Vyrazili jsme Evropským autem roku do Nizozemska: Snad poprvé jsme s elektromobilem nemuseli zastavovat kvůli nabíjení

V redakční garáži nám nedávno zaparkovala Mentolka, tedy elektrický Mercedes-Benz CLA 250+ se zeleno-šedou barvou karoserie připomínající větrový bonbon. V rámci půlročního testu jsme auto hned vytáhli na dlouhou cestu vedoucí až na západ Evropy, do kvetoucího Nizozemska, konkrétně do Amsterodamu a okolí.

Cílem bylo nejen navštívit zajímavá místa včetně zahrady Evropy nebo známého závodního okruhu, ale také zjistit, jestli je cestování s elektrickým benzem, slibujícím dlouhý dojezd, pohoda, kompromis nebo rovnou kabelová otročina.

Před odjezdem jsme zajeli na rychlonabíječku PRE o výkonu 100 kW, kde nás 1 kWh díky tarifu Platinum za 300 Kč měsíčně vyšla na 10 Kč. Doplnili jsme energii do takřka 100 %, takže pokud to vezmeme v absolutních číslech, nabití plných 85 kWh by stálo 850 Kč.

Ukazatel dojezdu přesahoval 600 km, ale nám bylo jasné, že dálniční tempo a omezené možnosti rekuperace tohle atraktivní číslo nejspíš sníží. Na trasu dlouhou tisíc kilometrů jsme tak naplánovali čtyři zastávky na nabíjení, zhruba po třech hodinách jízdy.

Ano, jde využít automatické plánování, kdy počítač všechno vyřeší za vás a karta Mercedes Charge se postará o autorizaci platby, ovšem ne vždy jde o to nejekonomičtější řešení.

Na zahraničních výletech kvůli ceně běžně nabíjíme na stanicích Tesla Supercharger, jenže s těmi se CLA postavené na 800voltové architektuře bez příplatkové DC nabíječky pro 400voltové stanice nekamarádí.

Volba proto padla primárně na EnBW, což je síť stanic rozesetá po celém Německu. Rychlonabíječky o výkonu 150 kW a výše jsou s CLA kompatibilní, navíc po stažení aplikace a registraci vyjde 1 kWh na 0,56 centů (bezmála 14 Kč). Jestli se nechcete nikde registrovat, jednoduše můžete využít roamingu od PRE a tankovat za 18,50 Kč/1 kWh. Stačí přiložit čip.

Ve srovnání s fosilními palivy jsou náklady na veřejné nabíjení v současnosti rozumné. Benzin i nafta stojí na německých pumpách přes 50 Kč za litr, v Nizozemsku ještě více.

Během čerpání energie vás auto rovněž informuje, jakým výkonem nabíjí a případně proč nejede naplno (teplota baterie, stav nabití…).

Během putování Německem se nejde vyhnout kolonám, což nám dalo trochu času rozjímat nad povedenými nativními Google mapami s podporou umělé inteligence, rozšířenou realitou pomocí kamerového obrazu i nad příjemně rychlým infosystémem.

Zadní cestující si navíc užijí širokou prosklenou střechu (hlavně v okolí letišť), už méně však loketní opěrku s plastovými nosiči nápojů, které při opření ruky spíš překáží.

Po prvních dvou nabíjeních jsme naše plány přehodnotili, protože zastávky po třech hodinách s dálkovou spotřebou pod 15 kWh/100 km na letních kolech R18 přestaly dávat smysl.

Cestu do Nizozemska jsme nakonec zvládli na jednu „plnou“ a tři (20 až 40 min.) nabití k tomu, a to jen proto, že jsme na poslední zastávce doplnili volty na projetí všech plánovaných míst v zemi tulipánů a dřeváků.

V jistém smyslu je příjemné motoristické překvapení muset zastavovat ne proto, že bychom museli nabít, ale proto, že nám už fyzicky není 21 let (to je méně příjemné).

Jestli bychom měli jet 1 000 km napřímo a ignorovat tělesné potřeby, tak zadokolka CLA s baterkou 85 kWh tuhle trasu (jaro, kola R18, letní gumy) při dálniční tachometrové rychlosti do 120 až 130 km/h urazí na dvě plná nabití – jedno na začátku a druhé v půlce.

Konečně Nizozemsko, ráj dálniční rychlosti (většinou) 100 km/h a taky květin. Zapište si do seznamu zážitků Keukenhof, což je místo ležící asi hodinu jízdy od Amsterdamu, kterému se přezdívá zahrada Evropy.

Jde o obrovský park plný různých druhů květin, primárně tulipánů. Projít ho zabere několik hodin, proto si u vchodu vezměte papírovou mapu. Těšit se můžete na barevnou symfonii, malé i velké záhony, zelené trávníky, vodní plochy a kryté budovy s dalšími kytkami.

Doplňkovým programem za příplatek jsou například plavba loďkou, stánky se zmrzlinou, restaurace a další.

Počítejte ovšem s turistickým návalem, při hezkém počasí areál praská ve švech. Jestli utíkáte před češtinou, jste na špatném místě, našince tady potkáte na každém rohu.

Celkově jde o vysoce vyhledávanou atrakci, čemuž se nedivíme. Tolik barevných květin na jednom místě uvidíte málokde.

Keukenhof má otevřeno sezoně, letos od 19. března do 10. května 2026 (denně od osmi ráno do sedmi večer), vstupné stojí online 21 eur (511 Kč) pro dospělého, za parkování dáte online 9 eur (220 Kč).

Flóru máme poznanou, proto se nabízí vyrazit do velkoměsta Amsterdam. Jestli autem, tak bacha na emisní zóny.

Podle našeho Ministerstva zahraničních věcí se nízkoemisní zóny v Nizozemsku vztahují pouze na vozidla se vznětovými motory. Vozidla používající jiná paliva mají vjezd povolen vždy. Nejsou vyžadovány žádné nálepky ani registrace. Na dodržování předpisů dohlížejí kamery a speciální strážníci.

Jestli diesel do 3,5 tuny řídíte, tak s emisní normou EURO 3/EURO 4 můžete jen někam, od EURO 5 a vyšší všude (vyžadováno pro Amsterdam).

Jako v každé metropoli je i v centru Amstru problém zaparkovat. Místa se hledají obtížně a jde o placené zóny (klidně za 200 Kč na hodinu), nicméně stačí mít v mobilu, nebo v případě Mercedesu i v autě, aplikaci Easypark a můžete parkovné pohodlně zaplatit na jedno stisknutí displeje.

Alternativou jsou parkovací garáže. My využili stání přímo v centru od provozovatele Q-Park, což sice není žádná hitparáda, ale místo se dá objednat online. Za 2,5hodinové parkování jsme zaplatili v přepočtu 540 Kč.

V srdci města určitě navštivte ulici Damrak, kde stojí ikonické domy hned u vody a odkud odjíždí turistické výletní lodě. Hodinová poznávací plavba stojí okolo 15,5 eur (380 Kč).

Amsterdam je proslulý čtvrtí Červených luceren (Red light district, na mapě De Wallen), která žije hlavně v noci. Vedle barů, klubů, coffeeshopů a muzeí s lechtivou tématikou se s nástupem tmy postupně odhalují červené závěsy výloh, v nichž se objevují spoře oděné slečny především z Východu.

Ne že bychom jejich služeb využili, ale trocha pátrání odhalila, že základní potěšení stojí okolo 150 eur (3 600 Kč). Focení/natáčení žen je zakázáno a pod tučnou pokutou, stejně tak pití alkoholu mimo místa k tomu určená. Policie je zde aktivní.

Kdo raději Asii, ten si skočí do vedlejšího Chinatownu, což je vlastně jen dlouhá ulice plná všemožných restaurací, kterému dominuje chrám He Hua postavený v ikonickém asijském stylu.

Na okraji historického centra, asi 20 minut chůze od Red Lightu, se ještě můžete zastavit u domu Anny Frankové. Dnes je na místě muzeum, zvenčí neblahý osud mladé židovky ukrývající se před nacisty připomínají fotografie a texty.

Mezi turisty je rovněž vyhledávaná historická vesnice (skanzen) Zaanse Schans, která vybízí k procházce a poznání mezi hospodářskými stavbami včetně mlýnů, případně minimálně za průjezd okolo stojí nedaleko ležící budovy Inntel Hotels Amsterdam Zaandam. Stylem a barvami totiž připomínají LEGO domy.

Když jsme u těch hotelů, tak počítejte, že Nizozemsko je na ubytování hodně drahé. Sehnat bydlení pod dva tisíce za noc pro dva je v sezoně spíš zázrak nebo nějaký kompromis typu stan, karavan, chata, mobilní dům. Na naše poměry jsou zde drahé i hostely.

Město už nás nebavilo, proto jsme poslední den výpravy zamířili na okruh Zandvoort, kde se jezdí šampionát formule 1. Vychytali jsme závodní víkend organizace V-Max slibující závody veteránů, sportovních aut nebo třeba roadsterů Mazda MX-5.

Vstup vyšel na 300 Kč za dospělého, parkování na místě stálo 18 eur (440 Kč), ale my využili stání na ulici opodál za 4 eura na hodinu (100 Kč) a těch 15 minut si došli pěšky.

Akce nebyla kdovíjak vyhledávaná (nejde o F1), dokonce pršelo, proto na tribuně sedělo málo lidí.

I tak jsme si závody historických formulí v rámci možností užili, byť bylo vidět, že piloti jezdí spíš defenzivně a snaží se nedostat přetáčivý smyk. Podobně jako na elektrické formuli se i tady často střídalo pořadí závodníků, takže bylo na co koukat.

O něco zajímavější, dynamičtější a na výlety mimo trať či smyky atraktivnější byly závody sportovních vozidel. Možná se tahle část mohla jmenovat BMW CUP, protože drtivá většina účastníků řídila právě bavoráky.

Našly se tu však i vozy značek Cupra, Renault, Mercedes, Alpine, Hyundai, Audi a další. Celkově byl závodní víkend určený spíš pro místní, tu pravou řežbu tady zažijete asi jen při formuli.

Ačkoli je Nizozemsko od Česka docela daleko (1 000 km), jde o vyhledávanou zemi. Dopravní spojení autem je zde dobré, většinu času jedete po německých dálnicích, stejně tak využíváte hustou nizozemskou síť dálnic, takže jste „všude za hodinu až dvě“.

Za pár dní toho v Nizozemsku stihnete dost, ale o nízkonákladový výlet nejspíš nepůjde. Povinnou zastávkou pro všechny autíčkáře je pak Louwman muzeum v Haagu. Jde asi o nejlepší automobilové muzeum v Evropě, kde mají takové kousky, jaké jste dosud viděli jen na fotkách.

A Mercedes-Benz CLA 250+, prodávaný od 1 351 570 Kč? Tak ten dost slušně vyrovnal rozdíly mezi elektrickými a spalovacími auty na dlouhých trasách. S reálným dálničním dojezdem okolo 500 km a rychlým nabíjením se bavíme o cestování bez větších kompromisů, kde slabším článkem výpravy bude spíš už jenom infrastruktura, a nikoli auto samotné.