Volkswagen Taigo: Módní městské auto, které se nebojí venkova a nepropadlo době dotykové

Víte, co znamená volks wagen? V překladu z němčiny lidový vůz nebo malý levný automobil. Toto se o dnešních modelech této wolfsburgské značky, která se navíc profiluje jako prémiovější, doslovně říct nedá, nicméně i tak v bohatém portfoliu výrobce najdeme kusy, co zaujmou dostupnější cenou, atraktivním designem a ergonomickou kabinou vyznávající tlačítkové ovladače.

Jedním takovým příkladem je původně brazilské SUV Nivus určené pro jihoamerické trhy, avšak pro Evropu přepracované a přejmenované na Volkswagen Taigo. Vůz ctí základní principy značky, nicméně nezapomíná ani na určitou lidovost, již původně symbolizovalo logo VW.

Taigo se designově podobá kratšímu T-Crossu a bystřejším z vás určitě neunikly ani prvky sdílené s Polem. No aby ne, když spolu všichni tři zúčastnění sdílí podvozkovou platformu. Jenže SUV-kupé má tak nějak tu výhodu, že je díky svým tvarům hodně líbivé a stavbou karoserie potenciálně zákaznicky atraktivní.

A co víc, oproti T-Crossu (521 900 Kč) je Taigo (od 515 900 Kč) o pár tisícovek levnější, zatímco ve srovnání s Polem (434 900 Kč) sice dražší, ale o něco lépe vybavené.

Na autě se nám vysloveně líbí to, že je navržené citlivě a kombinuje moderní prvky s těmi klasickými. Tak třeba vnější osvětlení – to je v základu diodové, zadní lampy dokonce sdružené, avšak nijak nevyčnívající ve smyslu výstřednosti/kreací.

Rovněž kabina hostí už v základu digitální přístrojovku, což řada klientů od auta typu Volkswagen očekává, avšak ostatní praktické prvky jsou zachovány formou fyzických ovladačů. Hovoříme třeba o spínání světel, ovládání ventilace nebo třeba o tradičních tlačítkách na multifunkčním volantu.

Porovnáme-li rozvržení palubky třeba s Golfem, kde se téměř vše soustředí do dotykového displeje, zjistíme, že ono Taigo je přece jen pro mnohé řidiče daleko přívětivější a nepůsobí tak „prostě“ až „ošizeně“.

Mezi další praktickou výbavu, za niž netřeba připlácet, patří např. kožený volant, multimediální systém, el. okna, el. zrcátka, senzor světla, přepínání dálkových světel, manuální klima či litá kola.

Nejste tedy nuceni do přílišných příplatků, nanejvýš přihodíte dva pakety za nějakých dohromady 35 000 Kč, za což získáte solidní komfortní prvky typu digiklima, parkovací senzory, kamera, vyhřívaná sedadla či bezklíčkový vstup i start.

Důležitý je rovněž motor, přičemž zcela na rovinu – základní 95koňové 1,0 TSI s pětikvaltem je spíš volbou pro všechny, kteří courají více méně jen po městě a v jeho okolí, protože na dálkách tento agregát zbytečně žere a celkově není tak agilní jako jeho výkonnější vrstevníci.

Za nás dostává doporučení (cena/výkon) 1,0 TSI, 110 koní, nabízené se šestirychlostním manuálem i se sedmirychlostním automatem, přičemž druhou variantu můžeme s klidným srdcem posvětit jako univerzální volbu pro všechny typy zpevněných komunikací včetně dálnic.

Námi testované Taigo totiž kombinací silnějšího tříválce a DSG překvapilo svojí agilitou a vyladěností. Je vidět, že si tady vývojáři skutečně pohráli tak, aby i papírově neatraktivní jednotka dokázala v praxi fungovat celkem solidně a finančně vás nevysála jako investiční fondy Viktora Koženého.

Žádné cukání, zbytečné podtáčení motoru, nerozhodnost převodovky nebo jiné neduhy. Ničím takovým zkoušené Taigo netrpí, což je sice (všeobecně) u značky střední až vyšší střední třídy očekávané, nicméně ne pravidlem.

Díky přeplňování a koneckonců i třem válcům se motor sbírá příjemně od spodu, čemuž korelují dobře nastavené převodové poměry automatu DSG. Na základě toho nemáte pocit, že by vůz ztrácel dech, a to ani ve vyšších rychlostech.

Většinu času jsme s Taigem strávili na českých i německých dálnicích, díky čemuž můžeme ohlásit kombinovanou spotřebu 6,9 litru na sto kilometrů. A to není vůbec špatné na kompaktní, avšak celkem prostorné SUV. A když jsme u toho místa, vůz se může pochlubit kufrem o objemu 440 litrů, který po sklopení zadní sedadel vzroste až na 1 222 litrů. Opět příjemná hodnota.

S automobilem budete stejně primárně brázdit zpevněné silnice, kde máte možnost se sem tam i příjemně svézt. Stačí trocha serpentin, přepnout do sportovního režimu a nechat v zatáčkách pracovat volitelné XDS (elektronická uzávěrka diferenciálu), což ústí v ladně malované oblouky kopírující profily zatáček.

Dynamická jízda v Taigu určitě není na styl drcení okresek à la Hyundai i30 N Project C, nicméně nudit se při tom rozhodně nebudete, a to zejména v nižších rychlostech. Zkazit takovou rozumnou zážitkovou kratochvíli vám pak může více méně jen provoz či spolucestující, jimž kmitání ze strany na stranu vyvolává nevolnost.

Na stranu druhou SUV konstrukce s o něco vyšší světlostí, než mají běžné hatchbacky, umožní opatrný výlet i mimo asfalt. Nikoli do terénu jako takového (jde výhradně o předokolku), ale na polní nebo nezpevněné cesty, vedoucí třeba k rybníku či chatě.

Má tedy Volkswagen Taigo nějakou zásadní chybu? Vlastně ano, ale přitom ne. Hovoříme o ceně, která je v základu 515 900 Kč, jenže se slabší motorizací (95 koní), která bude lépe fungovat v Polu či ve Fabii.

Lépe tedy sáhnout po 110koňové variantě s šestikvaltem za 530 900 Kč a tu si dovybavit ještě pakety za cirka 35 000 Kč. Ideálnější volbou je však dle nás automat, který se v kombinaci 1,0 TSI 110 koní prodává od 576 900 Kč.

Co to znamená? Že dobře vybavené Taigo v automatu stojí cirka 600 000 Kč. To je ten potenciální „problém“. Na druhou stranu jde o prémiověji profilovanou značku Volkswagen a k ní přidruženou kvalitu i služby, což už na částku vrhá zase jiný, o něco pozitivnější pohled. V kostce řečeno – na VW dobrý poměr ceny za užitek.

V neposlední řadě se vzhledem ke směru vývoje evropského automobilismu pojem lidové auto stává čím dál víc vzácnější, ne-li vědecko-fantastický. Levné nové vozy už zkrátka pomalu dochází, a pokud jsou, tak kolikrát jen s nějakým přidruženým kompromisem, například i v oblasti bezpečnosti. A to se pak misky vah často přikloní k oněm dražším produktům, jelikož cesty jsou kolikrát divoké a my žijeme jen jednou.