Jedna ze základních řidičských pouček pomůže v zatáčce i při smyku. Stačí k tomu jen málo, málokdo ale tuhle fintu využívá

Technika pohledu je zásadní zejména pro závodní jezdce, kteří si bez ní neumí představit svoje fungování. Každopádně tuto techniku byste měli používat i v běžném provozu, jelikož vám dokáže pomoci projet zatáčku, vyhnout se kolizi nebo vás podpoří během zdolávání smyku zadní nápravy.

Jednoduché pravidlo techniky pohledu zní: kam koukám, tam jedu. Kromě klasického sledování provozu se při výhledu dopředu koukejte skutečně před sebe, a to v dostatečné vzdálenosti. Nedívejte se na kapotu auta ani pět metrů před auto, koukejte se (je-li to možné) dále. Jedině tehdy totiž budete mít čas reagovat na případnou krizovou situaci, kterou může být i obyčejné náhlé brzdění.

Ono, pokud v obci detekujete stojící auto nebo osobu ve vozovce, až bude pět metrů před vámi, nic s tím už neuděláte. Jestliže překážku uvidíte 20 a více metrů před, jsou vaše šance na reakci a odvrácení kolize v zavilosti na rychlosti daleko vyšší.

V hustším provozu, na okreskách či dálnicích také není úplně vhodné hypnotizovat brzdová světla vozu před vámi. Jde sice o adrenalinový sport, ovšem poněkud nebezpečný. Opět je třeba provoz před sebou sledovat, ale je nutné vidět dále, více dopředu.

Totiž, jestliže na dálnici či rychlostce uvidíte, že se šestému autu před vámi rozsvítily brzdovky, je vám jasné, že tento dominový efekt dorazí až k vám. Jenže to vy už budete vědět a mít daleko více času na ono brzdění reagovat. Pakliže zareagujete až na brzdění vozu bezprostředně před vámi, doba na reakci se značně krátí.

Co jízda zatáčkou? Sledujte jednoduše její výjezd, tam směřujte své oči. Jde-li o táhlou či ostrou zatáčku, popřípadě je výjezd z ní schovaný za stromy nebo třeba keři, zaměřte se na viditelný vrchol zatáčky a tam směřujte svůj zrak. Jakmile se k tomuto viditelnému vrcholu přiblížíte, opět si očima najděte další vrcholový nebo už výjezdový bod. Uvidíte, že při aplikaci této techniky budou vaše ruce na volantu daleko plynuleji pracovat.

Tím volně navazujeme na smyk zadní nápravy, který se u vozidel s manuálem řeší tak, že vyšlápnete spojku a volant natočíte do toho směru, do kterého vám utíká náprava. U automatů se dá noha z plynu a volant opět natáčí do směru ustřelení zadní nápravy. Ovšem pozor, na onu reakci (natočení volantu) kolikrát nemáte mnoho času.

Jakmile se auto ze smyku začne rovnat, vy začnete spolu s ním rovnat volant, čímž smyk zadní nápravy úspěšně a bezpečně vyřešíte. Ano, kdekdo poví, že by u smyku zadní nápravy u vozidel s pohonem 4 × 4 nebo předních kol přidal plyn, což z hlediska fyziky může pomoci.

Ovšem je tu velké riziko, že pokud daný manévr nezvládnete, bouráte kvůli přidání plynu ve vyšší rychlosti. A protože při zadních smycích hrozí náraz bokem, který je nejnebezpečnější, metodu přidání plynu rozhodně nedoporučujeme.

Každopádně, jak vám v přetáčivém smyku pomůže pohled? Velmi! Jakmile totiž nastane smyk zadní nápravy a vaše vozidlo jde tzv. bokem, zafixujte svůj zrak tam, kam chcete jet. Naše oči, mozek a ruce jsou spojené nádoby, proto v této krizové situaci při fixaci zraku náš mozek intuitivně navede naše ruce na správné a rychlé natočení volantu. A obvykle to udělá daleko rychleji než v případech, kdy nad smykem přemýšlíte.

Techniku pohledu tak nepodceňujte, naopak využijte její pomocný potenciál. Podmínkou samozřejmě je, že sledujete provoz, potažmo nejedete nepřiměřeně rychle vůči povrchu. Pokud takzvaně přetáhnete strunu, tak už vám nepomůže ani technika pohledu či elektronická stabilizace, ba dokonce ani svěcená voda. Tehdy úřaduje fyzika, a ta je nekompromisní.

Technika pohledu není věc, co by vás naučili v autoškole. Tato řidičská nadstavba se obvykle vyučuje v centrech bezpečné jízdy, kterých je po republice hned několik. A možná se budete divit, ale mnoho řidičů po návštěvě takových polygonů odchází s pocitem, že teprve až praxe je vlastně k nezaplacení.