Hlavní obsah

Holka se Subaru na Nürburgringu. Šílenství, ale krásné

Foto: Pavel Srp/Hugo Kottás

Subaru Levorg na Nürburgringu

16. 11. 2018

Asi víte, že je německý okruh Nürburgring jedním z nejnebezpečnějších okruhů na světě. Jistě také víte, že se zde celkem často pořádají veřejné jízdy. Už jste je někdy vyzkoušeli na vlastní kůži a vlastní nervy? Ne? Já ano a dnes vám povím, jaké to je. Nürburgring jsem si totiž před pár dny v Subaru Levorg STI Edition projela. A přežila.

Článek

Než se pustím do popisu toho, jak to na Nürburgringu funguje a jaké to je zažít ho každou buňkou v těle, představím vám auto, se kterým jsem se na tuhle náročnou cestu vydala. Šlo o Subaru Levorg, tedy na první pohled sympatické rodinné kombi. Ale právě v té jednoduchosti je krása tohoto auta. Pod kapotou má Levorg v Evropě výhradně přeplňovaný čtyřválec o objemu 1,6 litru. Ten na všechna kola (jak také u Subaru jinak) posílá přes bezestupňovou převodovku Lineartronic výkon 170 koní a točivý moment 250 Nm. Pokud patříte mezi fanoušky značky Subaru, jistě víte, že existuje také verze STI, ovšem tu u nás neseženete. Subaru si ji šetří jen pro domácí, japonský trh. Přesto ale na autě, se kterým jsem byla na Nürburgringu, STI nápisy jsou. Jak je to možné? České zastoupení Subaru se rozhodlo zákazníkům dopřát alespoň paket STI, který zahrnuje řadu aerodynamických a technických vychytávek.

Pod předním nárazníkem tento paket nabídne dvojici spoilerů, auto má ale také nové nástavce prahů, nový zadní difuzor nebo třeba střešní spoiler. A pozor, jsme u Subaru, takže nečekejte, že je tohle vše jen na parádu! Třeba právě ten střešní spoiler koriguje obtékání vzduchu za jízdy. Levorg pak dostal také STI kola, tedy kované disky, které standardně obouvá model WRX STI.

Foto: Pavel Srp/Hugo Kottás

Se Subaru Levorg na Nürburgringu

Tento paket přinesl i změny pod slušivě střiženým kabátem. Nečekejte nějaké monstrózní zvýšení výkonu. Přesto technika prošla lehkým vyladěním. Subaru Levorg STI Edition dostal vzpěry na podvozku, ramena zadního zavěšení se speciálně naladěnou elastokinematikou, ale také flexibilní výztuhu mezi horním uložením tlumičů. To je základ, ale můžete si ještě navíc připlatit za ještě tvrdší tlumiče i pružiny. Zatraceně stylový rodinný kombík, co myslíte? A co za to? Standardně vás Levorg vyjde na 725 000 Kč. K tomu musíte připočítat 99 000 Kč za paket STI a k tomu ještě 65 000 Kč za ta skvělá kola (bez pneumatik). Litovat ale nebudete ani jedné koruny.

Neuvěřitelná atmosféra

Co vás tedy čeká a nemine, když seberete odvahu a na Nürburgring se vydáte? V prvé řadě absolutní euforie. A to na začátku a pak na konci, k tomu se ale ještě dostaneme. Přiznávám, že v Zeleném pekle nejsem poprvé. Už před asi třemi lety jsem si zdejší atmosféru vyzkoušela, ale to nic nemění na tom, že mě to i tentokrát podlomilo v kolenou. Už když přijedete k turistickému centru s velkým červeným nápisem Nürburgring, víte, že to bude velké. Kolem vás neustále jezdí ta nejzajímavější, nejzábavnější nebo nejdražší auta, jaká pohromadě můžete potkat jen zde. A jen pár metrů od vás vede ta skvělá závodní trať, ze které se ozývají vytočené všechny ty báječné motory. Mimo jiné v tomto centru si můžete koupit kartičku nabitou na jednotlivé jízdy. Jedna vás vyjde na 30 eur, ale vyplatí se jich koupit rovnou 7, protože pak máte jednu další zdarma. A věřte, že se to vyplatí!

S kouzelnou kartičkou se ale nejprve vydejte na pěší procházku. Pořádně si projděte přilehlá parkoviště a pokochejte se všemi těmi Porsche, BMW, Ferrari a dalšími super auty. Nasajte báječnou atmosféru, zajeďte si na parkoviště všech zatáček a nezapomeňte dýchat. Až teprve na vlastní oči totiž zjistíte, že Nürburgringu se Zelené peklo neříká jen tak a pro nic za nic. Převýšení trati, zatáčky a karusely jsou naživo prostě dechberoucí.

A právě tady u mě nastal velký problém. Ačkoliv jsem zde nebyla poprvé a ačkoliv už jsem pár kol na jiných okruzích, ale i tady absolvovala, neuvěřitelně se mi rozklepala kolena. Celý den bylo pod mrakem, byla zima, a přesto mi bylo horko a přiznávám, že jsem dostala až neuvěřitelný strach. Všechna ta extrémně rychlá auta, stovky lidí a emoce zapracovaly a já se rozhodla, že okruh nechám být, dám si místní currywurst a pojedu domů. Naštěstí jsem s sebou měla dva skvělé kolegy, kteří rozhodli za mě a prostě mě donutili jet. Mimochodem, jízdu jednoho z nich si můžete prohlédnout v následujícím videu. Je skvělá! Níže se pak dočtete, proč vám nemohu ukázat svou jízdu...

Jakmile sednu do auta a nasadím si helmu (není povinná, ale doporučená), zmizí mi z rukou a nohou krev a přestávám dýchat. Znovu naberu dech až po vystoupení z auta. Opravdu, tělo jako kdyby tady jelo v nějakém nouzovém režimu a doufalo, že přežije. Berte to trochu v nadsázce, ale tak nějak svoji situaci vnímám. Hned po vjetí na trať mi je jasné, že mohu zapomenout na něco, co by připomínalo ideální stopu. Ne snad pro mou neschopnost; ostatně, oba výše zmínění pánové jedou se mnou a v případě potřeby jsou připraveni se stopou radit. Ale právě vysoká frekvence ostatních aut a mé neustálé uhýbání ke kraji jsou důvodem, proč tuto jízdu ani nenatáčíme. Nebylo by totiž na co koukat.

Problém spočívá v tom, že na trati je velké množství jiných, mnohem rychlejších aut s lepšími řidiči za volantem. A na okruzích, a Nürburgringu obzvlášť, platí, že pokud máte za sebou jasně rychlejší auto, prostě uhněte stranou, vyhoďte blinkr doprava (předjíždí se tu vždy zleva) a nepřekážejte. Jde o zdraví všech! A jako na potvoru je na trati opravdu plno, protože těsně předtím, než vyjíždím, uzavřeli trať kvůli nehodě a všichni jsou na jízdu natěšení. Ve zpětném zrcátku tak za sebou neustále vidím nějaké ostré Porsche, našlapané BMW anebo zatraceně rozjeté hot hatche. A těm prostě překážet nechci. Takže místo ideální stopy takřka zavařím pravý blinkr a oči upínám jak před sebe, tak hlavně do zrcátek.

Překonejte někdy i vy sami sebe!

I tak to ale byla naprosto neuvěřitelná jízda. Už jen proto, že jsem měla velké štěstí. Den před turistickými jízdami se totiž na okruhu jel závod série VLN a pořadatelé turistických jízd nechali trať v této závodní variantě. To znamená, že jsem si mohla vyzkoušet část „nového“ Nürburgringu včetně monumentální cílové rovinky. A to se nepoštěstí každému! Neberte ale předchozí řádky jako nějaké stesky nebo stížnosti. Ani náhodou! Tenhle okruh si užijete, i když jedete asi třetinovou rychlostí než všichni ostatní. Věřte, že na sebe budete pyšní, když zvládnete čistě projet karusely, když se nevybouráte po najetí na čerstvě zasypanou olejovou skvrnu, kterých bylo ten den na trati spousta, když i přes to, že na vás hlava doslova křičí, ať proboha zpomalíte, necháte při výjezdu ze zatáčky nohu na plynu a necháte se krásně vytáhnout. Je to neuvěřitelný pocit, který ale mě došel až poté, co jsem dojela na parkoviště. Pak jsem se teprve nadechla a začala se hloupě culit na všechny okolo. Těžko říct, jestli chápali proč. Ale těch pár minut po dojetí jsem byla šťastná a hrdá. Sama na sebe. Sobecké? Možná. Ale ospravedlnitelné. To je prostě Nürburgring.

Nutno ovšem říct, že lví podíl na tom, že jsem vcelku svižně, ale zároveň bezpečně dojela do cíle má i Levorg. Auto fungovalo naprosto skvěle a pochvalu si zaslouží hlavně podvozek a jeho naladění, kterému ještě pomohly právě ony příplatkové díly edice STI. I díky nim by Levorg zvládl klidně o třídu vyšší výkon, a ještě byste si to vy v roli řidiče parádně užívali. Jediným minusem auta byla převodovka, která samozřejmě na okruh určená není. Při běžném životě, během kterého občas přišlápnete pedál až k podlaze a užijete si zatáčky na oblíbené okresce, je ale dostačující. Jako celek je Subaru Levorg prostě skvělým, a hlavně neuvěřitelně všestranným autem. Ráno v něm odvezete děti do školy, dopoledne zvládnete pracovní schůzku a odpoledne si můžete zajet ostré kolo na okruhu. Co víc si přát.

Foto: Pavel Srp/Hugo Kottás

Se Subaru Levorg na Nürburgringu

Na závěr si neodpustím doporučení. Pokud na Nürburgring máte možnost jet, neváhejte ani minutu a jeďte! Ano, není to výlet za pár korun a na jeden den, ale zážitky, které si přivezete, za to stojí. Dýchejte! Neudělejte tu chybu, co já, a dýchejte i během jízdy po trati. Ne, není to vtip. Stres na legendárním okruhu je velký a chce to mít „koule“. A ty jsem já měla, tedy alespoň na chvilku a hlavně díky dvěma skvělým (spolu)jezdcům. A jsem oběma moc vděčná, že mě donutili sednout za volant a překonat samu sebe a svůj strach.

Láká vás vyzkoušet si jízdu na proslulém okruhu? 

autowebAUTOWEBaUtOwEb

Reklama