Hlavní obsah

EU připravuje dálniční infrastrukturu pro elektromobily. Česko termín podle všeho nestihne

Foto: Shutterstock

Evropské dálnice by měly být už poměrně brzy poseté nabíječkami a plnícími stanicemi na vodík. Podle českého ministerstva dopravy se to však neslučuje s realitou

6. 6. 2022

Podíl elektrických vozů na silnicích se pomalu, ale jistě zvyšuje, v některých zemích však stále neexistuje adekvátní infrastruktura pro jejich dobíjení. To by se však už brzy mělo změnit – v evropském parlamentu probíhají rozsáhlé debaty o rozšíření infrastruktury zejména na dálnicích. Není však jisté, jestli Česko plány naplní.

Článek

Dlouhou dobu nebylo jasné, jak má stát podporovat elektromobilitu. Pro tu totiž chybí v řadě zemí, včetně Česka, řádná infrastruktura. Zdá se ale, že nyní je jasno. Už v roce 2025 by totiž na každé evropské dálnici měla být rychlonabíječka pro osobní elektromobily každých 60 kilometrů. Do roku 2030 by ve stejné hustotě měly stát nabíječky také pro nákladní vozy. Co 200 kilometrů by pak měla stát plnicí stanice pro vozy na vodíkový pohon. Začátkem června to uvedla ČTK.

Foto: ŘSD

Vize je taková, že se na dálnicích budou nacházet dobíjecí stanice každých 60 kilometrů a plnicí stanice pro vodíkové automobily každých circa 200 kilometrů. Jsme však reálně schopni tohle všechno stihnout do roku 2030?

Evropská komise si totiž stanovila poměrně jasný cíl – snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent v porovnání s hodnotami z 90. let. A to už do roku 2030. Ministři dopravy členů Evropské unie se na těchto cílech, které společně vytyčili, kupodivu shodují. Zajímá vás, zda z toho opět „vyklouzne“ letecká a lodní doprava? Budete možná překvapeni, ale ne – zákonodárci se shodli rovněž na kritériích pro přechod na udržitelná paliva také v lodní a letecké dopravě, což je malý zázrak, jelikož se jedná o dlouho přehlížené, a přitom vysoké zdroje emisí.

Doprava ve stavu, v jakém momentálně je, produkuje zhruba čtvrtinu všech skleníkových plynů, pro EU tedy tyto cíle představují poměrně velké závazky. Jako vždy tu však je jedno ale, a to poměrně velké – opravdu jsou schopny takto rychle připravit všechny státy EU novou infrastrukturu?

Foto: edalnice.cz

Výstavba tak ohromného množství nabíječek a plnicích stanic na vodík je záležitost v řádu miliard korun – už jen proto jsou odborníci poměrně skeptičtí. Česku a dalším státům by však mohlo projít prodloužení termínu

Jak totiž upozornil ekonomický zpravodajský deník E15, Česko patří k zemím, které nemají šanci tento termín stihnout. Výstavba stovek nabíječek pro osobní elektromobily, nákladní vozy s elektromotorem a plnicích stanic pro vozy s vodíkovým pohonem je totiž několikamiliardová záležitost, takže rok 2030 je opravdu až nebezpečně blízko.

„Podle toho, co vím, to nepřipadá v úvahu,“ sdělil deníku E15 generální tajemník sdružení dopravců Česmad Bohemia, Vojtěch Hromíř. „Když si vezmete, že obyčejné rozšíření dálničního odpočívadla trvá roky, stavba nového deset let, tak postavit tam nabíjecí stanice pro kamiony není nic, co by se za tři roky mohlo odehrát.“

Náklaďáky na elektřinu v česku „nenatankují“

Výstavba by přirozeně představovala obrovskou výhodu také pro kamiony, kde se rovněž dá dobře uplatnit elektrický či vodíkový pohon – aby to však fungovalo, jsou nabíječky a plnicí stanice na vodík naprostou nezbytností. Jaký je momentální stav v naší zemi české? Dle dostupných informací se v Česku nachází pro kamiony slovy jedna nabíječka.

Jak to vypadá s dojezdem a s nabíjením? To se můžete dočíst i v článku ze seriálu mýtů kolem elektromobility.

To nejsou zrovna nadějné vyhlídky vzhledem k tomu, že optimální stav by byl takových 450 nabíječek, ideálně i víc. Vtip je také v tom, že pro kamiony je potřeba podstatně vyšší dobíjecí výkon než pro osobní auta – řádově nějakých 1 400 kW, od roku 2030 se dokonce podle E15 mluví o hodnotě 3 500 kW. Pro osobní vozidla by potom stačil výkon 300 kW, respektive 600 kW pro rychlejší dobíjení.

Foto: David Keňa

Řada západních států Evropy, jako je Německo, Rakousko, Nizozemsko a další, nemají s termínem problém – některé z nich dokonce volají po uspíšení výstavby nové infrastruktury. Naši sousedé jako Polsko a Slovensko však naopak souhlasí s Českem, že se v lokálních podmínkách toto stihnout nedá

Problém může potenciálně představovat fakt, že v tomto ohledu se Evropa (ano, už zase) dělí na východ a západ. Naši nejbližší sousedé, jako je například Slovensko a Polsko jsou vůči těmto termínům podobně skeptičtí – stejně jako Česko. Na druhou stranu Němci, Nizozemci či Rakušané na tento termín bez mrknutí oka kývli a částečně volají po jeho urychlení.

Nyní nezbývá než čekat, jak složitá jednání dopadnou. Vzhledem k tomu, že Česko již brzy začne na půl roku předsedat EU, je to ideální příležitost, jak pravidla nastavit tak, aby je mohly plnit všichni členové evropské sedmadvacítky.

Reklama

Sdílejte článek