Článek
Oním magickým dnem v historii automobilů se stal 18. prosinec roku 1898. Tehdy se historicky první pozemním rekordmanem stal francouzský šlechtic a automobilový závodník Gaston de Chasseloup-Laubat. Tento nadšenec se účastnil takzvaných jízd spolehlivosti s parním vozem Trépardoux, později jej však začala fascinovat rychlost.
63 km/h coby odrazový můstek
Prvním vozem, který pokořil stokilometrovou rychlost, byl tento torpédovitý elektromobil La Jamais Contente
Chasseloup-Laubat na konci roku 1898 urazil letmý kilometr za 57 sekund, čímž se zapsal do historie rychlostí 63,13 km/h. Ted rychlostí, kterou snadno překonáme, když jedeme do sousední vsi pro rohlíky. Tehdy šlo o doplňkový program závodu pořádaný motoristickým deníkem La France Automobile. A tak nějak se zrodila bitva o titul „krále rychlosti“.
Rozpoutala se tak bitva právě mezi Gaston de Chasseloup-Laubatem a jeho protivníkem jménem Camille Jenatzy, který pocházel z Belgie. Hned od začátku roku 1899 probíhalo mezi těmito pionýry rychlosti zápolení trvající do března, ze kterého, alespoň nakrátko, vyšel vítězně Francouz, když s elektrickým vozem značky Jeantaud dosáhl rychlosti 92,78 km/h.
Králem rychlosti však Chasseloup-Laubat nezůstal dlouho, o korunu přišel už 29. dubna téhož roku – Jenatzymu se tehdy podařilo prolomit magickou stokilometrovou hranici, když s na zakázku postaveným elektrickým vozem La Jamais Contente torpédovitého tvaru stanovil nový pozemní rekord s hodnotou 105,882 km/h. Tento rekord se udržel celé tři roky!
Současný rychlostní rekord
Dosavadním rekordmanem je už přes 25 let proudový Thrust SSC, jako první „auto“ protnul nadzvukovou bariéru
Při dnešních technologiích je to jen těžko uvěřitelné, ale současný absolutní pozemní rychlostní rekord se drží už více než 25 let. Rekordmany jsou vůz Thrust SSC a britský stíhací pilot Andy Green – 15. října 1997 se jim v americké poušti Black Rock společně podařilo překonat rychlost 1 Machu, tedy rychlost zvuku.
Green totiž v první jízdě stanovené na pevný kilometr dosáhl rychlosti 760,343 mph (1 223 km/h). V druhém rozjezdu stanoveném na jednu pevnou míli se však dostal až na rychlost 763,035 mph (1 227 km/h), těsně se tedy podařilo překonat rychlost, kterou se při běžných podmínkách šíří zvuk.
Budoucnost rychlostních rekordů
Budoucnost rychlostních rekordů je mírně řečeno nejistá. Sice už se několik let pracuje na nástupci Thrustu SSC jménem Bloodhound SSC, objevilo se však hned několik zádrhelů, které projekt nejen pozdržely, ale také prodražily.
Částečně to bylo uspořádáním motorů. O pohon se tu totiž stará jak proudový, jako tomu je v případě Thrustu, tak i přídavná raketa. Původně byla raketa „posazena“ na proudovém motoru, před časem se však zjistilo, tento způsob nebude fungovat. A nutný přesun rakety pod proudový motor spolkl velké množství peněz.
Od té doby projekt přešel pod křídla nového majitele, firmu Grafton LSR, čímž se změnilo i jméno vozu na Bloodhound LSR. Vůz už však za sebou má první úspěšné testy. Pokud vše půjde, jak má, dostane se stroj až na rychlost 1 000 mph, tedy 1 609 km/h. Této cti se má údajně opět zhostit Andy Green.