Elektrická Honda WN7 jezdí fakt pěkně. Škoda, že moc daleko nedojede…

Ne, tohle není elektrický Hornet CB500, i když se s ním elektrická WN7 často srovnává. Je to úplně jiná motorka, i když vám na ni také stačí řidičák A2 (a na uškrcenou verzi dokonce jen A1, případně B) a je to naháč.

Honda vstoupila do světa elektrických motocyklů s docela zajímavým strojem, který vypadá futuristicky. Důležité je si ale hned na úvod říci, že tohle není náhražka klasických spalovacích motorek. Ty se Honda chystá vyrábět ještě dlouho. Honda WN7 je jen doplněk modelové řady. A určitě si pár zákazníků najde.

Samozřejmě to bude mít těžké, protože na elektrické motorky se pořád veřejnost dívá spíše nedůvěřivě. Nemají zkrátka tak široké publikum, jak by si možná zasloužily. Jenže i když motorky kupujeme hlavně srdcem a rozhodují často emoce, dávat 350 000 Kč za motorku, s níž neodjedete kolikrát ani šedesát kilometrů od domu, je pořád docela drahá zábava.

Sám na elektrických motorkách jezdím moc rád. Líbí se mi jejich snadné ovládání, plynulý zátah, pohon prostý vibrací a hluku a celkově velmi čisté pojetí stroje. Teď nemyslím emisně, protože každý elektromobil má svůj výfuk v nejbližší uhelné elektrárně. Myslím to požitkem z jízdy. Nic ho neruší. Je to jako plachtit na větroni nebo malé plachetnici. Žádný hluk, jen vy a šum větru.

Mně se tohle líbí a kdykoli si můžu vybrat, na jaké motorce pojedu do města nebo na krátkou „komínovku“ (to je můj pracovní termín pro krátké odpolední vyblbnutí na asi 30km cestě, tzv. kolem komína), sednu s radostí na elektrickou motorku. To jsou věci, co? Žák, taková stará konzerva, která nadává na úplně všechno, co vzniklo po BMW E36 a tlačítkové Nokii, má rád elektrické motorky.

Samozřejmě jsem na Hondu WN7 namontoval měřící telemetrii RaceBox, protože už během cesty z Prahy jsem si nemohl nevšimnout, jak rychle tahle elektrická motorka jede.

Během 0,2 sekundy vyskočí akcelerace na 1 g a tam zůstane do zhruba 50 km/h, kdy začne pozvolně klesat do 98 km/h, kde se ustálí na hodnotě 0,6 g. Ještě ve 120 km/h má zrychlení hodnotu 0,5 g, takže je věčná škoda, že motorku u 129 km/h zarazí omezovač. A to tak, že prostě 130 km/h nepojede, ani kdybyste se rozkrájeli.

Akcelerace je opravdu parádní a odpovídá zhruba Yamaze MT-07 s automatem Y-AMT, kterou jsme nedávno srovnávali s její verzí uškrcenou na 35 kW pro řidičák A2. O to více zamrzí, že je Honda WN7 omezená na 129 km/h a ne třeba až na 145 km/h, což by poskytovalo přeci jen větší rezervu například na dálnici.

Na tu se stejně asi moc vydávat nebudete, protože při plném kalupu mizí energie z malé 9,3kWh baterie velice rychle. Zatímco Honda udává dojezd 140 km, reálná spotřeba je někde kolem 8 kWh/100 km, takže počítejte s dojezdem tak maximálně 110 km. A když za to taháte, ujede tahle motorka tak 60 km, víc ne.

Nejspíš ale těžko budete v batohu tahat dlouhý a těžký nabíjecí kabel. Reálně tak máte od domu akční rádius 50 km i při celkem zdrženlivém přístupu k rukojeti plynu. To je na odpolední výlety zatraceně málo. Jasně, můžete využít veřejné nabíječky se standardem CCS2, které zvládnou dobít baterku z 20 na 80 % za asi půl hodiny. Jenže tyhle nabíječky jsou většinou na místech, kam s motorkou na výlet nepojedete. A když už na nějakou na vsích mezi Rakovníkem a Plzní narazíte, sosá si tam nějaký dobrodruh svoji Teslu nebo Nissan Leaf. A ještě tak hodinu sosat bude.

Nemohu si pomoci, ale dokud nebude možné nabít elektrický dopravní prostředek zcela samozřejmě a rychle jako spalovací stroj, nelze o něm uvažovat jako o univerzálním řešení pro všechny, jakkoli bude ta technologie pohonu špičková.

Na druhou stranu na dojíždění po městě je to v pohodě. Motorka samozřejmě umí rekuperovat. Je ale zvláštní, že rekuperace se ovládá přepínačem na řídítkách a nijak ji neřídí brzda. Čekal bych, že motorka bude moci plachtit a pak bude jen stačit ťuknout do brzdy, aby se rekuperace aktivovala, jako to mají třeba elektrické motorky Zero. Je to ale o zvyku a chápu, že pro dynamické svezení je lepší, když je brzda mechanická a konzistentní.

Ona totiž Honda WN7 to svezení nabízí moc pěkné. Kdo čekal jen pozérský nástroj pro hipstery na ploužení se od kavárny ke kavárně pro další porci mandlového bezlaktózového latté ze sojového „mléka“, asi bude trochu zklamán. Kdo ale čekal fakt pěkně jezdící sportovní motorku, bude mít z Hondy WN7 radost.

Motorka totiž váží jen 217 kg, což je zhruba v relacích střední objemové kategorie naháčů. Hlavně má ale docela krátký rozvor 1 480 mm, závlek 99 mm a sklon přední vidlice 25°, což je poměrně agresivní geometrie. Tahle motorka zatáčky hltá s chutí horníka po dvanáctihodinové směně na šachtě. Hlavně je stabilní, poslušná a velmi přesně ovladatelná, s dostatkem odezvy. Pomáhá i nízké těžiště.

Jasně, nemáte tu ten kravál a chrchlání z výfuku, ani tady nemůžete sekat jeden kvalt za druhým jako na klasické sportovní motorce, ovšem celkový dojem z jízdy nijak netrpí. Vlastně má ta plynulá a čistá akcelerace něco do sebe. Je to zhruba jako na velmi silné motorce, u níž jste líní řadit a prostě tam necháte jednu rychlost, která na okreskách vezme všechno. Typicky to u sportovních motorek bývá čtyřka, dle celkového zpřevodování.

Moc rád bych si povedený podvozek a ovladatelnost téhle hondy užíval celý den, ale to jaksi není technicky možné. Škoda. A také mě zajímalo, co na ní řekne někdo jiný. Takže jsem ji na chvíli svěřil kamarádovi Petrovi, který mi pomáhá s focením motorek a o jehož V-Maxu jste si tu už mohli přečíst. Takže co o Hondě WN7 napsal?

Tak to vidíte. Sto lidí, sto chutí. Ještě si nakonec odbudu ty nudné věci. Ano, je tu ten univerzální přehledný displej, který teď mají všechny hondy. Ano, můžete si přepínat mezi čtyřmi jízdními režimy. A ano, všechno funguje tak dobře a zcela samozřejmě, jak od Hondy očekáváte. Jenže to bychom si zíváním roztrhli pusu, kdybych tu vyjmenovával všechny ty technologické vychytávky, kterými Honda zaplnila tiskovou zprávu.

Já si vystačím jen s tím, že je tu třeba vtipný detail ve formě zpátečky. Není moc potřeba, protože tohle není naložený půltunový Gold Wing, ale drobnějším postavám to může manévrování na místě značně usnadnit.

Jak už bylo řečeno, motorky mají být hlavně o emocích. A i když to tak nemusí vypadat, tahle elektrická honda je nabídnout umí. Vlastně to je v nabídce Hondy spíše zajímavější a zábavnější motorka s vlastním charakterem. Neosloví totiž všechny a ani se nesnaží o to, aby se všem zalíbila. Bude mít své specifické publikum. A to je jedině dobře. Teď by to jen chtělo větší baterku, větší dojezd a posunout omezovač rychlosti.