Tak je to holobyt, nebo ne? Vyzkoušeli jsme základní Teslu Model Y Standard a máme jasno

Většina z nás očekávala, že jakmile Tesla představí osekaný Model Y, půjde sice o takový holobyt, ale cenově klesne hluboce pod milion a vytvoří zajímavou (rozměrově větší) alternativu ke konkurentům typu Škoda Elroq (od 799 000 Kč) a podobně.

Jenže, ne. Tesla Modelem Y Standard nahradila původní základní provedení, zatímco vyšší specifikace přejmenovala na Premium. Sice základ zlevnila (původně 1,1 milionu), stále se však o pár tisícovek nevešla do milionu, takže stále zůstala ve finančních vodách, kde plují modely typu Škoda Enyaq a podobné.

Papírová data jsou jedna věc, realita nicméně věc druhá. A přesně to jsme se vydali vyzkoušet do Vídně. Je Model Y Standard opravdu taková holota, jak na papíře působí?

Produktové fotky Tesly zrovna nepatří k nejlepším. Dokonce si troufáme říct, že kdejaký profi fotograf odvede lepší práci než tu, kterou si můžete stáhnout v oficiální fotobance. A na to podle nás doplatil i základní Model Y, protože na snímcích vypadal dost oholeně.

Osobní setkání je spíše opakem. Tedy ne že byste si z hodně prostého designu provedení Standard sedli na zadek a sepsali o tom manifest, ale první dojem naživo není vskutku špatný.

Proporčně jde totiž na evropská měřítka o kus auta, tedy žádný malý crossover nebo podobné. Jestli vám Enyaq přijde jako adekvátně rozměrné SUV, tak Model Y Standard je to samé, jen trochu kulatější a designově daleko jednodušší.

Uvnitř Standardu vás uvítá královsky prostorná minimalistická kabina, kde najdete ručně nastavitelný vyhřívaný volant a už známý středový displej infosystému, centrum všeho dění. Tam přibyla nová položka, a to nastavení předních sedadel. To se sice provádí elektricky, nicméně fyzické voliče nahradily ty virtuální v dotykovém displeji.

Než začnete uvažovat nad tím, jak je tohle řešení na nic, tak Tesla podporuje ukládání profilů, proto si stačí sedačku nastavit jednou a pozici uložit. Po vyvolání vašeho profilu se auto upraví podle vás. Na druhou stranu chápeme, že pro někoho může být tohle prostě problém.

A co látkové čalounění místo plně koženkového? Jeden maďarský novinář prohlásil, že se mu líbí víc a my musíme souhlasit. Kombinace textilu a umělé kůže nepůsobí nijak lacině, vzhled spíše oživí, je příjemná, robustní. Ale chybí ventilace, která však u „hadru“ není tolik potřeba.

Dále Standard nemá středový tunel. Na druhou stranu teď si sem můžete odložit klidně batoh, tašku s věcmi… Ženy toto místo využijí pro kabelku. Loketní opěrka zůstala, takže propriety ubytujete tam. Chybějící „střeďák“ tak v praxi spíš nevadí.

Abychom nezapomněli na střechu. Ta je skutečně skleněná, protože by Tesla kvůli plechové musela karoserii přepracovat, což by stálo hodně peněz. Výrobce to vyřešil chytře, místo začalounil a střeše odebral určité vrstvy, čímž de facto ušetřil.

Obří kufr zůstal zachován, přední kufr má auto taky, infosystém není ošizen, aplikace šlape na jedničku, tepelné čerpadlo nechybí. Snad jen absence HEPA filtru je na škodu, náročnější rodiny budou zklamané z ručního sklápění zadních sedadel, a pokud chcete od továrny jinou než bílou, šedou či černou barvu? Smůla.

Nejdůležitější část, tedy jízda, přinesla rovněž spíše kladné dojmy. Pořád je to standardní Tesla, takže nečekejte jiný než neutrální jízdní projev. Volant s nastavitelným odporem opět neposkytne fyzickou zpětnou vazbu od kol, což ovšem není nic nového.

Navzdory pomalejší papírové akceleraci z nuly na sto za 7,2 sekundy se výchozí SUV v reálném provozu neukázalo jako nikterak línější. Výkon 272 koní umí s hmotností 1 906 kg solidně zahýbat, a to i na dálnicích. Zkrátka elektrohřebci plus nástup vysokého točivého momentu už od nejnižších otáček je výhodou elektropohonu, kterou Tesla uměla proměnit.

Jasně, proti Modelu Y Long Range zadokolce s akcelerací z nuly na sto za 5,6 sekundy je Standard pomalejší a méně ochotně jde za plynem, ale rozhodně nejde o žádnou brzdu provozu. Naopak bude i základní Model Y daleko svižnější než řada srovnatelných aut se spalovacími motory.

K testování jsme převzali úplně nové kusy s minimálním nájezdem a na větších zimních kolech R19, což se podepsalo na spotřebě. S převažujícím poměrem jízdy po dálnicích jsme se nakonec dostali na průměr okolo 18 kWh na sto, což při zástavbě trakčního LiFePO4 akumulátoru s využitelnou kapacitou 60 kWh znamená zimní dojezd okolo 300 km.

Blíže k realitě nicméně budeme až po plnohodnotném redakčním testu, kde natočíme více kilometrů v různých podmínkách. Nemalý potenciál na menší spotřebu (a tudíž vyšší dojezd) i v zimě totiž Model Y Standard má. Vždyť dle WLTP na letních pneu a menších základních discích R18 má vůz ujet 534 km na jedno nabití.

Ještě jsme se zaměřili na pohodlí, jelikož Standard nabízí pouze pasivní tlumiče a jeho podvozek by měl být podobný předchozímu Modelu Y před modernizací, u nějž si někteří uživatelé stěžovali na přílišnou tuhost.

Nepřišlo nám, že by vozidlo bylo tvrdé či uskákané nebo nepohodlné, nižšímu profilu pneu navzdory. Ne, nikde nic nebouchalo, netlouklo, podvozek hladce žehlil asfalt. Ale… Rakouské silnice nejsou české okresky s 3D modely děr a zvlněním, proto finální verdikt budeme moci vyřknout až po zkouškách v domácím prostředí.

Prozatím na nás Tesla Model Y Standard působí tak, že na fotkách a papíře vypadá hůře, než ve skutečnosti je. Má proto smysl tohle naživo celkem solidně působící auto vyzkoušet osobně (v Praze už mají jezdící kus) a dát mu šanci, i když je ve vašem hledáčku spíše třeba Volkswagen, Škoda či Volvo.

Tesla není pro úplně každého, jako auto je v lecčem dost kontroverzní, ale jako elektromobil příkladně efektivní. Spolu s povinným poplatkem za doručení a dokumentaci stojí Model Y Standard s dojezdem WLTP 534 km od 1 005 490 Kč, zatímco srovnatelná Škoda Enyaq 60 s nižším WLTP dojezdem 434 km a bez tepelného čerpadla v základu vyjde na 1 015 000 Kč.