Pouštní liška vyhrála Dakar pošesté! Nasser Al-Attiyah ale musel bojovat do poslední chvíle

V loňském mistrovství světa v dálkových rally přišel Nasser Al-Attiyah o titul až v posledním závodě kvůli penalizaci. A mnozí si mysleli, že ho to zlomilo. Žádné velké představení, žádné dílčí úspěchy a Dacia Sandrider, která oproti továrním Fordům Raptor a vymazleným Toyotám zdánlivě nijak zvlášť nevynikala. Do toho si přidejte v podstatě nulovou strategii, protože jezdecké obsazení Dacie sice může na první pohled vypadat jako tým snů, jenže ve skutečnosti jsou Al-Attiyah a Sébastian Loëb dvěma kohouty na jednom dvorku, a najednou to vnímáte jinak.

Jenže… Najednou byl letošní Dakar v půlce a Nasser Al-Attiyah ve vedení. A statistiky nelžou - pokaždé, když byl Al-Attiyah při volném dni v čele závodu, slavil vítězství. V předposlední etapě vyhrál svou padesátou etapu v nejdrsnější rallye světa a vyrovnal se tím legendárnímu Stéphanu Peterhanselovi a Arimu Vattanenovi. V poslední etapě sice udělali navigační hrubku, ale rychle se vrátili do hry. A Pouštní liška se proměnila v Pouštního krále.

Náhoda? Nikoliv, britský Autosport popsal Al-Attiyahův jízdní styl jako „chirurgicky přesný útok na chaos přírody“. Zatímco ostatní v dunách bojují o přežití, Nasser v nich tančí. Pravdou je, že Al-Attiyah je skutečný úkaz. Je totiž víc než jen rychlý. Je srostlý s terénem. A je chytrý.

„Nasser nečte písek jako my ostatní. On s ním mluví,“ řekl kdysi jeho dřívější dlouholetý navigátor Mathieu Baumel. A jeho současný spolujezdec Belgičan Fabian Lurquin k tomu dodal: „Letošní vítězství nebylo o risku. Bylo o absolutní kontrole, kterou si Nasser vypěstoval za pětadvacet let závodění.“

Olympijský medailista ve střelbě (skeet) a nyní už šestinásobný vítěz Dakaru přistupuje k závodění s klidem, který je pro jeho soupeře až děsivý. Jeho schopnost udržet tepovou frekvenci nízko i v momentech, kdy se auto řítí nástrahami pouště či skal, z něj dělá predátora.

„Že je skvělý řidič, o tom není pochyb, ale skvělých řidičů je na Dakaru víc,“ zamýšlí se Martin Prokop. „Jeho největší předností je, že si ten dlouhý závod dokáže složit. Přesně si vytipuje ty dva, tři momenty, kdy zariskuje a získá náskok. Když se mu něco nepovede, neřeší to, ví, že má čas. A když se mu něco povede, tak z toho nijak nejančí a nevytváří na sebe tlak do dalších dní. Jede chytře.“

Sám Nasser v cíli 48. ročníku Dakar Rally neskrýval dojetí, ačkoliv si zachoval svůj typický široký úsměv: „Včera to bylo padesát etapových vítězství. Když jsem v roce 2004 začínal, chtěl jsem jen dojet do cíle. Dnes, když se ohlédnu zpět, nevidím jen ty poháry. Vidím každý litr potu, každý defekt a každou vteřinu, kdy jsme s týmem věřili, že nic není nemožné. Tohle vítězství patří Kataru a všem, kteří věří, že věk je jen číslo na papíře.“

Takže kolik mu je? Pětapadesát! Má bronz z letní olympiády v Londýně v roce 2012, celkem se účastnil šesti olympiád. Taky získal tituly v kategorii WRC-2 (2014, 2015) a v šampionátu produkčních vozů PWRC (2006). Je to pětinásobný vítěz šampionátu v dálkových rally (2008, 2015, 2016, 2017, 2021). A Dakar dokázal vyhrát se čtyřmi různými značkami: Volkswagen (2011), Mini (2015),Toyota (2019, 2022, 2023) a teď s Dacií.

A proč je nejlepší na světě? Odborná analýza RedBullu, který ho dlouhodobě sponzoruje, zdůrazňuje tři klíčové faktory jeho úspěchu. Tím prvním je přizpůsobivost. Al-Attiyah dokázal vyhrávat s různými vozy a je mu jedno, co řídí, pokud to má čtyři kola a volant. Umí si taky říct, co je třeba vylepšit. Což se stalo když se Hunter od Prodrivu stal základem pro Dacii Sandrider.

Al-Attiyah má taky instinkt. Jeho schopnost najít cestu tam, kde navigace selhává, je legendární. Carlos Sainz k tomu řekl: „Nasser má v hlavě GPS, kterou si my ostatní nemůžeme koupit.“ No, a tím třetím faktorem je mentální odolnost, kterou zmínil již Martin Prokop.

Nasser Al-Attiyah má tedy šest dakarských vítězství a padesát vyhraných etap, což lze považovat za vzkaz pro celý svět motorsportu. V éře moderních technologií a simulátorů Al-Attiyah dokázal, že surový talent a zkušenosti vykoupené tisíci kilometry v poušti jsou nenahraditelné. Stejně jako to předloni dokázal tehdy jednašedesátiletý Carlos Sainz v Audi, sluší se zmínit.

Sledovat Nassera při práci je jako sledovat mistra tesaře nebo špičkového chirurga. Ať se děje cokoliv, působí uvolněně. A vzteklého jsem ho viděl jen jednou, když se trápil s Hunterem. Protože jinak se nad všechny špatné chvíle dokáže rychle povznést.

Je to staronový vítěz. A pokud bude závodit i za osm let, stejně jako Sainz, pak se ty dakarské statistiky ještě několikrát změní.