Článek
Teprve tři dny soutěže, ale už tři etapy, které byly dechberoucí. „Jo. Na to, že je to začátek Dakaru, tak už toho mají všichni plné zuby,“ ulevil si v cíli motorkář Milan Engel. „A to teprve jedeme do maratonské etapy. Organizátor nás nešetří. Bude to fakt těžký Dakar. Neustále se motáme v kamenech, únava je cítit. Je to těžké i navigačně, mám pocit, že bloudí úplně všichni. Viděl jsem tam hnusné nehody několika jezdců, kameny čouhaly úplně všude…“ Potvrzuje to i Macík s Lopraisem, ze soutěže už vypadl motorkář Brož a Dušan Randýsek s asistenčním kamionem.
Rally Dakar je světově nejprestižnější závod terénních vozidel. Závodníci v termínu od 3. ledna do 17. ledna 2026 zdolávají trasu o zhruba 8000 kilometrech napříč Saúdskou Arábií. Níže najdete živou reportáž a detailní program s kompletní trasou.
Zítra ráno se startuje maratonská etapa a do konce Dakaru zbývá ještě čtyři tisíce ostrých kilometrů. Martin Prokop je na druhém místě průběžného pořadí a jak před chvíli řekl týmový manažer Qurin Müller v podcastu pro kanál 1000 koní, je lepší být na konci třetí etapy druhý než desátý, ale do konce je ještě daleko.
Sid, tedy tovární Ford Raptor, je skvělé nářadí a Martin s Viktorem si s ním navzájem evidentně velmi dobře rozumí. V první etapě třetí, pak dvaadvacátí, dnes druzí. „Na Dakaru je to většinou jak na houpačce. Když se ti jeden den zadaří, tak to druhý den odstartuješ vpředu a padneš pořadím dolů. Ale následující den zase víš, kam jet podle těch před tebou, a tady v kamení je ten povrch po pár průjezdech prostě rychlejší, a tak se zase vyšplháš vpřed,“ hodnotí Martin Prokop.
Každopádně, když jsem před zahájením soutěže napsal, že třída aut je nejvyrovnanější kategorií, ozvalo se pár lidí, že motorky přece kralují. Po třetí etapě a tisíci ujetých kilometrů není o čem diskutovat. V motocyklech vede favorizovaný Daniels Sanders a v deseti minutách tam jedou čtyři jezdci, v půlhodině je deset motorkářů. V autech vede Guthrie s časem 11 hodin a 27 minut, za ním je v deseti minutách osm jezdců a do půlhodiny se jich vejde devatenáct! A kamiony? Martin Van de Brink má na Martina Macíka po víc jak tisíci kilometrech náskok osm minut, jen o pár vteřin před Lopraisem. Čtvrtý už ztrácí pětadvacet minut, pátý necelou hodinu a šestý Martin Šoltys už skoro čtyři hodiny.
Na zítřek se bude všude zatraceně vyšívat. Jede se první maratonská etapa, takže technika musí být v stoprocentním stavu. Posádky čeká 451 kilometrů, přespání v separátním bivaku bez pomoci mechaniků a pak ještě 372 kilometrů. Znamená to, že se musí jet rychle, ale taky s ohledem na to, že sebemenší poškození auta může být průšvihem.
Dnes se závodilo pomalu i rychle, v kamení i na písku. Na rozdíl od včerejška se to na trati hodně mlelo a soupeři si navzájem hodně prášili.
Sid před pár okamžiky přijel do bivaku. Za mohutných ovací jak týmu Orlen Jipocar, tak i od mechaniků z Fordu, který má svoje stany hned vedle. Pro Ford je to vůbec památný den. Včera si vzala prvních pět míst Toyota, dnes to udělal Ford.
Byl to mizerný den pro Štefana Svitka, slovenského motocyklového závodníka, který měl těžkou nehodu a skončil v nemocnici, v kamionech si dlouho dobře vedl Aleš Loprais a měl až devět minut náskok, nicméně v cíli jeho i Macíka předjel Van de Brink. V bivaku už je zpět taky Dušan Randýsek. Je v pořádku a povídání tedy bude!
A my tady v bivaku? Přes den teplo, v noci zima. Všude se vznáší spousta prachu, který skřípe v zubech. Máme místo přímo u hlavní cesty a od brzkého rána kolem nás jezdily na start motocykly, takže od pěti ráno vzhůru. Mechaniky čeká hromada práce na autě, kde se bude opravovat poškozená teleskopická noha, na které se auto zvedá při výměně kola nebo při servisním zásahu, budou se dávat nové brzdy, vybrané silentbloky a unibaly, plus běžný servis. Ale může je hřát vzpomínka na krůtí guláš, co byl k obědu. A taky představa, že zítra se jen posuneme o nějakých čtyřistapadesát kilometrů dál a až pak postaví stany, mají do dalšího dne klid.
Tak se teď chvíli opatrně radujte společně s námi a dál fanděte!