Hlavní obsah

Fiat 124 - Nejvyráběnější auto světa je dnes vzácné

Foto: Archiv Garáž.cz
14. 8. 2017

Bylo to poprvé, kdy Fiat získal titul Auto roku. Sedan 124 byl prostě skvělý a následná letitá licenční výroba to jen potvrzuje. Škoda, že na originál už dnes takřka nenarazíte, nadchnul by vás ještě více, než žigulík!

Článek

Na ženevském autosalonu Fiat představuje nový sedan 124 a strhává na sebe zaslouženou pozornost. Nástupce modelů 1300 a 1500 je prvním Fiatem s trojciferným číselným označením, které ohlašuje novou éru automobilky. Všímá si toho i mezinárodní porota a uděluje mu titul Auto roku 1966/1967, který získává Fiat poprvé.

Foto: Archiv Garáž.cz

Motor umístěný vpředu poháněl zadní kola. Ta byla na podélných ramenech a s panhardskou tyčí, přední byla nezávisle zavěšená. Vinuté pružiny na všech kolech výrazně zlepšily jízdní komfort oproti předchůdci. Fiat zapracoval i na jízdních vlastnostech a auto vybavil kotoučovými brzdami na všech kolech.

Foto: Archiv Garáž.cz

Novinkou v autě byl i zážehový čtyřválec 1.2 OHV s litinovým blokem a hliníkovou hlavou, který dosahoval výkonu 60 koní. To nezní jako vysoké číslo, ale Fiat 124 byl hodně lehký – jen 855 kg, takže uměl jezdit až 140 km/h. To vše při spotřebě jen 8,5 l/100 km. A také si řidiči museli zvyknout nově na řazení na podlaze. Komu nestačil kufr o objemu 385 litrů, ten se v roce 1966 dočkal kombíku 124 Familiare. U něj se rezerva přesunula pod podlahu kufru (sedan jí měl v něm a nastojato) a dostalo i větší palivovou nádrž na 47 litrů (sedan měl jen na 39 litrů).

Foto: Archiv Garáž.cz

Za další dva roky přidal Fiat do nabídky typ 124 Special se dvěma páry světel a čtrnáctistovkou OHV s výkonem 76 koní. Přepracovaná zadní náprava dávala autu lepší stabilitu v zatáčkách. Special měl maximálku 150 km/h a jeho brzdy dostaly pro jistotu posilovač. Za příplatek byl k dispozici i třístupňový automat. Pozdější verze Special T se dvěma vačkami měla výkon 80 koní a maximálku 160 km/h.

Foto: Archiv Garáž.cz

Od roku 1972 dostaly i standardní modely lepší kliky a zadní nápravu z modelu Special. Upravené verze jste poznali podle jiné mřížky, navíc stoupl i výkon motoru na 60 koní. Samotný Special pak dostal ještě další otvory pod masku a možnost vybrat si ještě šestnáctistovku DOHC s výkonem 95 koní. Tahle verze už měla pětistupňovou převodovku a maximálku 175 km/h. O dva roky později ale přišel konec a Fiat povedený model nahradil typem 131. Jenže o konec v pravém slova smyslu nešlo.

Foto: Archiv Garáž.cz

Fiat si totiž přivydělal prodejem licencí po celém světě, a tak se typ 124 proslavil zejména jako Lada 2101 (následně byl modifikován a číslován až do verze 2107) v Rusku, kde jeho výroba probíhala do roku 2012. Několik aut bylo poté ještě smontováno v Egyptě. Šlo o konstrukčně upravená auta, aby přežila drsné východní cesty. Hojně se vyráběl i Seat 124, který se později také dočkal modernizace. S tímhle tvarem se vyrábělo auto posléze v Indii jako Premier 118NE s motorem Nissan nebo 138D s naftovým agregátem FNM. Licenčně ještě typ 124 vyráběli Turci jako Tofas, korejská automobilka Kia nebo bulharský Pirin-Fiat.

Foto: Archiv Garáž.cz

Existoval i dvoudveřový kabriolet 124 C4 od karosárny Touring, který se představil v Turíně 1966. Právě tam ale na sebe strhnula veškerou pozornost Pininfarinova 124 Sport Spider s designem od Toma Tjaardy, která mířila do sériové výroby. Kratší rozvor, kotoučové brzdy a dvouvačková patnáctistovka s výkonem 90 koní a maximálkou 175 km/h bavili zákazníky téměř dvě dekády. Spider dostal v druhé sérii šestnáctistovku s výkonem 110 koní a maximálkou 185 km/h, ve třetí sérii byla osmnáctistovka s výkonem 117 koní. To ale mluvíme o Evropě, Američané vždy o pár koní přišli kvůli emisím, navíc měli vzhled zošklivený bezpečnostními nárazníky. Od roku 1979 se prodávala verze s dvoulitrem o výkonu 82 koní, o rok později vybavená vstřikováním s výkonem 103 koní. Firmě Legend Industries to ale přišlo málo, tak nabízela verzi s turbodmychadlem a výkonem 120 koní. Od roku 1982 pak výrobu zajišťoval jen Pininfarina, který nabízel modely Spidereuropa a Spider Azzura pro americký trh. Soutěžní verze 124 Abarth vycházela také ze Spideru a Raffaele Pinto za jejím volantem získal titul Mistra Evropy 1972.

Foto: Archiv Garáž.cz

Existoval ale ještě typ 124 Sport Coupé s pevnou střechou, který se otevřené verzi vůbec nepodobal. I ten byl poháněn motorem 1,5 z Spideru, ale základ šasi měl ze standardního sedanu. Střídmější design vytvořil ve stylistickém centru automobilky Mario Boano. Původně jednoduché auto se čtyřkvaltem a tuhou zadní nápravou mělo přední část ze Spideru. V roce 1968 se dočkalo nezávislého zavěšení a rok na to i masivních úprav přední části, která byla hranatější a modernější. Její zadní světla poskytlo Lamborghini Jarama a posílil i motor pod kapotou. Další drobné úpravy prodělávalo až do konce výroby, pak jej ještě licenčně vyráběl Seat.

Foto: Archiv Garáž.cz

Kariéra typu 124 je tedy rozmanitá a hlavně dlouhá. Patrně jej nikdy v originále neuvidíte, protože takové vozy jsou dost vzácné. Sedany na silnicích, které běžně potkáte, jsou takřka vždy licenční žigulíky. Dokonce i Italové nejhezčí a nejzachovalejší ruské kousky dovážejí zpět a přestavují na Fiaty, nicméně nejde o originály. Největší šanci na setkání tak máte s otevřeným Spiderem, což se mi povedlo dvakrát v životě. Ale nebojte, o tenhle zážitek se s vámi v nedělní rubrice brzy podělím.

Reklama