Hlavní obsah

Zapomenutý supersport od Yamahy měl čtyři kola a V12

Foto: Yamaha

Yamaha OX99-11 byla placka inspirovaná vytrvalostními sportovními vozy Skupiny C. Pod drobnou karoserií ukrývala motor V12 3,5 litru s výkonem 440 koní

20. 6. 2019

Není tajemstvím, že si Yamaha čas od času „odskočí“ do automobilového průmyslu, aby pomohla ze skvělých motorů udělat vřískající mistrovské kousky, jako například V8 a V10 od Lexusu. Ovšem nikdy jsme nebyli svědky toho, že by vyrobila plnohodnotné auto od podlahy až po střechu. Málokdo o tom ví, ale v první polovině 90. let k tomu byla blíž, než byste si možná mysleli.

Článek

Japonsko je vskutku pozoruhodná země. Dala světu bleskurychlou hromadnou dopravu a přelomové technologie v oblasti telekomunikací. Rozhodně ale nezahálí ani v automobilovém průmyslu – japonská auta jsou pověstná svou spolehlivostí a gigant Toyota má dokonce své vlastní město.

Jenže nejen spolehlivost vystihuje japonský automobilový průmysl – země vycházejícího slunce nám dala také spoustu schopných a rychlých aut, nikoliv pouze nástroje každodenní potřeby. A byť se to málo ví, v první polovině 90. let, kdy Supry, Skyliny a RX-7 dominovaly trhu sportovních vozů, vznikalo také jedno sportovní auto s motorem přímo odvozeným z F1.

Foto: Yamaha

Yamaha OX99 nebyla krásná, ale mohla být výborným sportovním autem i opravdovým závoďákem pro vrcholné šampionáty značek

V roce 1989 totiž Yamaha začala dodávat motory do Královny motorsportu, a tak využila příležitost a předvedla, jak by aplikace těchto technologií vypadala na silnici. Tato placka na první pohled nic neříkajícího jména OX99-11 byla pojmenována podle motoru V12, který seděl uprostřed něčeho, co vypadá jako výsledek románku mezi chimérou a sportovním vozem Skupiny C.

Jednotka s objemem 3,5 litru dávala na takto kompaktní auto zarážejících 440 koní a točila klidně až do 10 000 otáček za minutu. Projekt tedy jistý potenciál na úspěch měl, poměrně záhy však narazil na zádrhel. Pro nákladnost projektu chtěla Yamaha svěřit dílčí práce soukromé firmě z Německa, ta ale překvapivě nedokázala vyhovět nárokům Japonců. Po neúspěšném outsourcingu s Němci se k projektu přihlásila designová společnost IAD, jenže tady spolupráci narušila komodita, o kterou jde až v první řadě – finance.

Yamaha nakonec svěřila projekt další, v pořadí už třetí firmě – a záhy modelu OX99 tzv. „zatla tipec“ japonská finanční krize. „Ten nahoře“ asi zkrátka nechtěl, aby se kompaktní sporťák s dvanáctiválcem uloženým uprostřed dostal na silnice. Výsledkem jsou tak všehovšudy tři funkční prototypy, které jen málokdy vyrazí na silnice.

A vše přitom vypadalo tak slibně – s hmotností 1 150 kilogramů mohla být OX99-11 opravdovým silničním závoďákem. Koneckonců, při vývoji byla velká část inspirace brána právě od vytrvalostních sportovních vozů, takže přirovnání ke kříženci s vozem Skupiny C není úplně nadsázka.

Auto bylo neobyčejné snad ve všech směrech – kromě motoru z F1 a kontroverzního vzhledu mělo tandemové uspořádání sedadel, díky čemuž mohla být kabina velmi úzká. A vzhledem k tomu, že karoserie vypadala, jako by byla přes kostru auta jen přetažená coby kus aerodynamického sukna, měla i velmi dobrý odpor vzduchu. Společnost JPC Trade nedávno jednu Yamahu OX99-11 nabízela k prodeji za cenu okolo 1,3 milionu dolarů, tedy velmi těsně pod 30 milionů korun.

autowebAUTOWEBaUtOwEb