verzi XR (170 koní) nebo dokonce jako M 1000 XR, kdybyste nutně potřebovali v turistické motorce 201 koní výkonu. Blázni…

Nová křidélka, ale hlavně stále skvělý podvozek

Model S1000GX není u Suzuki žádná převratná novinka a pro rok 2026 přišel vlastně jen s novými barvami a drobnými aerodynamickými křidélky po stranách. Nevím, jestli mají dělat něco jiného než jen zachytávat hmyz. Určitě by vám někdo od Suzuki řekl, že zlepšují proudění vzduchu o tolik a tolik desetin procenta a že se díky nim zajede o 12 tisícin rychlejší čas na kolo v Motegi.

Teď ale zpátky k důležitým věcem. Velkou technickou zajímavostí Suzuki GSX-S1000GX je semiaktivní podvozek EERA od firmy Showa. Ano, k němu patří ta podivná zlatá bandaska pod zadním sedadlem. Vy jako jezdec nad tím vůbec nemusíte přemýšlet, protože motorka si vlastně celou dobu hlídá zatížení, kvalitu povrchu i styl jízdy a tomu přizpůsobuje chování podvozku.

Na téhle suzuki tak najednou získáte pocit, že všechny rozmlácené okresky ve vašem okolí přes noc někdo opravil. Přes rolety a hrboly se motorka nese lehce, nenechá se ani moc rozhodit nerovnostmi v náklonu. Pohodlnější je snad už jen BMW R1300RT v komfortním režimu. Vlastně bych u sportovně zaměřené motorky až tak turistickou charakteristiku podvozku nečekal.

Nastavit si můžete čtyři režimy tlumení, „H“ (Hard), „M“ (Medium), „S“ (Soft) a uživatelské nastavení „U“. Tlumení se automaticky přizpůsobuje za jízdy. Vy se můžete rozhodnout změnit výchozí nastavení každého z režimů podle svých potřeb a preferencí. V uživatelském režimu „U“ můžete navíc po zvolení základního nastavení Hard (tvrdé), Medium (střední) nebo Soft (měkké) nezávisle upravit nastavení předního a zadního pérování v rozsahu +/- tří kroků.

Moc jsem si s tím nehrál a nechal jsem motorku ve standardním režimu B, kdy je příjemně poddajná, motor reaguje plynule a měkce, ale zároveň není vůbec rozbředlá jako těžký cesťák na vymačkaných tlumičích. Podvozek jsem nechal zcela na automatice. Můžete motorce pomoci a říci jí, že jedete se zavazadly, ve dvou, ve dvou se zavazadly a podobně. Vždycky podle toho upraví svoji charakteristiku, ale automatický režim se velice inteligentně přizpůsobuje. U sportovně-cestovní motorky je tohle určitě fajn „fíčura“.

Režim C otupující reakci motoru se hodí do silného deště a na městské kostky, naopak ostrý režim A je spíše na okruh. Motor je v něm až moc zbrklý a podvozek už dost tvrdý. Zase je hezké, že jsou mezi jednotlivými režimy citelné rozdíly. Osobně mi nejvíc vyhovovalo to B, protože o výkon a reakce motoru nepřijdete a motorka je přeci jen civilizovanější. Tohle nemá být naštvaná nervózní bestie, ale spíše pohodářka na výlety se spižírnou narvanou výkonem po strop, do které můžete vždycky sáhnout a vzít si, co hrdlo ráčí.

Ten motor je boží!

A že ho tady je, litrový řadový čtyřválec je naprosto boží! Má výkon 152 koní v 11 000 otáčkách a točivý moment 106 Nm v 9 250 otáčkách. Jenže vy tam klidně můžete nechat šestku, protože tahle turbína se sebere už od volnoběhu, od 2 000 se dá naprosto v pohodě jezdit a předjíždět jen vrknutím zápěstí, u 3 500 se začíná rozcvičovat a u 6 000 už vlastně táhne jako šílený až do omezovače.

Musíte se začít hlídat, protože na trojku se mašina klidně postaví na zadní a kolem zákonných limitů proletí jako papírový kapesník roztopeným kotlem parní lokomotivy. Na trojku pojede 180 km/h, ani nevíte, jak se to stalo. Kdokoli má dojem, že mu litrový čtyřválec s výkonem 152 koní nebude na ježdění po silnici stačit, by se měl nechat vyšetřit lékařem. Je tu samozřejmě záchranná „brzda“ v podobě jízdních asistentů, takže se motorka nesplaší, ale sama za vás nezabrzdí, takže to s tím rozletem na rovinkách nesmíte moc přehánět.

Motor má pořád příjemný charakter řadových čtyřválců s postupnou a plynulou dodávkou výkonu, ale na rozdíl od ostré sportovní verze nemá brutální špičku. Je vlastně velmi použitelný v běžném provozu. Jen je škoda, že si ten příval síly nemáte kde užít, pokud se tedy chcete pohybovat v mezích zákona 361/2000 Sb.

Řazení? Nechte tam šestku, jede pořád

Ono je ale vlastně jedno, co tam necháte za rychlost, převody jsou poměrně krátké, včetně šestky. Téhle motorce by stačily tři rychlosti. Jednička, trojka a šestka. Škoda jen, že rychlořazení nahoru je tu trochu nevychované. Dá se na to zvyknout a přizpůsobit se. Dolů to jde mnohem lépe, i v nižších otáčkách.

Zatáčky, z nichž vás tento fantastický motor vytáhne jak katapult, si díky propracovanému podvozku užijete náramně. Suzuki se ovládá lehce a snadno. Na brzdách je poslušná, při změnách směru hodná a vlastně vám toho i dost odpustí. Člověk nad tím vším přestane brzy přemýšlet, protože jízda je taková automatická, samozřejmá. Všechno se děje přirozeně, jako byste na téhle motorce jezdili už dvacet let. A najednou se podíváte na rychloměr a přistihnete se, že na té hezké úzké okresce mezi stromy letíte sto šedesát.

Můžete tvrdit, že motorka nemá moc charakter, když se tu nic moc neděje, ale to není tak úplně pravda. Ne každý potřebuje, aby se s motorkou musel prát nebo aby ho děsila. Tahle je sice zatraceně rychlá, ale zároveň naprosto normální. Nasaďte kufry a díky té příjemně uvolněné pozici v sedle můžete vyrazit na pohodovou celotýdenní dovolenou přes půl Evropy.

Jen by to na turistiku se zapnutým tempomatem a průměrnou spotřebou kolem 6 l/100 km chtělo trochu lepší štítek. Přehnaně komplikovaná kapotáž sice chrání tělo dobře, ale štítek je nedostatečný na motorku s cestovatelskými ambicemi. V nízké poloze mi posílal přímo do helmy příšerně hlučné vibrace, a i když jsem si ho zvedl (dělá se to dost nešikovně a zdlouhavě šroubky), pořád to nebylo ono. Vlastně by mi přišlo lepší, kdyby tu vůbec nebyl. Lepší je trvalý tlak do helmy než protivné hlučné turbulence.

Suzuki prodává jen snížený sportovní štítek, spíše takový kryt přístrojů. Pro vysoký turistický štítek musíte na aftermarket (stojí kolem 4 500 Kč). Od Suzuki si můžete koupit navíc dva pevné boční kufry, hlavní stojánek, komfortní prošívané nebo snížené sedlo, vyhřívané rukojeti a některé základní ochranné prvky (chrániče vidlic nebo rámu). A to je tak všechno. Pro zmíněné turistické plexi, horní třetí kufr a další drobnosti už musíte jinam. Ale na trhu je doplňků spousta.

Hodně motorky za pěkné peníze

A teď to nejzajímavější. Cena. Suzuki GSX-S1000GX stojí 389 900 Kč, a pokud by vám nevadil loňský model bez těch křidélek, dá se koupit o třicet tisíc levněji. To už je opravdu hodně motorky za takové peníze. Dokonce se u některých prodejců ještě „válejí“ motorky modelového roku 2024 za 320 až 340 tisíc. Kdo chce litrový čtyřválec v univerzální motorce, je tohle nabídka, která se opravdu nedá odmítnout.

Jak už bylo řečeno, tahle motorka není jen o tom fantastickém čtyřválci, i když samozřejmě utváří podstatnou část jejího charakteru. Je také o velmi příjemném podvozku, který ve svém standardním nastavení vyžehlí i tu nejhorší silnici a zároveň v ostrém režimu ukáže, že GX umí i sportovat. Pohled do ceníku pak dělá z S1000GX mimořádně atraktivní nabídku. Vyzkoušejte ji a uvidíte, že je to fakt dobrá motorka.

Technické údaje: Suzuki GSX-S1000GX
Motorkapalinou chlazený řadový čtyřválec
Zdvihový objem999 cm3
Vrtání x zdvih73,4 x 59 mm
Výkon112 kW při 11 000 ot./min.
Točivý moment106 Nm při 9250 ot./min.
Převodovkašestistupňová
Stálý převodřetěz
Pohotovostní hmotnost232 kg
Výška sedla845 mm
Spotřeba (kombinace)6,2 l/100 km
Objem palivové nádrže19 l
Kola a pneumatiky120/70R17 (58W) a 190/50R17 (73W)
Brzdypřední 2x 310 mm, zadní 250 mm
Rozvor1470 mm
Cena389 900 Kč
Co máme rádiCo nás vytáčí
Skvělý řadový litrový čtyřválecPřední štítek (tvar a způsob nastavení)
Příjemná a snadná ovladatelnostNevychované rychlořazení nahoru
Semiaktivní podvozek si poradí s českými silnicemiTrochu omezená nabídka příslušenství (chybí větší štítek nebo třetí kufr)
Velmi příznivá cenaTo nejlepší z motoru si vlastně nemáte kde legálně užít
Související témata:
Načítám