Hlavní obsah

Auto-moto muzea: Bývalý kulturák poskytuje domov vzácným tatrovkám

Foto: Jan Majurník

Vítejte v Bítově, kromě hradu a rozhledny tu najdete jedno úžasné muzeum plné veteránů nejen značky Tatra

30. 11. 2020

Je tomu už přes 20 let, co pánové Prosecký a Veleba založili v prostorech bývalého letního kulturáku úžasné muzeum plné vzácných tatrovek. Dnes toto místo dýchá historií a vrací vás v čase do dob, kdy významná česká automobilka zažívala chvíle slávy i beznaděje. Za poutavými příběhy automobilů značky Tatry vyrazte až k rakouským hranicím, do Bítova.

Článek

Jakmile to situace dovolí a vy budete moci, nasměrujte svoji navigace do místa s názvem Tatra museum Bítov. Tento areál, kdysi centrum letního kulturního vyžití, poskytuje už od roku 1999 domov velmi zajímavým kouskům značky Tatra.

Muzeum původně založil František Prosecký, nynější majitel depozita v Bystřici nad Pernštejnem, a jeho kamarád Ctibor Veleba. Po tom, co se v roce 2009 Prosecký odstěhoval do vlastních prostor, upravil Veleba bítovskou expozici tak, aby ukazovala stručný průřez historií kopřivnické automobilky.

Foto: Jan Majurník

Dveře do tatrováckého muzea v Bítově zvou k prohlídce vzácných veteránů

Pamatujete si, jak cestovatelé Hanzelka a Zikmund projeli s tatrami 805 celou Asii i bývalý Sovětský svaz? Pokud ano, určitě si vybavíte ikonické modré a červené zbarvení vozidel. Nebudeme vás napínat, jeden z těchto kousků bydlí už několik let právě zde.

Díky ochotě Karla Lopraise (majitel vozu) si tu můžete naživo prohlédnout zrenovovaný Hanzelkův speciál s 2,5litrovým osmiválcem, připojitelným pohonem 4x4, dvěma uzávěrkami diferenciálů a s původními registračními značkami.

Foto: Jan Majurník

Díky Karlu Lopraisovi si v Bítově můžete naživo prohlédnout slavný expediční speciál

Ke spolupráci s Tatrou se úzce pojí slavná karosárna Sodomka z Vysokého Mýta, nicméně nejde o jediného úpravce, který se zapsal do našich dějin. Společnost Bohemia z České Lípy totiž svého času stvořila unikátní model Tatra T 75 Cabrio.

Tento šperk si objednal jeden movitý židovský obchodník. Onen muž nejprve zakoupil prodloužený podvozek T 75 s rozvorem 3 200 mm (standard byl 2 700 mm), používaný pro šestimístné taxikářské limuzíny, a poté jej nechal upravit do podoby kabrioletu.

Foto: Jan Majurník

Tatra T 75 Cabrio Bohemia je unikátem svého druhu. Jinou takovou na světě nenajdete

Kvůli druhé světové válce však musel byznysmen emigrovat do Spojených států amerických a vozidlo nechat na pospas pro SS. V roce 1945 při odsunu německých vojsk zůstal unikát stát kdesi ve Žďáře nad Sázavou, načež jej zkonfiskoval okresní národní výbor. Ke konci druhé totalitní éry byl předmětný automobil odprodán do soukromých rukou a roky na to shodou mnoha okolností skončil v bítovském muzeu, kde už podle Ctibora Veleby zůstane.

Foto: Jan Majurník

Tehdejší karosářské společnosti si zakládaly na unikátnosti. Prakticky nebylo možné, aby po ulicích jezdily dva totožně vypadající vozy pocházející z jejich dílen

Obcházení cla i pohodlí papalášů

Za první republiky měla Tatra masivní odbyt v Rakousku, což se nelíbilo tamní vládě, a proto uvalila na kopřivnické výrobky dovozní cla. Chtěla tím podpořit prodej domácích značek (např. Steyr).

Vynalézaví importéři však s automobilkou uzavřeli dohodu, že budou kupovat pouze holé podvozky a karoserie si postaví sami, čímž ono clo obejdou. Zástupci Tatry souhlasili, avšak s podmínkou, že předmětné automobily budou nosit typickou tatrováckou přední kapotu.

Foto: Jan Majurník

Speciál Tatra 54/30 pro rakouský trh šikovně obcházel uvalenou celní zátěž

Proto když se zadíváte na vystavený model 54/30, zjistíte, že jde o jakéhosi křížence Tatry a Mercedesu 170. Celkem mělo takto vzniknout 12 vozidel, jenže kvůli válce se vyrobilo jen osm kusů, přičemž osud zbývajících sedmi unikátů není dohledatelný. Prozatím se tedy v Bítově můžete kochat jediným známým exemplářem. Ty ostatní snad někde spí v neobjevených stodolách.

Okolo roku 1935 se o slovo hlásily proudnicové karoserie, nicméně pro potřeby vlády vznikly dva aerodynamické speciály T 90, které se pyšnily motorem vpředu. Zástavba pohonné jednotky dopředu znamenala snížení přenosu hluku a vibrací dozadu, kde zpravidla sedávali vrchní představitelé režimu.

Foto: Jan Majurník

Prototyp modelu Tatra T 90 měl poskytnout vládním představitelům maximální pohodlí

Tyto zadokolky byly vybaveny zážehovým čtyřválcem typu boxer, jehož koncepci byste však našli v dieselovém motoru z náklaďáku Tatra 82. Prototypy dostaly jen malou cirka 25litrovou benzinovou nádrž, která by se v případě sériové produkce přestěhovala dozadu. Jak nakonec skončil druhý model, nikdo neví. Sloužil údajně v Praze.

Foto: Jan Majurník

Koncepci benzinového čtyřválcového boxeru uloženého vpředu hledejte v dieselovém náklaďáku

Raritní Tatra T 603-2 z roku 1966 se vyráběla asi půl roku, ovšem vlastně přivedla Ctibora Velebu k této mánii. Auto sice nemá původní lak, nicméně výstřední fialová barva se objevovala na dobových modelech a v marketingových prospektech. Ke všem T 603 se váže jedna zajímavost, kvůli servisním úkonům lze jejich motory pohodlně nastartovat tlačítkem umístěným vzadu.

Foto: Jan Majurník

Netradičně zbarvená Tatra T 603 patří mezi velmi vymazlené kusy

Mezi další unikáty řadíme Tatru 11 z roku 1924, dochovanou v nálezovém stavu. Jde o první model s takzvanou nosnou rourou (alternativa rámu). Tyto typy se produkovaly jako kabriolety, limuzíny nebo nástavkové limuzíny – po uvolnění šesti spon lze horní nástavbu oddělat a auto využívat jako otevřený vůz bez čelního skla.

Foto: Jan Majurník

Tatra 11 se vyráběla ve třech karosářských provedeních, a to kabriolet, limuzína nebo nástavková limuzína

Proč nakupovat od vlády?

Určitě se nezapomeňte podívat, jak vypadá originální (1 z 23 kusů) Tatra T 613 SV, která dříve sloužila na brněnském závodním okruhu jako sanitní speciál. Rovněž zaujme Tatra Beta z roku 1996 (původně elektromobil i škodovka) s interiérem Hyundai Accent a jeho motorem o objemu 1,3 litru.

Nákup techniky z tehdejších vládních flotil měl jednu nespornou výhodu – auta prominentů dostávala vždy prvotřídní servis, což dokazuje i limuzína T 613-3, dodnes využívaná jako dostatečně výkonné pořadatelské vozidlo na rallye.

Foto: Jan Majurník

Tato Tatra T 613 SV je originální sanitou, která sloužila na brněnském závodním okruhu

Muzeum nabídne i několik veteránů zahraniční produkce, například severoamerický Dodge D-24, východoněmecký Trabant nebo francouzské modely DS 19, Renault Monasix či Citroën 2CV. Na své si však přijdou rovněž milovníci starších škodovek nebo technicky zaměření návštěvníci. Pro ně je připravena například (bývalá učební pomůcka) náprava Tatry 138/148 v řezu, získaná z vojenské autoškoly. Všimněte si schválně, že levé kolo je oproti pravému o šest centimetrů předsazené.

Téměř každé auto v Tatra museum Bítov má svoji zajímavou historii, a pokud chcete, můžete i vy být součástí celého veteránského organismu. Už v červnu roku 2021 se na místě uskuteční velkolepý sraz spojený s ubytováním a výlety po okolí.

Foto: Jan Majurník

Přední náprava modelu Tatra 138/148. Všimněte si, že je levé kolo o šest centimetrů předsazené vůči pravému

Vstupenka do muzea stojí 80 Kč na osobu, přičemž děti do sedmi let mají vstup zdarma. Areál je otevřen celoročně, a to od září do června každou sobotu nebo státní svátek od 10:00 do 16:00 hodin. V sezoně (červenec, srpen) se sem dostanete každý den v čase od 9:00 do 18:00 hodin. V rámci akcí, skupinových výprav nebo školních výletů jsou možné i jiné termíny, stačí se jen telefonicky domluvit dopředu.

Vedle úžasné výstavky má své místo muzeum vláčků a nedaleko stojí významný státní hrad Bítov či rozhledna Rumburak. Pokud by vám veterány nestačily, zhruba 36 kilometrů odtud leží neméně zajímavé znojemské Muzeum motorismu. Nicméně výlet do Bítova stojí za to i samostatně, ačkoli exponáty bydlí jen v jedné hale, nabídnou nespočet zajímavých detailů i příběhů. Stačí se jen začíst nebo zaposlouchat do slov velkého srdcaře Ctibora Veleby.

Vzhledem k současným protipandemickým opatřením doporučujeme si před cestou do muzea ověřit, zda a za jakých podmínek je otevřeno.

Reklama

Sdílejte článek