Hlavní obsah

Testy: Lada 1200 Combi 2102: Praktické balení oblíbené Rusky

Foto: Martin Tolar
1. 12. 2019

Jo, tenkrát byl žigulík něco jiného než Škoda. A kdo ho měl, ten se měl. A možná se má dodnes, protože klasická stará dobrá Lada má co nabídnout i dnešním řidičům. S karoserií kombi máte navíc i slušně praktické auto.

Článek

Když se Sověti rozhodli zvýšit svou automobilovou produkci, obrátili se na Italy a dohodli se, že v Sovětském svazu vznikne továrna, kde se bude licenčně vyrábět nové auto roku 1967 – Fiat 124. Dostane ruské jméno a bude upraveno na ruské podmínky se silnicemi, jejichž stav se opravdu nedal označit slovem ideální. Tak se v novém městě Togliatti zrodil Volžský automobilový závod VAZ, kde začala v roce 1970 výroba Lady 1200 (někdy také známé pod jménem 2101).

Auto se v Rusku dočkalo přezdívky „Kopějka“, u nás zase „Žigulík“. Okamžitě po uvedení šlo o prodejní trhák a není divu, na poměry východního bloku to nebylo špatné auto. Továrna ale nezvládala využít celou kapacitu, takže se na hotové kusy často čekalo, a to někdy i hodně dlouho. Později se připojil ještě kombík 2102 s jednoduchými liniemi, který zajímá dnes mne. Jeden takový mě totiž nechali otestovat u Retro-auta.cz. Jeho výroba začala o rok později (1971) a vycházel z italského kombi 124 Familiare. Překvapivě je o 14 mm kratší než sedan, hmotností jej ale překonává o 40 kg.

Víko velkého kufru sahá až k jeho podlaze, takže manipulace s nákladem je snazší. Další změnou byla o 6 litrů větší nádrž s hrdlem na levé straně (sedan jí má zprava). Maximální objem zavazadlového prostoru je 1 450 litrů. Jinak je interiér shodný se sedanem a koženkové díly na sebe dobře navazují. Na poměry východního bloku se Lada jeví nadstandardně kvalitně. Vodorovný přístroj před řidičem působí krásně retro (třeba kvůli spoustě chromovaných doplňků) a ukazuje všechny nezbytné informace.

Foto: Martin Tolar

Sem se toho vejde. A když sklopíte zadní opěradlo a hodíte si dovnitř spacák, nemusíte si na sraz vozit stan

Posez je vyšší, ale dostatečně pohodlný, po kožence ale v zatáčkách trochu kloužu, a tak se musím držet velkého volantu s tenkým věncem. Řízení bez posilovače má velký převod, a proto vlastně s volantem pracujete opravdu pořád. Ostřikovač je tu ještě řešený mačkáním gumového balonku, což by dnešní řidiče asi překvapilo. Zapalování je tradičně vlevo (jako u Porsche), řadička je hodně dlouhá. Lada používá mnohem tlustší a pevnější plechy karoserie. Díky tomu odolávala rzi lépe než italský Fiat. Ale také bylo auto o 90 kg těžší než italský originál. Přesto celkově jsou dveře ukrývající prostorný interiér překvapivě tenké.

Jízdní dojmy zaujmou i dnes

Klasická koncepce motoru vpředu a pohonu zadních kol se neomrzí a má co nabídnout dodnes, i když je zrovna v sovětském kombíku. Pod kapotou, otevíranou postaru dopředu, je klasický řadový čtyřválec SOHC o objemu 1,2 litru s výkonem 60 koní. Používal spádový karburátor Weber 32 DSR. Lada zvládne pokořit stovku za zhruba 20 sekund a maximální rychlost se pohybuje kolem 135km/h. Existovaly ale i verze 21021 s třináctistovkou a 21023 s patnáctistovkou. Nejmenší motor má cenu vytáčet, zátah je hodně plynulý a ve vyšších otáčkách není dynamika vůbec špatná.

Foto: Martin Tolar

Jednoduchý interiér je velmi útulný

Originální motor z Fiatu upravili technicky ve vývojovém středisku NAMI. Výkon jde přes čtyřstupňový manuál s docela dlouhou řadičkou a na ani ne tunové auto stačí. Pohyb páky v kulise je ale dost nepřesný. Konstrukce Fiatu byla však upravena a přizpůsobena sovětským podmínkám s chladnějším podnebím a horší kvalitou komunikací. I na těch je tak ruské auto velmi pohodlné. Přes nerovnosti se Lada vždy jen příjemně přehoupne. Kvůli stejné charakteristice se ale v zatáčkách znatelně naklání. Zadní kotouče Lada nepoužívala, místo toho se brzdilo klasickými bubny. Celkově mně brzdy přišly poddimenzované a osobně bych jako majitel uvažoval nad výměnou za silnější. Také světlá výška je vyšší než u italského originálu. Spojka je příjemně tužší, takže přesně cítím, kdy začíná zabírat. A stejně tak mám dobrou odezvu komunikativního řízení (na poměry východních aut) z velkého tenkého volantu. Lada zkrátka nejezdí vůbec špatně.

Zabodovala i na Západě

Výroba první generace sovětského „Fiatu“ byla ukončena v roce 1988 a na trhu jej vystřídaly hranaté modely. Nové kombi dostalo označení 2104, původní model vznikl v 666 989 kusech. Lada byla velmi populární nejen doma v Rusku, ale i v ostatních zemích východního bloku. A své fanoušky si robustní a levné modely našly i na západních trzích, kde však prodej začal až v roce 1974 (na trzích, kde Fiat nepůsobil již dříve, například ve Finsku). Tehdy byla ukončena nabídka originálního Fiatu 124 a vystřídal jej typ 131 – Fiat nechtěl, aby mu levnější Lada konkurovala. V roce 1973 pak bylo dosaženo vyrobení miliónté Lady.

Dnešním pohledem Lada z roku 1985 pochopitelně zaostává, ale pořád za jejím volantem pochopíte, proč byli její majitelé o tolik spokojenější než majitelé škodovek. Lada sice nemá ten temperament italských originálů, ale pořád působí vedle aut z východního bloku kvalitně a dynamicky; svého majitele ke kvalitám západních aut opravdu přiblížila. Nikdy mě svezení v Ladě nepřesvědčilo ke koupi, ale kdyby nějaká náhodou doma zbyla, nenechal bych ji sešrotovat. Její řízení je bezprostřední zážitek, který opravdu cítíte a okamžitou odezvu ovládacích prvků si užíváte. Dnes lady sice pomalu mizí, ale pořád se ještě dají za rozumné ceny najít.

autowebAUTOWEBaUtOwEb

Reklama