Den s řidičem odtahovky: Nejkratší odtah byly 3 metry, nejhorší jsou letní víkendy a zimní kalamity

Oplocený areál, uvnitř specializovaná technika a odstavné parkoviště s několika vraky, tak přesně takhle nás vítalo sídlo společnosti Autoslužby HK, kam jsme se vydali za specialistou Vojtěchem Němečkem vyzvídat, jak vypadá práce řidiče odtahové služby.

Pohledem na vyprošťovací stroje nám bylo jasné, že řidičák na B u takové profese stačit nebude, což nám Němeček potvrdil a dodal, že kromě oprávnění skupin C a C+E je nutné vlastnit profesní průkaz a s ním spojenou kartu řidiče do tachografu.

Dále jsme se dozvěděli, že se tu neztratí vazačský ani jeřábnický průkaz, protože ne vždy odtahujete jen porouchanou fabii. Bezpečné naložení takového třítunového Mercedesu už prý není žádná brnkačka, proto se rozšířené technické znalosti rozhodně hodí.

Vyzvídáme dále, co ještě člověk musí optimálně splnit, aby mohl dělat odtahovkáře. „Mimo výše popsaného u nás nováček dostane ještě základní školení, seznámí se s obsluhou strojů a provedeme nějaké tréninkové nakládky,“ uvádí problematiku Němeček.

„Mimo základů angličtiny či němčiny, které jsou jen doporučené, má však pracovník za povinnost projít školením minimálně od osoby proškolené Ředitelstvím silnic a dálnic, a to kvůli práci na dálnicích. Znalost i následné dodržování dálničního kodexu je totiž při výkonu služby klíčové, neb odtahovkáři musí vědět, jak se na takové komunikaci chovat, co mají mít na sobě a kam nemají vstupovat,“ upřesňuje specialista.

Odtahovky pracují obvykle 24/7, proto se řidiči střídají v rámci různě dlouhých směn. Optimální pracovní doba je prý do 12 hodin denně, nicméně stane se, že složitější zásahy zaberou daleko více času.

Totiž klasický odtah osobáku po krajském městě trvá 45 minut až dvě hodiny, zatímco náročnější vyproštění kamionu s překládkou může zabrat klidně 20 hodin. Pokud jde o dálkové odtahy, tak ty nejnáročnější se jedou klidně pět dní (např. odvoz ze Španělska).

A jak to vlastně vypadá, když člověk přijde na směnu do práce? „V prvé řadě jde na kontrolu/údržbu přidělených vozidel, jelikož musí být jistota, že jsou připravena k provozu,“

„Poté už šofér čeká na přidělený zásah, což se dnes řeší pomocí mobilní aplikace. Nad řidičem sedí ještě dispečer, který vyhodnocuje jakou techniku na místo zásahu poslat a zjišťuje, kde se bude dané vozidlo tzv. skládat,“ objasňuje princip práce Němeček.

Na otázku navigace nás Vojta vzal do odtahového speciálu, kde poukázal na speciální aplikaci spojenou s navigací. „Mimo mapových podkladů umí systém evidovat vybranou hotovost, lze do něj zadávat informace o místě zásahu, archivuje fotografie i provedené úkony, případně tam řidič může vpisovat provozní poznámky,“ ukazuje Němeček na výhody aplikace.

Práce šoféra odtahovky je do jisté míry taxikařina, neb s sebou daný řidič častokrát veze rovněž posádku porouchaného/havarovaného vozu. Do toho je nutná určitá flexibilita, protože se nezřídka kdy stane, že se během zásahu změní místo vykládky, případně je potřeba dojet k další události nebo zpět na základnu.

Procházíme se po areálu a obdivujeme žluté stroje vybavené navijáky nebo hydraulickou rukou. Při té příležitosti se dozvídáme, že když odtahové speciály jedou prázdné, jsou svými vlastnostmi velmi podobné běžným vozům, ovšem s výjimkou vícenápravových valníků, jež jsou samy o sobě velmi těžké na předek.

Po naložení se však role změní a Vojtěch Němeček nám na vysvětlil proč:

„Nakládáte-li nějaké vozidlo na sebe, musíte akorát počítat se zvýšeným těžištěm, ale to je tak vše.“

„Jiná situace nastává při odtahu na brýlích, kdy se tažnému vozidlu odlehčí přední náprava. Totiž při vysokém zatížení zadní nápravy, například kvůli mylně udané informaci o hmotnosti taženého vozu, může dojít ke zhoršení zatáčení celé soupravy.“

„Druhým faktem je snížený brzdný účinek, neb na brýlích odtahované vozidlo jako takové je v tu chvíli nebrzděné, přičemž v jeho kabině se po dobu úkonu nesmí nikdo nacházet.“

Mezi další specifika, na která musí dát řidič odtahovky pozor, patří převoz ohořelých vozidel. Zde musí být 100% jistota, že je automobil řádně uhašený. Transport na valníku by totiž mohl oheň znovu rozdmýchat.

Vyrazili jsme na krátkou projížďku a při té příležitosti se optali, co Vojtu na jeho práci fakt baví. „Ta různorodost, nikdy nevím, k čemu přijedu. A čím složitější zásah, tím větší adrenalin, tím víc musím přemýšlet, jak danou situací zvládnu, abych byl rychlý a zároveň vše provedl bezpečně,“ hovoří o pozitivech Němeček.

V rámci objektivity bylo nutné načít rovněž druhou stránku knihy, a to negativa práce řidiče odtahovky. Tady nám Vojta po krátkém zamyšlení sdělil: „Nemám rád přehnanou administrativu, chybí mi větší ohleduplnost od ostatních řidičů na místě, kde zasahuji, a také mě irituje zneužívání noční tísňové linky, kterou si mnozí pletou s informačním servisem 24/7.“

„Co mi ještě přijde celkem tristní, že v hradeckém regionu vezeme průměrně dvakrát týdně vozidlo někoho, kdo pod vlivem alkoholu způsobil nehodu. To nechápu,“ dodal.

Při návratu na základu se ještě vyptáváme, kdy mají odtahovkáři nejvíce napilno. Dostáváme odpověď, že o víkendech v létě anebo při zimních kalamitách. Rovněž se zajímáme, kdo si samotné odtahy objednává…

„Pokud jde o osobní auta, tak to je většinou řešené přes pojišťovnu. U náklaďáků je to půl na půl, jelikož se provozovatelům velkých flotil kolikrát vyplatí zásahy platit z vlastních zdrojů,“ odpovídá Němeček.

Vystupujeme ze speciálu a řešíme, kolik odtahy vlastně stojí. Cenu pochopitelně ovlivňuje řada faktorů, nicméně níže najdete ceník „od“ vypůjčený od Autoslužeb HK. Pro pořádek jen uvedeme, že ty nejnáročnější zásahy spojené třeba s překládkou kamionu a náhradní dopravou pak šplhají do statisíců korun.

Být povoláním odtahovkář tak znamená být řidičem náklaďáku, taxikářem, strojařem a částečně i administrativním pracovníkem. Tato práce se obvykle nedá plánovat a každý výjezd může být překvapením či novou zkušeností. Rozhodně nejde o job pro každého, neb flexibilita, kreativita, pevné nervy a přesnost jsou jeho základem.

Všechny naše Dny s řidičem naleznete zde.

A víte, co je podle statistik úplně nejzajímavější? Že vlastní zkušenost s odtahem má člověk průměrně jen jednou za život…