Článek
BMW M2. V současné době dost možná to nejvíc „M“ auto z vozového parku divize této divize. Důvod? V očích puristických nadšenců jde o jakýsi návrat ke kořenům – ideální rozměry, relativně nízká hmotnost, tak akorát výkonný motor vpředu a pohon zadních kol. Ve výběru převodovek byl dokonce starosvětský manuál.
Manhart MH2 630 nově nabízí výkon drtivých 630 koní, kvůli tomu M2 dostala také širší kola, sportovní podvozek a výkonnější přední brzdy
Chtělo by se říct, že BMW M2 ať ve své původní, případně ve verzi CS nebo Competition, nepotřebuje upravovat – že pro řidičské potěšení je dokonalé takové, jaké je. Tuningovým firmám však nic není svaté, a tak kde je pro většinu z nás pouze nepatrná díra na trhu, tam úpravci často vidí doslova francouzské okno příležitosti, tedy obrazně řečeno. A tak se někteří, jako je třeba německá firma Manhart, vrhnou právě na řidičské BMW M2.
Vlastně to není poprvé, kdy se dnes už zavedený úpravce se sídlem ve Wuppertalu vrhnul na puristickou M2. Není tomu tak dávno, kdy představil svůj výtvor jménem Manhart MH2 GTR. Tehdy šlo o pořádně nabroušenou M2 se sportovním podvozkem výkonem zvýšeným na 600 koní. Lidem od Manhartu to však patrně nestačilo, a tak nyní představují svůj nový výtvor na základě M2 – model MH2 630.
Bystrý čtenář už jistě tuší, kam tohle bude směřovat – jasně, výkon řízného 3,0l přeplňovaného řadové šestiválce byl zvýšen na plných 630 koní a 750 Nm točivého momentu, čímž se dostáváme do ligy pravověrných supersportů.
Motor dostal nové turbodmychadlo, sací potrubí je z karbonu, to výfukové pro změnu z nerezové oceli. Všechny tyto díly si v Manhartu dělali sami
Jak toho lidé od Manhartu dosáhli? V prvé řadě motor dostal kompletně nové karbonové sání, nové turbodmychadlo, kterému navíc sekunduje nový, účinnější mezichladič. Navrch přišel zakázkový sportovní výfuk z nerezu a pak už jen stačilo všechna vylepšení „dát dohromady“ pomocí nové řídicí jednotky a bylo hotovo.
Nabízí se otázka, zda takové porce výkonu není ve sportovním voze s klasickou koncepcí „motor vpředu a pohon vzadu“ trochu moc. Tuto otázku si patrně (naštěstí) položili také šílenci z Manhartu – díky tomu je tu nový brzdový systém vypůjčený z okruhového BMW M4 GT4, což znamená šestipístové třmeny a kotouče o průměru 380 milimetrů. Zajímavé je, že na zadní nápravě zůstaly brzdy původní.
Důkazem, že to v Manhartu myslí vážně, je ochranná klec a sportovní sedadla Recaro
Často se říká, že nejdůležitějším komponentem na autě je ten, který vůz jako jediný spojuje s asfaltem – tedy pneumatiky. Proto v Manhartu obuli širší pneumatiky Michelin Pilot Sport Cup 2 o rozměrech 245/35, respektive 285/30 vzadu, které jsou o něco širší než u originálu a také profil je o chlup nižší. Průměr zůstal stejných devatenáct palců. Do nových pneumatik jsou obuta nová kovaná kola Concave One vlastní výroby.
Při bližším pohledu pak lze odhalit novou karbonovou kapotu a karbonový přední splitter. Zadní difuzor a zadní křídlo kupodivu pocházejí z dílen M Performance, zbytek však je přímo od Manhartu – a to jak zmíněné „kosmetické“ úpravy, tak ty mechanické.
Na svých stránkách potom u modelu MH2 630 úpravce zmiňuje nějaká ta vylepšení v interiéru – jmenovitě sportovní sedadla Recaro CS Sport, displej Awron zobrazující tlak turbodmychadla a další důležité informace a v neposlední řadě černé čalounění se zlatými kontrastními doplňky, opět vlastní výroby.
Nabízí se tedy otázka, zde má vůbec taková úprava smysl? Manhart navíc cenu úprav sděluje pouze na vyžádání, takže nemáme jak posoudit, zda se výkonový nárůst „vyplatí“. Ale i přesto – není to už trochu moc, Antone Pavloviči?