Hlavní obsah

Sedm motorek nejen „na stará kolena“

Foto: Jakub Deml
16. 12. 2019

Motorkaření je rozmanité a zatímco někdo se chce honit za časy na okruzích v předklonu na supersportu, někdo volí volnější tempo a k tomu adekvátní motorku. Ať už máte své roky a touhu po rychlosti vystřídala touha po klidné jízdě, nebo prostě jen nepotřebujete závodit a chcete jezdit „volníčko“, dost možná si vyberete z následujících tipů na motorky, které mají všechny předpoklady. Mají styl, působí „vyklidněně“, přitom ale mají obrovskou dávku charakteru.

Článek

Dopředu podotýkám, že tenhle výběr určitě není definitivní a trh toho nabízí ještě o dost víc. Je to vlastně taková selekce podle mých osobních preferencí (a z části možná podoba mojí soukromé garáže ve chvíli, kdy tvrdou rukou udeří krize středního věku).

Nicméně je úplně jedno, kdy na vás přijde potřeba pořídit si motorku na klidné svezení. Jak už bylo naznačeno, někdo je v mládí střelec a postupem času se na motorkách vyklidní, někdo „rychlé“ období úplně obejde a už do začátku si koupí motorku, na které se jezdí (většinou) v klidu a pomaleji. A oba přístupy jsou naprosto v pořádku. Koneckonců motorkaření je o tom, abyste si ho užili a jezdili na motorce, na které vám bude fajn.

Royal Enfield Interceptor/Continental GT 650 Twin

Foto: Jakub Deml

Loňská novinka indického Royal Enfieldu mě nadchla a podobně to má i mnoho dalších kolegů z branže. Úplně nový dvouválec, doplňující letité půllitrové jednoválce, je charakterní a navzdory svým specifikacím obdivuhodně živý. Tady právě tkví jeho obrovská výhoda – nepůsobí jakkoliv „páprdovsky“. Můžete ho šolíchat v první půlce otáčkoměru, ale jakmile se trochu roztočí, je najednou nádherně silný a jadrný.

„Twiny“ jsou v nabídce Royalu hned dva. Já jsem vyzkoušel kafáče Continental GT, jehož pozice za řídítky je přece jenom víc „na závodníka“ – s rukama nataženýma na nízká řídítka a s nohama vzadu. Kdo chce víc pohodlí, může sáhnout ještě po klasickém a pohodlnějším naháči, nesoucím název Interceptor. Ten má vyšší řídítka s hrazdou a stupačky víc vpředu. Royal má navíc u svých dvouválců velmi příjemně nastavené ceny, pohybující se podle provedení od 170 do 188 tisíc.

Kawasaki W800

Foto: Jakub Deml

Jestliže Royal Enfield nepůsobí jako stroj pro pantátu, W800 od Kawasaki je na tom naopak – což ale v dané kategorii vůbec nijak nevadí. Jak jsem napsal už v testu, W800 je jako opravdu stará motorka, která se však obejde bez nevýhod a vrtochů opravdu staré motorky. Vzduchem chlazený dvouválec využívá nádherně vyvedenou „královskou hřídel“, kterou pohání rozvod v hlavě, a do toho je tu krásně dupavý zvuk, linoucí se z chromovaných koncovek.

Jízda je každopádně hodně o pohodě. Ruce si hoví volně na širokých řídítkách, nohy jsou pohodlně vpředu, a základní verze W800 nesvádí k ničemu jinému než k poklidnému plutí krajinou. Pokud chcete něco opravdu hodně retro, právě W800 je úplně ideální volba. Cena začíná v závislosti na konkrétním provedení na částce 239 900 korun.

Harley-Davidson Breakout (nebo jakýkoliv jiný)

Foto: Jakub Deml

Americká kovářská práce z Milwaukee tu prostě nesmí chybět. Harley je pojem, je to legenda která definovala celou kategorii motorek, a jako o „harlejích“ mluví lidé o všem, co má plotny, nízkou a dlouhou stavbu a spoustu chromu. Co na tom, že se jedná třeba o Suzuki… Dle mého gusta měl mít Harley vždycky podkopnutou přední vidlici, nízký posaz a široká řídítka dragsterového střihu. Model Breakout z inovované řady Softailů by tedy byl moje volba.

Přestože umí bezmála dvoulitrové vidlicové dvouválce ve velkých Harleyích zabrat s důsledností lokomotivy, o rychlosti rozhodně nejsou. Jde o ten pocit, kdy brázdíte krajinu za doprovodu hutného tepání dvou obrovských pístů. A když se přeci jenom rozvášníte, připomenou se vám proklatě nízko umístěné stupačky, rychle drhnoucí o asfalt. Jen ta cena je nejvyšší ze všech vybraných motorek. Harley si za své strojovny nechá patřičně zaplatit a konkrétně Breakout vyjde na nějakého půl milionu.

Moto Guzzi V7

Foto: Jakub Deml

Velmi zjednodušeně by se dalo říci, že tím, čím je pro Ameriku Harley, je pro Itálii Moto Guzzi. Taky tu máme ikonický vzduchem chlazený dvouválec do V, tentokrát však v rámu uložený klikou podélně, tedy s válci trčícími do stran. V případě V7 však nejde o muskulaturní cestovní cruiser, ale o fešný retro naháč, který se navíc dělá v několika různých provedeních.

Svým pojetím a charakterem pak V7 stojí na pomezí výše zmíněných Royal Enfieldů a Kawasaki. Motor v „Guzzině“ nepůsobí tak dravě jako dvouválec v Royalu, ale na druhou stranu ani tak umírněně jako vysokozdvihový agregát v Kawě. Moto Guzzi je prostě optimální a vyvážené retro na nedělní odpoledne. Cena nejlevnějšího provedení Stone startuje těsně pod hranicí 200 tisíc.

BMW R NineT

Foto: Jakub Deml

BMW R NineT

S poměrně mohutnou porcí 110 koní je retro řada R NineT od BMW jednoznačně nejrychlejší motorkou ve výběru. Dlouho jsem přemýšlel nad tím, zda ji zrovna do tohohle výběru vůbec zařadit, ale už kvůli famóznímu a charakternímu dvouválcovému boxeru si tu rozhodně zaslouží být. Nemluvě o nádherném zbytku, který ho obklopuje.

R NineT se dělá v několika verzích, které se od sebe neliší jen v detailech a doplňcích, ale v celém pojetí. Zatímco na zalehávacím Raceru si připomenete závodní motorky let dávno minulých, na bezstarostném Pure vás nebude nic rozptylovat a na Urban G/S zase můžete přičichnout prapůvodu cestovních endur. Nejlevnější Pure startuje cenou na 321 tisících.

Yamaha XSR 700

Foto: Jakub Deml

Ze všech retro motorek je tu Yamaha ta jednoznačně „nejmodernější“. Na rozdíl od všech dosud zmíněných strojů má kapalinou chlazený motor a jedná se o stejný agregát, jaký nalezneme ve vyloženě moderním naháči MT-07. Na rozdíl od něj je však XSR stylově střižený scrambler s kulatým světlem, použitelný na každodenní cesty do práce, i na výlety za město.

Řadový dvouválec Yamahy lidé horují pro jeho trvanlivost i živelnost. Má příjemný zátah, takže se XSR nechá vyvézt i svižně, a celkově se motorka dynamičtější jízdě vůbec nebrání. Pojetí XSR není zdaleka tak puristické jako u ostatních motorek ve výběru, ale chcete-li optimálně skloubené retro s modernou, tady ho máte. Cena je u Yamahy nastavena na 214 990 korun.

Počkat si na novou Jawu

Foto: Jakub Deml

Samozřejmě tu nesmí chybět. Očekávaná novinka Jawy, která se má na trhu podle dosavadních informací objevit zjara 2020, sice přijede až z dálné Indie, ale jedná se o parádní záležitost, po které už kvůli nostalgii sáhne spousta Čechů. A co na tom, že je z celého dosavadního výběru bezpečně nejpomalejší.

Nová Jawa tvary a celkovým designem věrně kopíruje legendární Kývačku, což bude u našinců – zejména pak u těch, kteří si motorku kupují skutečně „na stará kolena“, velká berná mince. Na rozdíl od všech ostatních motorek ve výběru jsem na nové Jawě bohužel ještě nejel, ale docela věřím tomu, že se v Indické Mahindře podařilo sestrojit těžce pohodovou motorku na nedělní vyjížďky. Jestli něco vyšvihne naší českou Jawu zpátky na výsluní, bude to právě spolupráce s Indy a tahle motorka. Cena by se měla udržet pod hranicí 150 tisíc korun.

autowebAUTOWEBaUtOwEb

Reklama