Hlavní obsah

Novodobá Felicia se mohla vrátit už dřív. Sedan odvozený od Favoritu skoro nikdo nezná

Foto: Škoda Auto

Jméno Felicia je dnes spojováno především s oblíbeným malým vozem z devadesátých let. V Boleslavi ho však chtěli oživit už o několik let dříve.

Článek

Škoda Felicia patří mezi slavná jména mladoboleslavské automobilky. Poprvé se objevilo v roce 1959, kdy tak byl pojmenován elegantní otevřený automobil odvozený od modelu Škoda 450. Tenhle kabriolet se stal jedním z nejatraktivnějších československých automobilů nejen své doby a zaujal i na zahraničních trzích. Jeho výroba skončila v roce 1964.

Jméno Felicia se vrátilo v roce 1994, kdy bylo použito pro nástupce Favoritu. Šlo sice de facto o výrazně modernizovanou verzi dosavadního vozu, změny byly ale tak rozsáhlé, že v Mladé Boleslavi použili jiné jméno.

Historie ale mohla být jiná. Označení Felicia se totiž objevilo už na projektu sedanu na bázi Favoritu, který mladoboleslavská automobilka vyvíjela během osmdesátých let.

Automobil s interním označením Škoda 782 přitom nezůstal jen na papíře skicáků designérů. Vzniklo několik funkčních prototypů, probíhaly jízdní zkoušky a počítalo se i se sériovou výrobou. Z toho však nakonec sešlo.

Sedan vznikal už od počátku vývoje Favoritu

Historie sedanu na bázi Favoritu sahá až do začátku osmdesátých let, kdy se v Mladé Boleslavi intenzivně pracovalo na novém osobním automobilu s motorem vpředu a pohonem předních kol. Připravovaný nástupce tehdejších škodovek s motorem vzadu měl znamenat zásadní technický přelom.

Základem nové modelové řady byl pětidveřový hatchback označený Škoda 781, který se později začal prodávat jako Favorit. Automobilka však uvažovala o širší nabídce karosářských verzí. Vedle hatchbacku mělo vzniknout také kombi, kupé nebo právě čtyřdveřový sedan.

Foto: Škoda Auto

Se sedanem se počítalo ještě v rámci modernizace Favoritu, mohl nést jméno Felicia.

Jeho první návrh vytvořil v říjnu 1980 konstruktér karoserií Jaroslav Kindl, ten pracoval také na původní podobě Favoritu. Tehdejší sedan Škoda 782 měl mít rozvor 2 450 mm a délku 4 030 mm. Proti hatchbacku se odlišoval především prodlouženou zádí s odděleným zavazadlovým prostorem.

Během následujících let se však konstrukce připravovaného Favoritu výrazně proměňovala, což se samozřejmě dotklo i sedanu. Důležitým mezníkem se stal rok 1983, kdy vedení vývoje převzal Petr Hrdlička a automobilka navázala spolupráci s italským stylistickým studiem Bertone, které dostalo za úkol navrhnout design připravovaného automobilu.

První skutečně pojízdný sedan přesto ještě vycházel z domácího návrhu. Šlo o prototyp OP 7 dokončený v květnu 1984 ve Vrchlabí. Automobil s meruňkovým lakem a zážehovým čtyřválcem o výkonu 46 kW poté absolvoval i jízdní zkoušky. Do konce roku 1984 najezdil přes 35 000 kilometrů.

Už tehdy tak nešlo jen o designérské cvičení, ale o skutečně vyvíjenou karosářskou variantu nové generace československého automobilu.

Sedan z pera Bertoneho

Definitivnější tvary dostala Škoda 782 v roce 1985, kdy se návrhu její karoserie ujalo italské studio Bertone. To už pracovalo na podobě sériového Favoritu, na který měl sedan stylisticky navazovat.

Během léta vznikl model v životní velikosti a na podzim byl sestaven funkční vzorek. V roce 1986 následovaly tři další prototypy, které měly stříbrnou, zlatavou a bílou karoserii. Jednotlivé exempláře se lišily také úrovní výbavy. Zlatavý vůz například dostal luxusnější provedení Lux Super s částečně lakovanými nárazníky.

Design sedanu se kvůli snížení výrobních i vývojových nákladů snažil maximálně využívat díly společné s hatchbackem. Přední a střední část karoserie, včetně všech čtyř bočních dveří, proto odpovídala Favoritu. Zásadní odlišnost představovala stupňovitá záď, která automobil prodloužila o 330 mm.

Celková délka tak dosáhla 4 160 mm, zatímco šířka 1 620 mm, výška 1 415 mm a rozvor 2 450 mm zůstaly stejné jako u hatchbacku.

Podívejte se na studii Škoda Vision R.Video: Robert Bernard Osiecki

Díky prodloužené zadní části nabízel sedan zavazadlový prostor o objemu 350 litrů. Jeho víko sahalo až těsně nad zadní nárazník, což usnadňovalo nakládání zavazadel. Praktickým detailem byla rovněž sklopná zadní sedadla, která v případě potřeby umožňovala převážet delší předměty.

Technika odpovídala připravovanému Favoritu. Pod kapotou pracoval atmosférický zážehový čtyřválec OHV o objemu 1 289 cm³, který u prototypů z roku 1986 poskytoval výkon 46 kW. Motor poháněl přední kola prostřednictvím pětistupňové manuální převodovky.

Stříbrný prototyp podle dobového zkušebního protokolu vážil 896,5 kilogramu, přestože původní zadání počítalo s pohotovostní hmotností 880 kilogramů.

Škoda chtěla vyrábět 75 000 sedanů ročně

Ačkoliv se Favorit Sedan dnes může jevit jako jeden z mnoha zapomenutých prototypů, automobilka s ním měla poměrně velké plány. Sedany tehdy tvořily základ nabídky značky, a proto se s touto karoserií počítalo i u nové generace.

Podle dobových dokumentů z roku 1985 bylo zahájení sériové výroby naplánováno na rok 1990. V období do roku 1996 mělo výrobní linky opouštět až 75 000 sedanů ročně. To dokazovalo, že sedan se měl stát důležitou součástí nabídky mladoboleslavské značky.

Ještě v květnu 1987 byl bílý prototyp předveden při neveřejné prezentaci automobilů s předním pohonem na zimním stadionu v Mladé Boleslavi. Akce se účastnili také představitelé italského studia Bertone, včetně Nuccia Bertoneho a designéra Marca Deschampse.

Dokonce i v září 1987, kdy byl na brněnském veletrhu slavnostně představen Favorit, tovární časopis Ventil ještě informoval o technologické připravenosti dalších karosářských variant, včetně sedanu a kombi.

Na rozdíl od hatchbacku se však čtyřdveřová varianta do výroby nedostala, podobně jako zvažované třídveřové kupé.

Proč se Škoda Favorit Sedan nevyráběla?

Hlavním důvodem byly omezené finanční prostředky československé automobilky. Vývoj zcela nového vozu s pohonem předních kol a následná příprava jeho sériové výroby představovaly pro tehdejší AZNP mimořádně nákladný projekt.

Ačkoliv sedan sdílel s hatchbackem velkou část konstrukce, jeho výroba by vyžadovala další investice do lisovacího nářadí, karosářských dílů a výrobního zařízení. Automobilka navíc musela řešit samotný náběh výroby základního Favoritu.

Foto: Škoda Auto

Přístup do kufru zajišťovalo poměrně rozměrné víko.

Zvažované rozšíření nabídky tak postupně ustupovalo ekonomické realitě. Přednost dostalo praktičtější kombi, které se nakonec v roce 1990 začalo vyrábět jako Škoda Forman. Prosadil jej šéfkonstruktér Petr Hrdlička, který pro připravovaný automobil dokázal získat zájem tehdejší Veřejné bezpečnosti. Pro sedan se podobné argumenty nenašly.

Další plány na sedan

Pozoruhodné přitom je, že myšlenka sedanu nezanikla okamžitě. Na konci osmdesátých let se totiž začalo pracovat na modernizované podobě Favoritu a její součástí měl být i čtyřdveřový automobil.

V roce 1989 tak vznikla maketa sedanu s interním označením Škoda 792, která se od původního Favoritu odlišovala zaoblenějšími tvary přídě a zádě, upravenými světlomety i nárazníky.

Právě tento automobil již nesl označení Felicia 1.3 LS. Jméno historického kabrioletu se tak mohlo vrátit na trh několik let předtím, než se skutečně objevilo na známém hatchbacku z devadesátých let.

Ani modernizovaný sedan však neměl štěstí. V dubnu 1990 byl projekt z investičních důvodů zastaven. Automobilka následně procházela zásadními změnami, které vyvrcholily jejím začleněním do koncernu Volkswagen v roce 1991.

Felicia se nakonec vrátila v jiné podobě

Jméno Felicia nakonec mladoboleslavská automobilka skutečně oživila, ovšem až v říjnu 1994. Tehdy představila pětidveřový hatchback, který konstrukčně navazoval na Favorit, ale přinesl výrazně modernizovanou karoserii, přepracovanou techniku i kvalitnější zpracování. Později následovalo kombi a několik užitkových verzí.

Sedan mezi nimi už chyběl. Na sériově vyráběný malý automobil s klasickou stupňovitou zádí a pohonem předních kol si zákazníci Škody museli počkat až do roku 2001, kdy debutovala Fabia Sedan.

Původní Škoda 782 dnes patří mezi pozoruhodné doklady vývoje československého automobilového průmyslu. Jeden z dochovaných prototypů je součástí sbírky Škoda Muzea v Mladé Boleslavi.

Samotné označení Felicia se mezitím mohlo do nabídky Škody vrátit ještě jednou. Před příchodem Škody Scala se totiž spekulovalo, že tento kompaktní model ponese některý z názvů z historie automobilky, často bylo zmiňováno právě označení Felicia. K tomu nakonec nedošlo, výrobce zvolil pro novinku úplně nový název, odkazující na latinský výraz pro schody či žebřík, který nicméně už před ním používal Renault, a to hned dva sedany nabízené na rozvojových trzích.

Felicia tak zůstala součástí historie. A také připomínkou toho, že v osmdesátých letech mohl pod tímto jménem vzniknout automobil, který by dnes možná patřil mezi běžné české youngtimery.

Načítám