Když Dakar ukáže zuby: Martin Macík se letošním závodem protrpěl, přesto vybojoval čtvrté místo

Bývaly časy, kdy by Češi brali čtvrté místo mezi kamiony všemi deseti. Jenže Martin Macík platí za světovou extratřídu a fanoušci i média jsou namlsaní jeho dvěma posledními vítězstvími. Jenže po dvou famózních krasojízdách mu tentokrát Dakar ukázal svou drsnou tvář…

Začátek ještě vypadal slibně a Martin Macík se se svou posádkou, navigátorem Františkem Tomáškem a mechanikem Davidem Švandou, drželi průběžně na prvních příčkách v každé etapě – i když šlo o vypalovačky na plný plyn prokládané velmi náročnými trialy na ostrých lávových kamenech. Ve třetí etapě dokonce dojížděli posledních 30 kilometrů jen na třech kolech a jednom ráfku rychlostí dokonce až 80 km/h a s hasičákem po ruce. „To jsme už měli fakt strach,“ přiznávali borci ze Sedlčan.

Problémy ale začaly už v etapě druhé, kdy je do boku nakouřila Maria Gameiro v MINI, která bloudila při hledání waypointu, zamotala se a při návratu do závodní stopy přehlédla obří kamion letící směrem k ní plnou rychlostí – té srážce nedokázaly zabránit ani nabroušené reflexy Martina Macíka, který v poslední chvíli strhl řízení, a Pepa (jak se jmenuje jejich závodní kamion) dostal ránu do boku. „Poškodilo nám to několik věcí, především nádrž, ve které jsme v tu chvíli měli 700 litrů nafty. Naštěstí to nebylo tak strašné, ale nějaké nečistoty se nám dostaly do motoru,“ vysvětloval dalekosáhlé dopady tohoto relativně nenápadného incidentu David Švanda.

Další průšvih přišel v osmé etapě, kdy se v dunách srazili s kamionem Aleše Lopraise. To rozvířilo vášně na celém českém internetu, ale jak jsme konstatovali nejen my, ale především FIA, která celou situaci vyšetřovala, šlo jenom a pouze o nezaviněný závodní incident. „V dunách nám varování sentinelu řve skoro nepřetržitě, jak auta v okolí zastavují a otáčejí se, když hledají body nebo trasu. My jsme těsně předtím řešili stopu a ve zlomku sekundy se stočili za Alešem a když jsme se přehoupli přes dunu, byli jsme už v něm, tomu se nedalo zabránit,“ popisoval vyhrocenou situaci Martin Macík. Jen o kousek dál vletěl Martin van den Brink s kamionem v podobné situaci do zapadlého závodního auta, podobných situací se každý den na dakaru odehraje bezpočet…

Přestože posádka dokázala dojet do cíle a mechanici auto opravili, přišla v další etapě obří rána – auto přestalo jet. Davida Švandu tak čekala polní rozborka-sborka, která zabrala přes tři hodiny. „Rozebrali jsme úplně všechno, abychom nakonec zjistili, že to bylo turbo,“ kroutí hlavou David Švanda. Než na to ale přišli, přejeli kolem nich úplně všichni, celý zbytek startovního pole včetně těch nejpomalejších turistů. „Už jsme přemýšleli, že to vzdáme. Martin věděl, že je po závodění, David zase nevěděl, co s autem. Už jsme hledali v mapách, kde se napojíme na silnici a dojedeme do bivaku. Ale pak jsme se hecli a řekli si, že tenhle závod dojedeme,“ popisuje František Tomášek.

Nakonec skutečně našli problém, opravili ho a dojeli až do cíle (za tmy, což je pěkně nebezpečné). A pokračovali dál, aby aspoň podpořili Mitchela van den Brinka, který s kamionem MM Technology průběžně vedl. Ale i k němu se Dakar obrátil zády, když řidičskou chybou zůstal viset na vrcholku duny a zlomil u toho kardan. „Ten naše kamiony standardně vozí náhradní, ale před maratonskou etapou si jeho mechanici řekli, že kamion odlehčí a ten 30kilový náhradní díl mu odmontovali. Místo toho opravou nestrávil deset minut, ale padesát, než k němu dojel Darek Lysek s dalším kamionem MM Technology a dal mu svůj náhradní kardan,“ vysvětloval Martin Macík starší. Jenže tímhle zdržením přišel van den Brink o vítězství a skončil nakonec „až“ třetí.

Martin Macík se svou posádkou v konečném účtováním dojel čtvrtý, což není to, v co doufal, ale ve srovnání s potupným odstoupením je to vlastně úspěch. „Ambice byly naprosto jasné, jeli jsme pro třetí vítězství v řadě, jenže Dakar nepromíjí. Z pohledu MM Technology jsme ale spokojení, osm z devíti našich kamionů dojelo, šest kamionů bylo v Top 9,“ pochvaluje si Martin Macík.

„Vždy jsme říkali, že konkurence je zdravá. Dakar 2026 byl tvrdý, ale právě proto pro nás důležitý – vývojově i zkušenostně. Víme, kde máme zabrat, a výsledky jsou pro nás motivací posunout naše kamiony zase o kus dál. Přivezli jsme si mnoho poznatků, které budeme implementovat do vývoje,“ uzavírá Dakar 2026 Martin Macík starší, hlava MM Technology.

Pro MM Technology bude letošek ve znamení přípravy nového kamionu EVO5 (který by měl být hotový do října) a stavby nových zákaznických kamionů (číslo se bude v průběhu roku upřesňovat), Martin Macík s posádkou absolvují tradiční test v Tunisku a závody Baja Aragon a Rallye du Maroc jako přípravu na Dakar 2027. Snad jim zase ukáže svou přívětivější tvář.

Protože letos (Macíkovi i mnoha dalším účastníkům) znovu předvedl, že můžete být sebepřipravenější, můžete mít nejrychlejší kamion, superrychlého pilota a velezkušenou posádku, ale stejně to není záruka úspěchu. Stačí jediná duna a…

Zase ale Macík a spol. mají spoustu zážitků a historek pro talkshow Posedlí Dakarem, tu si rozhodně nenechte ujít!