Hlavní obsah

V kůži šerifa: Za volantem policejního Chevroletu Caprice

Foto: Mikka

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Vždy doufám, že policejním autem se budu vozit jen vpředu a v rámci této rubriky. Zatím se mi to plní. A po svérázné zkušenosti s ruskou Ladou 2104 jsem tentokrát měl mnohem příjemnější zážitek v americkém Chevroletu Caprice.

Článek

Chevrolet uvedl slavný model Caprice na trh poprvé v roce 1964. Šlo o full-size sedan s motorem vpředu a pohonem zadních kol na platformě B-body, což se neměnilo po celou dobu výroby. Jak už to tak ale u GM bývá, ještě předtím se jméno Caprice objevilo u modelu Impala jako speciální balíček s jiným podvozkem, tužším rámem a změnami v designu.

Podle fotek je však jasné, že dnes to je o letech devadesátých. Takže přeskočíme historii až do roku 1991, kdy se objevila čtvrtá generace s designem Bena Salvadora. Po předchozích hranatých modelech byly devadesátkové oblé křivky docela radikální změnou – mnoho zákazníků je nepřijalo a padaly přezdívky jako vyvržený vorvaň nebo vana vzhůru nohama. Opačný názor měl ale magazín Motor Trend, který 5,5metrový Caprice vyhlásil americkým autem roku.

Foto: Mikka

Caprice je opravdu pořádný kus auta, na délku měří skoro pět a půl metru.

Abych byl přesnější, výroba byla zahájena už 12. dubna 1990. Caprice se nabízel jako sedan nebo kombi a měl spoustu sourozenců a příbuzných – Buick Roadmaster, Cadillac Fleetwood, Chevrolet Impala a Oldsmobile Custom Cruiser. Původ jména Caprice má dvě pověsti, ale ani jedna z nich nebyla nikdy potvrzena. Buď jej manažer prodeje značky Bob Lund pojmenoval po své oblíbené newyorské restauraci, nebo ředitel James P. Chapman po své dceři Caprice Chapman.

Policejní verze se odlišuje víc, než by se zdálo

Označení 9C1 označuje auto s balíčkem úprav pro policejní sbor. Do roku 2000 sloužilo u Massachusetts State Trooper Departement, pak jej koupil nizozemský sběratel, který ho přelakoval do barev Florida Highway Patrol (líbily se mu více než původní modrobílé zbarvení), a poté se dostalo k nám. Chevrolet dodával přípravu na vybavení a světelné majáky, které na autě stále jsou. Ty bílé se dají manuálně ovládat a nasměrovat. Majáky napájí druhá baterie umístěná v zavazadlovém prostoru. Nechybí ani pátrací světlomet na A-sloupku a čelní světlomety mají funkci wig-wag, tedy že umí při svícení blikat dálkovými žárovkami. Před nárazníkem je rám na PIT manévry.

Foto: Mikka

Světelných zdrojů na autě opravdu není málo.

Auto má také lepší alternátor a v motoru zelené hadice s dvojitým opláštěním. Když otevřete kapotu, najdete za maskou originální držák a na něm původní policejní sirénu. Užitečnou úpravou jsou kotoučové brzdy na všech kolech a velmi těžké a pevné plechové disky, které nejdou jen tak poškodit na výmolech a při přejezdech obrubníků. Pokud pneumatika 235/70 jízdu vydrží, tak jste v pohodě, protože patnáctipalcový disk se vám nepovede „nakopat“. Za oknem je stále radar na měření rychlosti a uvnitř počítač s připojením přes wifi, nechybí ani původní policejní vysílačka nebo CB vysílačka.

Nekalé živly si pohodlí nezaslouží

Dveře svou spodní částí překrývají práh, takže se neušpiníte při nastupování. Interiér je laděný do světle modré barvy. Digitální přístrojovka byla původně vyhrazena policejním verzím (do roku 1993), a navíc byla i certifikována, takže ukazuje přesně. Ve výbavě nechybí tempomat nebo klimatizace, mnoho aut včetně tohoto má také dekor s imitací dřeva. Sedadla jsou měkká a pohodlná, v přední loketce je držák na bloček.

Mezi řadami sedadel je vespod ocelová a nahoře plexisklová omyvatelná přepážka. Dost to omezuje prostor pro nohy vzadu, ale pochybné existence si přece žádné pohodlí nezaslouží. U nás se svezete normální Octavií, jako byste jeli s kamarádem na výlet, ale v USA vás vmáčknou za plechovou zábranu, jako byste byli lidský odpad – fakt bych se snažil, abych se sem nikdy nedostal. Podlaha je gumová a zadní lavice koženková, aby se vše snadno čistilo.

Foto: Mikka

Prostor pro nohy vzadu není v policejní verzi tak velkorysý jako v osobní.

Zvenku a v interiéru byl Caprice úplně nový a zcela jiný než předchůdci. Ale pod tou slupkou bylo stále stejné šasi, motory a převodovky, které konstrukčně pamatovaly rok 1977. Pod kapotu osobních verzí směly jen vidlicové osmiválce, buď v základním objemu 4,3 litru, nebo ve standardním 5litrovém. Pravda, taxíky 9C6 měly vidlicové šestiválce LB4 s objemem 4,3 litru.

Tohle je ale policejní verze 9C1, takže má motor LT1 o objemu 5,7 litru naladěný na výkon 260 koní (190 kW) a točivý moment 407 Nm. Na první pohled poznáte policejní motor 9C1 podle zelených silikonových hadic s dvojitým opláštěním, normální civilní verze měly klasické černé. K motoru je připojen čtyřstupňový automat 4L60. Nová byla i bezpečnostní palivová nádrž namísto původní ocelové. Tato verze měla také chlazenou převodovku a motorový olej.

Nezdá se, ale je to docela rychlík

Motor nebyl určen výhradně jen pro policii, od roku 1993 si jej mohli koupit i běžní řidiči v rámci verze LTZ. A dokonce ne všechna policejní auta ho dostala, ale je to asi ta nejlepší pohonná jednotka, kterou můžete v tomto autě mít. A také z Caprice udělala jedno z nejrychlejších policejních aut své doby, jen Camaro dokázalo upalovat rychleji. Navíc má také samosvorný diferenciál, takže působí dost sebejistě i v zatáčkách.

Foto: Mikka

Osmiválec LT1 je nejlepší motor v této generaci Caprice. Dobrý důvod, proč si pořídit policejní verzi.

Auto váží přes dvě tuny a na naše poměry je také dost velké. Ovšem chybět nesmí velmi měkký a houpavý americký podvozek, takže je Caprice úžasně pohodlný. Po silnici si tak doslova plujete a snadněji akceptujete fakt, že v průměru spálíte kolem 16 litrů. Na klidné křižování krajiny a kochání se je Caprice skvělý, ovšem mám dojem, že to bude platit o každé jeho verzi, nejen o té policejní. Ta jen vyniká tím, že po sešlápnutí pedálu se do toho umí opřít, zkonzumovat pár milimetrů vzorku pneumatik a vystřelit vpřed. Systém ABS se dostal do standardní výbavy a vhodně doplňuje dostatečně silné brzdy.

Policejní sbory se ho nechtěly vzdát

Americký sedan ve výrobě vydržel do 13. prosince 1996 a celkem vzniklo 689 257 aut. Pak už mu z koláče prodeje příliš ukusovala Lumina a sedany byly obecně vytlačovány nastupujícím trendem SUV. Celá rodina sedanů se tak poroučela a výrobní halu obsadily linky na Chevrolet Tahoe a Suburban. V roce 2000 se auto mělo na americký trh vrátit (šlo o přeznačený australský Holden Caprice), ale nakonec se pod jménem Chevrolet prodával jen na Blízkém východě.

S motorem LT1 šlo o tak povedené auto, že řada policejních stanic ho držela ve službě, jak nejdéle to šlo. Byl to totiž jeden z nejrychlejších sedanů a muži zákona neměli moc možností, čím jej nahradit. Možná vás napadne neméně slavný Ford Crown Victoria Police Interceptor, ale ten měl menší a slabší motor. Přesto když nebylo na trhu nic jiného, získal si i menší Ford výjimečné postavení.

Dnes Caprice seženete za ceny od sta do sedmi set tisíc, policejní varianty 9C1 ale startují od tří set tisíc výš a spíš počítejte s cenami 500 až 600 tisíc. Na prodej je i přímo tento konrétní kousek. Obecně je navíc Chevrolet Caprice spolehlivý, takže vás nejspíš nepotrápí žádné vrtochy. S věkem a nájezdem se může objevit prosakování vodní pumpy, puchření hadic v motoru nebo zlobící termostat, ale v tomhle věku na to auto už může mít nárok.

Reklama

Související témata:
Chevrolet Caprice
Načítám