Hlavní obsah

Test ojetiny: Mazda 2 je nejzábavnější malé auto za 100 000

Foto: Dalibor Žák
18. 11. 2021

Tentokrát tu máme další kousek s cenovkou do 100 000 Kč. Jedná se o Mazdu 2 druhé generace a nebojíme se ji prohlásit za nejzábavnější malé auto v téhle cenové relaci. Pokud stavíte zážitek z jízdy nad všechno ostatní, vlastně ani nemusíte hledat jinde.

Článek

Ten náš seriál s ojetinami do 100 000 Kč nemá úplnou pravidelnost, ale když už se nějaké zajímavé auto do této cenové hranice objeví, rádi si ho půjčíme. Tentokrát padla volba na Mazdu 2, která sice v této cenové relaci nikdy nebude garážovaná leštěnka, ale stále má co nabídnout.

V letech 2007 až 2014, kdy byla v prodeji, se jednalo bez diskuse o nejlépe jezdící auto v tomto segmentu. Bohužel byla malá Mazda vždycky docela drahá, což v cenově citlivém segmentu znamenalo hlavně na našem trhu menší prodeje. Firmy volily klasicky Fabii, soukromí kupci spíše levnější francouzské vozy.

Z malé Mazdy je tak trochu bazarová vzácnost, a když se kus s cenou do sto tisíc korun objevil, nemohli jsme ho nechat ležet. Pokud na auto víc než „kilo“ nemáte a nechcete pak cpát ani další desítky tisíc do nezbytných oprav, rozhodně byste se měli o tuhle sympatickou Mazdu zajímat. Bez nějaké té běžné údržby to samozřejmě nepůjde, ale jinak je to vlastně pořád slušné auto.

Sto tisíc vám stačí

Na test jsme si v Auto ESA půjčili Mazdu 2 s benzinovým motorem 1,3 l a pětistupňovou manuální převodovkou. Třídveřový vůz se slušnou výbavou včetně automatické klimatizace byl z roku 2008, v době testu měl najeto 135 000 km a prodejce za něj chtěl 99 000 Kč.

Foto: Dalibor Žák

Třídveřové karoserie sice u nás nejsou tak populární, ale kdo nevozí pravidelně vzadu třeba děti, přežije to s ní. Spíše se pak takové auto později neprodá tak snadno

Malými mazdami inzeráty zrovna nepřetékají a aktuálně jsou v nabídce na inzertním portálu Sauto.cz jen necelé tři desítky aut. Nejlevnější kusy začínají pod 60 000 Kč a do těch sto tisíc korun je docela slušný výběr, takže pokud je to váš cenový strop, určitě nějaké slušné auto najdete. Vozy z posledních let s nízkým nájezdem se ale klidně prodávají pořád za 150 až 180 tisíc Kč.

Naprostá většina aut má pod kapotou benzinovou třináctistovku, občas lze narazit i na diesel 1,4 l (na Sauto.cz jsme našli jen tři kusy). Benzinová patnáctistovka, navíc s automatem, je velice vzácné auto, které se u nás skoro nevyskytuje. V aktuální inzerci na Sauto.cz není ani jeden kus. Málo je i naftových šestnáctistovek, které k nám míří z dovozu. Poněkud širší nabídka je za hranicemi, kde se Mazda 2 prodávala o něco lépe.

A jak si Mazda 2 stojí v bazarech? Odpovídá Filip Kučera z Auto ESA: „Nejbližším konkurentem druhé generace Mazdy 2 ve třídě malých vozů je Ford Fiesta šesté generace. Tyto vozy mají k sobě nejblíže, protože obě značky sdílejí společnou platformu. Podíl Mazdy 2 na trhu ojetých vozů je ale oproti Fiestě asi desetinový. Větší prodejní úspěchy Fiesty však neznamenají horší kvalitu Mazdy 2. Ta naopak vede ve spolehlivosti motorů. Obecně řečeno u malých vozů starších deseti let se značka do ceny promítá minimálně, malou roli hraje i výbava. O ceně rozhoduje celkový stav vozidla a najeté kilometry. V tomto konkrétním případě se jedná o lepší standard. Vůz je vhodný pro městské a příměstské dojíždění. Ve třídveřové karoserii udělá radost lidem, kteří jezdí převážně sami nebo ve dvou a hledají malé auto se sportovním charakterem. Není nutné si dělat starosti s japonským původem. Náhradní díly pro tento model dobře pokrývá druhovýroba a další výhody přináší technická příbuznost s mechanikům dobře známou Fiestou.“

Je radost ji řídit

Osobně jsem měl Mazdu 2 vždycky rád, a i když bylo snadné kritizovat její trochu plastový interiér a mírně kompromisní komfort jízdy, prostě se s ní jezdilo příjemně a působila vždy tím klasickým mechanickým dojmem, který už tehdy začala nová auta postrádat. Tady měl ale člověk vždycky pocit, že řídí auto a ne jen, že se přepravuje nějakým nudným uniformovaným spotřebičem.

Foto: Dalibor Žák

Mazda 2 nevyhraje soutěž v praktičnosti nebo jízdním komfortu, ale koho baví řídit, najde v tomhle malém autě nejzábavnější způsob, jak se v dané kategorii vozů někam přepravit

Mechanická a přesná odezva v řízení zůstala i tady u ojetiny, i když se nelze ubránit dojmu, že by si podvozek auta po 135 000 km už zasloužil pozornost nějakého šikovného servisáka. Ale primitivní konstrukce zavěšení neznamená extrémně drahé opravy. Pak stačí jen pořádné pneumatiky a můžete jít s touhle Mazdou vymetat okresky jako s nějakým juniorským hothatchem.

Atmosférická třináctistovka je příjemně živá, má ráda otáčky, a pokud se neštítíte pracovat s rozumně poskládanou mechanickou převodovkou, dá se s Mazdou na zatočené silnici udržovat opravdu neslušné tempo. Na dálnici sice vůz narazí na své limity, ale dálniční stotřicítku drží i v kopci bez problémů. A když pak nebudete stát motoru neustále na krku, tak udržíte spotřebu paliva okolo 6 litrů na 100 km.

Foto: Dalibor Žák

S přístupem dozadu to není žádná sláva, ale pokud tyhle sedačky používáte jen zcela výjimečně, nebude vám třídveřák vadit. Pro rodinu s dětmi to samozřejmě není nic moc

Foto: Dalibor Žák

V nouzi se dá i tenhle malý prcek použít jako náklaďák, jen ta skříň omezené nosnosti a stability z oblíbeného obchoďáku nesmí být delší než 160 cm

Třídveřová verze asi neosloví rodinu s dětmi, ale dvojici, která potřebuje malé a obratné auto do města a na občasné výlety, naprosto postačí. A když pak sklopíte zadní sedačky a necháte doma krycí plato kufru, dá se z téhle Mazdy udělat i malý stěhovák. Vlastně je uvnitř vzhledem k celkové délce auta 3,9 m místa docela dost a dva dospělí přežijí kousek i vzadu. Škoda jen, že si sedačka řidiče nepamatuje po sklopení původní sklon opěradla a sama se neposune. To aspoň ta u spolujezdce ještě při odklopení opěrky popojede dopředu, takže se dá dozadu lépe nastoupit z této strany.

Spolehlivá, ale ne bezúdržbová

Ačkoli malá Mazda válí hlavně co do jízdních vlastností a charakteru, tak případné zájemce bude stejně asi nejvíce zajímat spolehlivost a finanční náročnost. I tady ale máme docela dobré zprávy. Na nějaká šílené závady tohle auto obvykle netrpí a řešit budete jen drobnosti a běžný servis.

Zážehové motory se ještě drží klasické koncepce s nepřímým vstřikováním paliva a atmosférickým sáním, takže nejsou tak citlivé na kvalitu paliva, netrpí na zanášení karbonem a celkově mají velmi jednoduchou konstrukci s minimem složitostí. A jsou hlavně mechanicky velmi spolehlivé.

I když Mazda 2 sdílí konstrukční platformu s Fordem Fiesta, tak motory má Mazda vlastní. Třináctistovka ZJ-VE má objem 1 348 cm3 (občas se v inzerátu setkáte s údajem 1,4 l) a pohon dvou vačkových hřídelí spolehlivým řetězovým rozvodem. Najdete tu ještě systém proměnného časování ventilů na straně sání. Motor 1.3 MZR se prodával ve dvou výkonových verzích.

Foto: Dalibor Žák

Motor 1,3 l v silnějším provedení je pro Mazdu 2 zřejmě ideální volba. A ojetin je s touto pohonnou jednotkou nejvíc, takže je z čeho vybírat

Do září 2010 byl vůz homologován dle normy Euro 4 a tyto verze jsou z hlediska dynamiky rozhodně lepší. A to nejen tabulkově, ale i pocitově. Základní verze měla vždy 55 kW a 119 Nm, ale Euro 4 zrychlila na 100 km/h za 14 sekund, zatímco Euro 5 potřebovala 14,9 s. Vedle odlišného programu jednotky dostala verze Euro 5 také trochu delší převody od dvojky dál. Jen převod jedničky a finální převod zůstal stejný.

Silnější provedení třináctistovky mělo pro normu Euro 4 parametry 63 kW a 122 Nm, pro normu Euro 5 pak 62 kW a 121 Nm. I u této verze došlo k prodloužení převodů od dvojky dál, akcelerace z 0 na 100 km/h se prodloužila z 12,9 s na 13,6 s. Řidič si spíše všimne jistého otupění reakce motoru na plynový pedál.

Foto: Dalibor Žák

Verze homologované dle normy Euro 4 jsou o něco živější a díky o trochu kratším převodům i pružnější. V reálném provozu je spotřeba motorů Euro 4 a Euro 5 stejná

Motor 1.5 MZR (ZY-VE) vybavený navíc ještě proměnnou délkou sání si sice zachoval stejné převodové poměry (je zajímavé, že proti třináctistovce má kratší finální převod: 4,105 proti 3,850), ale i on se v rámci přechodu na normu Euro 5 dočkal jistého uškrcení. Ze 76 kW a 137 Nm si pohoršil na 75 kW a 133 Nm. Zrychlení z 0 na 100 km/h se zhoršilo z 10,4 s nebo 10,7 s. Polepšila si ale verze s automatickou převodovkou (z 12,1 na 11,9 s). Přechod na novější emisní normu také přinesl tabulkové snížení spotřeby a emisí, ale v reálném provozu to řidič sotva zaregistruje.

Pro všechny benzinové motory platí, že jsou z principu velmi spolehlivé, ale potřebují pravidelný servis. Pokud dostane Mazda každý rok nebo maximálně po 15 000 km nový olej, neměly by být s motory problémy. Jestli se někdy vyskytuje spotřeba oleje, bývá to především vinou zcela zanedbané péče v minulosti a nevybíravého zacházení hlavně za studena. Do 200 000 km se obvykle u udržovaných motorů spotřeba oleje neprojevuje ve větší míře (více než 1 litr na 10 000 km). I tak ale hladinu oleje u starších a více ojetých kusů pravidelně kontrolujte, aspoň jednou za měsíc.

Svíčky doporučujeme měnit nejpozději po 60 000 km nebo čtyřech letech, stejně tak chladicí kapalinu. Je potřeba také zkontrolovat a případně vyměnit řemen pohonu příslušenství s vodní pumpou. Brzdovou kapalinu nechte vyměnit každé dva roky. U zážehových motorů je ještě potřeba kontrolovat ventilové vůle. Správně se to má dělat pouze poslechem, poprvé po 120 000 km. Běžně ale není potřeba ventilovou vůli řešit. Když už, musí se měnit celá hrníčková zdvihátka, což není nic jednoduchého a levného.

Diesel nemá smysl

Okrajovou motorizací byly diesely, které byly v té zavedené evropské konkurenci docela drahé. V zemích, kde se auta dodatečně daní dle tabulkové spotřeby, sice dávaly pro koncového kupce větší smysl (proto je i za hranicemi nabídka dieselů vyšší než u nás), ale stejně bychom po nich moc nekoukali.

Foto: Dalibor Žák

Mazdu 2 si nejlépe vychutnáte s benzinovým motorem. Dieselů je málo a hlavně jednotka 1,6 l původem od PSA umí majitele potrápit drahými závadami

Naftový motor 1,4 l prodávaný pod označením 1.4 MZ-CD pochází od PSA a je to docela spolehlivá jednotka. Ovšem jejích 50 kW a 160 Nm nejsou zázračné parametry. Umí však jezdit za čtyři litry na 100 km, benzinové motory si vezmou 6 až 7 litrů na 100 km. Servis ale může prodražit závada turbodmychadla a netěsnící vstřikovače. Aspoň ale neměl částicový filtr.

Větší motor 1.6 MZ-CD sice nabízel lepší parametry (66 kW a 212 Nm, později 70 kW a 205 Nm), ale problémů s ním bude nejvíc. Zejména starší šestnáctiventil karbonoval, trpěl na nedostatečné mazání a celkově býval po 100 000 km na odpis. Novější osmiventil je lepší, ale i tak ho může potkat dost drahých problémů. Navíc musí mít částicový filtr. Doporučujeme se tomuto dieselu vyhnout.

Z mechanických věcí na pohonu se lze snad ještě setkat s drhnoucí převodovkou, obtížně řaditelnou zpátečkou a klasicky opotřebovanou spojkou. To poslední vyřešíte, to první je pak mrzutost konkrétních kusů, se kterými nejezdil moc citlivý řidič. Alternativní čtyřstupňový automat dostupný u patnáctistovky je velká vzácnost. I když je to spolehlivá převodovka (za předpokladu výměny oleje každé čtyři roky až šest let podle nájezdu), dynamicky to není žádná sláva a Mazda s ní přijde o podstatnou část svého nadšeného charakteru.

Podvozek Mazdy 2 je poměrně odolný, spíše je potřeba počítat jen s lomozem opotřebovaných silentbloků a po letech už unavenými tlumiči. Vše se dá ale řešit, takže je to jen o tom, co snesete, do čeho chcete investovat a jak moc chcete, aby vaše auto jezdilo tak, jak má. Na tohle ale většina lidí kašle, jezdí na vymláceném podvozku a je jim asi úplně jedno, že má auto výrazně horší jízdní vlastnosti a nadměrně sjíždí pneumatiky. Bohužel někteří to dovedou tak daleko, že je auto skoro až nebezpečné. Ale to není problém pouze ojetých vozů Mazda, na zanedbanou péči o podvozek trpí naprostá většina starších ojetin všech značek.

Elektronika Mazdy tradičně netrápí, u tohoto modelu snad odchází jen pohon zrcátek a přijímač dálkového centrálního zamykání (takže pouze výměna baterie v klíčku problém to nevyřeší). Překvapivě není Mazda 2 druhé generace náchylná na korozi jako některé jiné starší mazdy. Výrobce se polepšil, přesto vůz dobře prověřte. Špatně opravené bouračky jsou živnou půdou pro postup koroze. Prohlédněte auto i zespod a hledejte stopy vážného poškození. Povrchová koroze podvozkových dílů ale nebývá dramatický problém. Každopádně doporučujeme nechat aspoň pročistit a ošetřit odtokové kanálky a dutiny vozu.

Celkové hodnocení: Ojetá Mazda 2 1.3 MZR

Tahle Mazda je pořád velmi dobré auto. Pěkně se s ním svezete a má živé a hlavně velmi spolehlivé benzinové motory. S cenou do 100 000 Kč sice nelze čekat, že koupíte voňavou leštěnku s nízkým nájezdem, ale pořád je to v téhle relaci jedno z těch lepších aut, se kterým vás nečekají žádné velké starosti. Tyhle Mazdy zkrátka nejsou rizikové ojetiny, přesto bychom nedoporučovali je kupovat úplně naslepo. Domluvte si prohlídku klidně ve značkovém servisu, kde vám řeknou, co všechno bude auto po koupi potřebovat. Uvidíte, že to zas taková hrůza nebude. Obvykle to chce jen běžný servis, nové brzdy a pneumatiky a můžete bez starostí jezdit.

Reklama

Sdílejte článek