Rallye Dakar byla před 10 lety zcela jiná. Macík se tehdy teprve učil, Prokop jel úplně poprvé

Rallye Dakar je odjakživa nazývána nejnáročnější automobilovou soutěží světa. I ona se přitom vyvíjí, jak dokazuje ohlédnutí do historie. Ještě před deseti lety byl Dakar zcela jiný než dnes. Připomeňte si, jaká Rallye Dakar byla v roce 2016.

Rallye Dakar se dnes už sedmým rokem jezdí v Saúdské Arábii, kam se soutěž přesunula v roce 2020. Do té doby se soutěžilo v Jižní Americe, kam se Dakar přesunul v roce 2009, a to kvůli bezpečnostní situaci v Africe. Ročník 2008 byl dokonce kvůli hrozbě teroristického útoku zcela zrušen, aby se následující rok jelo už v Jižní Americe.

V roce 2016 pak trasa Dakaru vedla jen přes dvě země – Argentinu a Bolívii. Vlády Chile a Peru totiž účast tehdy kvůli finanční situaci odmítly. Jelo se tak z argentinského Buenos Aires do Bolívie a zpět. Během naplánovaných 13 etap měli jezdci absolvovat přes 9 000 kilometrů.

Dnešní Rallye Dakar je hlavně v kategorii automobilů hodně nabitý, o vítězství zatím bojují hned tři značky – Dacia, Ford a Toyota. To před deseti lety byla situace odlišná, byť na startu byly svým způsobem všechny tyto značky.

Rallye Dakar 2016 totiž jel tehdejší Duster, byť se znaky mateřského Renaultu, a to v rámci propagace značky na jihoamerickém trhu. Šlo o novou evoluci závodního speciálu poháněného vidlicovým osmiválcem naladěným až na výkon 288 kW, který nahradil dříve používaný šestiválec. A na startu nechyběly ani Ford nebo Toyota, stejně jako třeba Hummer, s nímž jeli i Češi Miroslav Zapletal a Tomáš Ouředníček.

Favorité ale byli zcela jiní než dnes. Britská značka Mini se na start postavila ve snaze získat páté vítězství v řadě. Na souboj ji přitom opět vyzval Peugeot se speciálem 2008 DKR, nasazeným teprve druhý rok. Auto zaujalo pohonem jedné nápravy, který dle konstruktérů měl být vzhledem k tehdejším pravidlům výhodou.

Dost odlišná byla i kategorie kamionů. Na startu totiž tehdy ještě nechyběly ruský Kamaz a běloruský MAZ, tedy značky, které se dnes Dakaru logicky nemohou účastnit kvůli ruské agresi na Ukrajině. To Buggyra (Tatra) nebo Iveco tu byly podobně jako dnes. Martin Macík mladší však tehdy ještě soutěžil se stařičkým liazem.

Naopak v kategorii motocyklů byla situace podobná jako dnes, na špici jely KTM, Honda nebo Yamaha, tedy obdobné značky jako dnes. Po čínských značkách ale ani stopy…

Nutno pak zmínit i tehdy oblíbenou kategorii čtyřkolek, která souvisela s oblibou těchto strojů na jihoamerických trzích. V tomto případě to byl souboj mezi Hondou a Yamahou.

Rallye Dakar je považována za nejtěžší automobilovou soutěž světa, což konkrétně znamená třeba to, že se jí účastní zkušení jezdci s bohatými znalostmi z předchozích ročníků. Jména na soupisce tak byla v roce 2016 v mnoha ohledech stejná jako dnes.

Kevin Benavides, Toby Price nebo Štefan Svitko, to jsou dobře známá jména, byť v prvních dvou případech se přesunula z kategorie motocyklů do automobilů. Právě v automobilech už před deseti lety závodila taková jména jako Nássir al-Attíja, Nani Roma (oba Mini), Carlos Sainz, Sébastien Loeb, Stéphane Peterhansel (všichni Peugeot) nebo Jazíd al-Rádží (už tehdy Toyota).

Z Čechů už jsme zmínili Miroslava Zapletala. Logicky tu byl i Aleš Loprais. Právě ten před deseti lety dost střídal své stroje. V roce 2015 musel dosavadní Tatru narychlo vyměnit za MAN, protože ji na start nepustil technický komisař. Tým ale nebyl moc silný, a tak se Loprais pro rok 2016 spojil s legendárním týmem de Rooye a jeho speciály Iveco. Právě s Ivecem přitom Loprais jezdí i dnes, mezitím však krátce soutěžil se speciálem Praga.

Zatímco Loprais už v roce 2016 soupeřil s nejlepšími, dnešní hvězda, Martin Macík mladší, se tehdy pořád spíše učil. Však mu bylo teprve 26 let, což z něj dělalo nejmladšího účastníka Dakaru mezi kamiony! Přesto šlo už o jeho čtvrtý Dakar, druhý v roli pilota. Posadil se opět za volant liazu, v posádce ho doplnili František Tomášek a Michal Mrkva.

To Martin Prokop si v roce 2016 vyzkoušel Dakar vůbec poprvé. Byla to pro něj ostrá premiéra ve vytrvalostních soutěžích, když jel pod hlavičkou české stáje Bonver Dakar Project s Toyotou Hilux. „Mé zkušenosti s tak těžkým a dlouhým závodem, jakým je Dakar, jsou nulové. V tuto chvíli tedy nemám žádné přehnané ambice. Nechci zbytečně tlačit a snažit se plnit nějaké předpoklady. Během testování jsem poznal, že auto nevydrží všechno a nedá se s ním jet takové tempo, na které jsem zvyklý z vozu WRC,“ uvedl tehdy Prokop, který Dakar 2016 absolvoval s tovární podporou Toyoty.

Z dalších Čechů ještě zmiňme Martina Kolomého a Jaroslava Valtra, kteří jeli s Tatrami týmu Buggyra.

Rallye Dakar 2016 jako by byl zakletý. Už jsme zmínili fakt, že se Chile a Peru odmítly soutěže účastnit, a tak trasa přes tyto země nakonec nevedla. To navíc znamenalo, že soutěž spíše než klasický Dakar připomínal rallye ve stylu WRC s rychlejšími trasami, po jasně daných cestách, bez navigačně náročných úseků.

Bez problémů se neobešel ani start. Prolog narušila nehoda, během níž bylo zraněno na 10 diváků, kvůli tomu do prologu část posádek ani neodstartovala. První etapa pak byla zrušena kvůli špatnému počasí.

A pokračovalo to v dalším průběhu. Mnoho etap bylo zkráceno, ať už kvůli silným dešťům nebo vysokým horkům. To všechno vedlo ke kritice organizátorů, kteří reagovali tím, že by se rallye mohla opět vrátit do Afriky. K tomu nicméně nakonec nedošlo.

Právě změna harmonogramu ale byla i jedním z důvodů, proč výsledky byly nakonec takové, jaké byly. Mezi motocykly zvítězil Toby Price, který přitom na Dakaru jen o rok dříve debutoval. Souviselo to i s tím, že na Dakaru tentokrát chyběli Cyril Despres a Marc Coma, kteří vládli předchozím deseti ročníkům a různě se střídali ve svých vítězstvích.

Mezi automobily pak čtyřletou dominanci Mini ukončil Peugeot. Vylepšený speciál 2008 DKR soutěži dominoval, když vyhrál devět z dvanácti etap. Čtyři z nich vyhrál Sébastien Loeb, kvůli vyrovnanějším výsledkům se však z vítězství radoval jeho týmový kolega Stéphane Peterhansel. Sám Loeb skončil až devátý, kvůli uvíznutí ve dvou etapách a technickým potížím.

Dosavadní dominance byla přerušena i v kategorii kamionů. V předchozích letech vítězícím Kamazům se nedařilo, prvním etapám tak vládl poněkud překvapivě MAN. Třetí etapu pak vyhrál Martin Kolomý s Tatrou, čtvrtou pak Gerrard de Rooy s Ivecem, což potvrdilo vyrovnanost kategorie v tehdejším ročníku.

V druhé polovině soutěže se však Kamazy zlepšily. Vítězství si nicméně nakonec přece jen vybojoval Gerard de Rooy s Ivecem. Airat Mardějev s Kamazem byl druhý.

Na Rallye Dakar 2016 z Čechů nejlépe dopadl Jaroslav Valtr s Tatrou týmu Buggyra, který mezi kamiony dojel na osmém místě. Jeho týmový kolega Martin Kolomý sice zvítězil v jedné etapě, po nehodě v sedmé etapě však řešil technické potíže, a tak mezi kamiony skončil celkově šestnáctý. Hned za ním byl Tomáš Vrátný. Martin Macík se stařičkým Liazem Dakar 2016 dokončil na 19. příčce.

Úspěšný debut pak oslavil Martin Prokop. S Toyotou Hilux mezi automobily dojel na krásném čtrnáctém místě. Šestnáctý byl Martin Zapletal, sedmačtyřicátý pak Tomáš Ouředníček.

To Aleš Loprais bohužel soutěž nedokončil. Po opravě náboje levého předního kola nestihl časový limit do startu další etapy, a tak v páté etapě bohužel musel v soutěži skončit.

Moc se tehdy nedařilo ani českým motorkářům. Z pěti jich Dakar 2016 dokončili jen dva – 30. David Pabiška a 71. Jan Veselý. Ondřej Klymčiw odstoupil po nehodě, Rudolf Lhotský po celkovém vyčerpání organismu a Milan Engel zadřel motor svého stroje.

Tak doufejme, že po deseti letech bude Rallye Dakar pro české piloty o dost úspěšnější. Našlápnuto zatím mají skvěle, tak snad jim to vydrží i v druhém týdnu soutěže!