Hlavní obsah

Testy: BMW R NineT: Devadesát let ďábelského virblu

Foto: Jakub Deml

BMW R NineT

Motocyklová divize BMW Motorrad oslavila před pár lety významné devadesáté výročí svého vzniku. Jako malý dárek pro sebe i svoje fandy nadělili si mnichovští novinku, pokřtěnou trochu krkolomným názvem R NineT – v němž R znamená dvouválcový boxer a „NineT“ odkazuje na devadesát let. A po týdnu s tímhle strojem můžu říci, že o moc lepší dárek si nemohli dopřát.

Článek

R NineT bere to nejlepší ze světa bavoráckých motorek a ukládá to do parádního retro šasi se špičkovými komponenty. Výsledek je nepřehlédnutelný a na první pohled vyráží dech, dokonce i v přítmí podzemních garáží, kde jsem svoje R NineT vyzvedával. Nahrbená silueta roadsteru stojí na zlatých obrácených vidlích vpředu a na vyplétaných kolech. Ať už na stroj koukáte z libovolného úhlu, vždy jsou dominantou dva masivní hrnky, trčící z rozložité skříně motoru uprostřed. Žebrování napovídá chlazení vzduchem, malý chladič pod tlumičem řízení pak dochlazování hlav olejem. Važme si tohoto uspořádání – novější verze ploché dvanáctistovky už mají chlazení vodou.

Kromě celkové stavby je na R NineT pozoruhodná i citlivost, s jakou jsou vypilovány detaily a zpracování. Na motorce prakticky nelze najít nehezký moment, vše je příkladně poskládáno a kvalitně vycizelováno. Testovaný kus měl navíc retro lakování s velkou závodní „jednadvacítkou“, bobek á la café racer místo sedla spolujezdce a kompletní sadu frézovaných hliníkových doplňků z edice Option 719. Sem spadají nastavitelné páčky s krytkami rezervoárů u spojky a brzdy, dále ventilová víka, nastavitelné stupačky, kryt řemenu k alternátoru a nosníky pod sedlem. Vyvedení ze surově opracovaného hliníku je naprosto boží, ale sám bych se možná zamyslel nad tím, zda zcela nezbytně potřebuji právě zlatou barvu, o jejíž vkusnosti lze polemizovat. Naštěstí je na výběr i stříbrná nebo moc pěkná šedá.

Foto: Jakub Deml

BMW R NineT

Dokončuji prvotní exkurzi, ta další pokračuje až na sluníčku, venku z garáží. Zasouvám klíč do spínačky, nechám zabzučet palivovou pumpu a tisknu tlačítko na pravém řídítku. Dvouválec o objemu 1170 kubíků se dvakrát otočí, motorka na stojánku popojede o pár decimetrů do boku a strojovna s mohutným zachvěním spouští exkluzivní bubenické sólo studeného volnoběhu. Zvuk zcela sériového laufu duní podzemní garáží s až nevídanou bujarostí a já se v klidu soukám do helmy a rukavic.

První kilometry se probíjím městským provozem a odhaluji, jak pozoruhodně kříží R NineT charakter s uživatelskou přívětivostí. Masivní dvouválec, co s sebou při každém přidání plynu na místě zlostně trhá do strany, má měkké spodní spektrum otáček, necuká a na městské ježdění příjemně funguje už kolem tří tisíc otáček. Do toho si připočtěte příkladně fungující převodovku, v níž naleznete neutrál na první pokus, a při řazení nevydává zvuky jako kovadlina, nebo lehkou hydraulickou spojku.

Pořádně musím vyzdvihnout i jízdní pozici. Stupačky jsou umístěny decentně vzadu, ale ne příliš vysoko, takže na mašině sedím mírně „nakopnut“ směrem vpřed. Na rukách natažených k širokým nízkým řídítkům ale nesu jenom minimum váhy, takže je výsledná pozice příjemně sportovní, ale přesto reálně použitelná na delší cestování.

Foto: Jakub Deml

BMW R NineT

Proplétám se houstnoucí dopravou metropole a po letní rozkopané dálnici mířím za Prahu, neboť přestože se R NineT v městském provozu používá výborně, o městskou motorku rozhodně nejde. Konečně za doprovodu bublání do výfuku sjíždím směrem na západ, chytám se okresky a pořádně beru za heft. Měkký spodek motoru střídá agresivní střední pásmo s hromadou točivého momentu. 110 koní mě svižně posílá vpřed a já roztáčím jeden kvalt za druhým. Dvouválci je nejlépe mezi čtyřmi a sedmi tisíci, ačkoliv ani s osmičkou na budíku nic nezkazíte. Zde už motor bubnuje v tempu ďábelského virblu a do hry se přidává trocha vibrací, u dvouválce naprosto pochopitelná a akceptovatelná. A vlastně i trochu žádoucí.

Adekvátní cestovní rychlost R NineT je kolem 120-130 km/h, ovšem tady jeho potenciál ani zdaleka nekončí. I z těchto rychlostí dvouválec solidně zabere a než se nadějete, je budík někde u 180. Tady už se ale ozve minimální ochrana proti větru a začne to být trochu otrava. Cokoliv okolo 200 a výš už je na R NineT zbytečné kvaltování, ačkoliv motor se nebrání ani takovému použití.

Domovinou R NineT jsou spíše zatáčky, kde lze ocenit i další aspekty, mimo jiné brzdy. Přední brzda se mi z počátku zdá až zbytečně kousavá, ale brzy si k ní nacházím cestu a začínám brzdit jedním prstem. Dokonce i na ostré brždění před zatáčkou, kdy se však přední vidle nijak vehementně nepotápí, prostředník na páčce naprosto stačí.

Při brzdách podřazuji pouze o jediný kvalt a už skládám R NineT do oblouku zatáčky. Mašina se nechá nenuceně poklopit a stopu drží s neochvějnou jistotou. Tuhý podvozek výborně doplňují silniční Metzelery a jen co minu apex, přidávám a nechám se silným ale plynulým dvouválcem poslat dál. Prvních několik zatáček jsem se poctivě snažil nechávat si na výjezd vyšší otáčky, ale rozhodně to není potřeba. Kdekoliv za hranicí čtyř tisíc motor důstojně zabere a na nižší kvalty se dokonce přidá jemné zavlnění řídítek, jak krouťák odlehčil přední kolo ze země. Tlumič řízení však žádnou větší neplechu nedovolí, stejně jako asistující ABS a kontrola trakce. Kdo by snad o tyto „trpaslíčky“ nestál, může si je vypnout jediným delším stiskem tlačítka na levém řídítku.

Po zatočené okresce postupně míjím středočeský kraj a pokračuji dál a dál od domova. Místy se kochám, místy si užívám zatáčky, směju se do helmy a pracuju s naprosto parádním dvouválcem pod sebou. Až neuvěřitelně mě baví ten lehce surový charakter, křížený se snadnou použitelností. Ono nepsané pravidlo, že „charakterní“ znamená vlastně „humpolácký“, tady ani v nejmenším neplatí. Muskulaturní roadster od BMW je vycizelovaný do své drsné krásy tak, aby nebyl sterilní, ale zároveň ani přehnaně hrubiánský.

Foto: Jakub Deml

BMW R NineT

Když po několika hodinách lezu ze sedla, jsem vlastně docela nadšen. R NineT si docela dobře umím představit v roli jediné motorky, v jejímž sedle bych absolvoval cestu do práce, odpolední palbu po okreskách a následný prodloužený víkend, spojený s přejezdem republiky. BMW ve svém výročním dárku zkrátka pospojovalo „kompletní balení“, které vypadá stejně dobře, jako jezdí. A taky dost stojí. Cena standardního R NineT, které je mimochodem jako jediné z modelové řady vybaveno lepším podvozkem a brzdami, činí v základu 401 000 korun. Jenže to jen do té doby, než se rozvášníte v konfigurátoru. Speciální lakování se žlutými číselníky vyjde na 25 644 korun, sada hliníkových prvků Option 719 pak rovnou 70 058 korun.

autowebAUTOWEBaUtOwEb