Hlavní obsah

Testy: Audi S4 Cabrio Tiptronic (B6) – Bublavě s větrem ve vlasech

Foto: Martin Tolar
12. 4. 2020

Starší Audi A4 generace B6 není zrovna auto, které by vzbuzovalo ohromné emoce. Je to precizně vyrobená prémiovka, ale že by se vám za volantem rychleji rozbušilo srdce, to asi nehrozí. Ovšem verze S4 to umí a dovede změnit každou jízdu.

Článek

Pokud budete shánět Audi S4 generace B6, narazíte na nejstarší kusy s rokem výroby 2003 (běžná A4 této generace je ještě o dva roky starší). Kromě sedanu se prodávalo i kombi Avant a kabriolet s elektricky ovládanou střechou, který je i hlavním hrdinou tohoto testu.

Řekli byste si, že osmiválcové kabrio bude strhující už napohled, ale S4 generace B6 je asi tak záživné jako záznam z webkamery nastavené na zrající čedar. Ostatně Peter Schreyer chtěl auto podobné větší A6 generace C5, které by mělo i prvky stylu Bauhaus. Tím spíš je S4 vlastně takový sleeper.

Tato konkrétní Audi dost naznačuje velkými koly, ale ty si může vyměnit každý. Ani výměna brzd za větší není dodatečně nemožná. Uvnitř už je indicií trochu víc, například elektrická tvarovaná sedadla Recaro čalouněna kombinací kůže a alcantary, jiná grafika budíků nebo sportovní kožený tříramenný volant. Současně ale nabízí i bohatou výbavu s xenony, dvouzónovou klimatizací a elektrickými okny a zrcátky.

Výhodou kabrioletu Audi je, že má i zadní sedadla. Nejsou sice nejpohodlnější a nejprostornější, ale pokud potřebujete jezdit ve více než dvou lidech, je ideálním autem. Celkově bych ale na základě pouhého interiéru pořád auto označil spíš za pohodlné než sportovní, takže ten dojem změní asi až jízda.

Foto: Martin Tolar

Abyste nezapomněli, máte logo S4 pořád na očích

Napohled tedy nenápadná nuda, také kolemjdoucí mě míjí s absolutním nezájmem. Dokud neotočím klíčkem v zapalování. V tu chvílí se okamžitě udiveně otáčí hlavy, které auto vydává takový dunivý rachot. Jo, ten zvuk je vážně úžasný. Pod kapotou Audi totiž není nějaký posilněný čtyřválec, jak je dnes zvykem (ale vlastně trochu i tehdy, předchozí B5 měla turbomotor o objemu 2,7 litru, ovšem šestiválec), ale atmosférický čtyřicetiventilový vidlicový osmiválec o objemu 4,2 litru, který pochází z velké luxusní A8.

Foto: Martin Tolar

V autě střední třídy se pořádná strojovna často nevidí

Navzdory své velikosti je osmiválec lehký, neváží ani 200 kilogramů. V modelu S4 je naladěn na 339 koní v 7 000 otáčkách a 410 Nm v 3 500 otáčkách. Díky tomu se s ním snadno jezdí vlastně v celém spektru otáček a má nádherně lineární zátah. Nejvíc si ale užívám, zvlášť v kabrioletu, temně dunivý a brumlavý až trochu strašidelný zvuk, který dělá u tohoto auta tu největší show.

Trochu jsem se bál, že mi dojem zkazí automatická převodovka Tiptronic, ale nebylo to oprávněné škarohlídství. I na běžný režim D je auto sportovní, když tam kopnete eSko, je jak z jiného světa. Navíc řadí tak hladce a neznatelně, jako kdyby tam místo všech těch kovových ozubených kol byla jen čokoládová pěna, do které se zakrojuje lžička.

Foto: Martin Tolar

Pohled na volič převodovky by rozlítostnil spoustu nadšenců, ale nezatracujte Tiptronic předem

Díky tomu má německý kabriolet brutální akceleraci (5,8 sekundy na stovku, 20 sekund na 200 km/h, a pokud nemá váš exemplář omezovač na 250 km/h, zvládne ještě o 30 km/h vyšší rychlost), i když pocitově jí pomáhá opět ten zvuk. Přesto je zrychlení nenucené a německé auto dělá, jako že se nic neděje. Až se v tu chvíli zdá, že dodržet rychlostní limity mimo obec je prakticky nemožné. Právě to by mohlo někoho bavit, ale já v tom vidím vlastně i malou slabinu.

Možnost využívat potenciál auta se tím značně limituje a momenty, kdy se můžete rozvášnit, ždímat ho a hledat limity, budou poměrně vzácné. Jistě, vždycky můžete jet na okruh a ostudu si tam neuděláte, ale jak často tam majitele S4 potkáváte? Vlastně je ale zábava i ploužit se po městě a nechat osmiválec výhružně bublat, protože lidé uvyklí na klapot tédéíčka se otáčí trochu nevěřícně.

Foto: Martin Tolar

S červenou střechou vypadá najednou auto úplně jinak

Na silnici se chová auto jistě a neochvějně, a díky pohonu všech kol Quattro (pravé, žádný Haldex) se nechce pustit zvolené stopy. V zatáčkách se nenechá zahanbit ani komunikativní řízení. Sice cítím tu váhu osmiválce na předních kolech, ale nedotáčivost se prostě nedostavuje ani při jízdě, kde už pocity naznačují, že je limit blízko. Je ale otázka, jestli je blízko doopravdy, protože ať se snažím sebevíc, Audi se mnou zvolené stopy drží jak přisáté.

Tužší a snížený podvozek je dost tvrdý a nejlépe mu sedí kvalitní povrch silnice, za což trochu mohou i ta větší kola. Na rozbitém povrchu aut drží pořád dobře a chytá se i po odskočení okamžitě, ale silně cítíte rázy. A to si piště, že v tomto nastavení skáče a hopsá na každé nerovnosti, ale jak říkám, pokaždé se zase chytne a pádí dál. Nejlépe vám v S4 bude na hladké dálnici, kde si můžete vychutnat akceleraci při každém předjíždění a podvozek v tu chvíli funguje výborně.

Foto: Martin Tolar

Větší kola sice ovlivní jízdní vlastnosti, ale vypadá s nimi skvěle

Daní za to je pochopitelně spotřeba a cena paliva. Audi S4 si totiž potrpí na benzin alespoň s oktanovým číslem 98, a když jste v ostrém tempu, mizí z nádrže na 66 litrů nesmírně rychle (12 litrů v klidnějším tempu, ale až 16 v ostrém). Přitom se ale ostré jízdy přestanete za chvíli bát.

Brzdy jsou mohutné a dodávají mi až neuvěřitelně silný pocit jistoty. Až mi někde vzadu v hlavě bliká červený vykřičník, že kdyby přece jen došlo ke střetu s realitou v podobě přírody za krajnicí, nebude to ve vyšší rychlosti pěkná podívaná. Jenže to bych buď musel řídit zcela špatně a chaoticky, nebo být profesionální závodník. Běžný nadšenec, který sice rád a hodně řídí, ale má pud sebezáchovy, se nejspíš nemá šanci dostat někam k limitům auta, kde by ho Audi vytrestalo.

Dovolím si ještě malou vzpomínku na kombík S4 stejné generace, který jsem testoval přesně loni. Působil ještě nenápadněji na originálních kolech Avus a v tmavé barvě. Hlavním rozdílem při jízdě byla ale manuální převodovka. Díky tomu jsem měl ještě o trochu jistější pocit, že mám auto pod kontrolou.

I ve vracáku s nánosem štěrku stačí nechat zařazenou dvojku a Quattro už si poradí – trochu prohrábne a už tahá za volant, čistou stopou táhne auto ze zatáčky ven a můžu hned akcelerovat. Ke kabrioletu jsem přistupoval s respektem a obezřetnosti, kdyby se Tiptronic rozhodl přeřadit v apexu zatáčky. I tak jsem si ale na rychlých průjezdech čtyřkolkou v zatáčkách vybudoval závislost.

Konec pro generaci B6 přišel v roce 2006, ale jak model A4, tak sportovnější S4 a ostrá RS4 přežívá v nových generacích dodnes. Ještě nástupce S4 B7 měl také osmiválec, ale B8 už dostala třílitrový vidlicový šestiválec TFSI s kompresorem. Navíc se nástupce B7 chlubil lepším rozložením hmotnosti, a limit auta se tak ještě posunul. Ale i starší B6 má co nabídnout. Velký osmiválec má síly i charakteru na rozdávání, i když svezení v něm je úplně jiné než třeba se stejně starým BMW M3. O dojmy zpoza jeho volantu se s vámi někdy také podělím, ale Audi S4 bylo zkrátka pro trochu jinou cílovku zákazníků.

Působí méně sportovním dojmem (ale rychlé je), ovšem použitelněji pro každodenní provoz. Jen ta vyšší spotřeba je zkrátka něco, s čím musíte počítat. Nejlevnější kusy najdete i za méně než sto tisíc korun. Nad jejich stavem ale visí otazník. Nejdražší kusy atakují takřka sedm set tisíc korun, ale mezi dvěma a třemi sty tisíci se pohybují slušné kusy. Třeba tento hledá majitele za 219 tisíc, takže jestli se vám líbí, neváhejte.

autowebAUTOWEBaUtOwEb

Reklama

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.