Tajný tip na moderní a mladé ojeté auto, které pořídíte výrazně levněji než konkurenci. A navíc ušetříte i za provoz

Byla doba, kdy auta na CNG jezdila za zhruba polovinu nákladů benzinového vozu. V roce 2017 stál kilogram plynu zhruba 25 korun, ještě na konci roku 2021 se dal 1 kg CNG koupit za zhruba 28 korun. Jenže pak došlo k válce na Ukrajině, následné energetické krizi (prohloubené ještě naprosto nesmyslnou eurounijní „zelenou“ a energetickou politikou) a kilogram plynu se prodával za 60 korun.

Doslova extrémní ceny byly před zimou 2022/23, kdy se plyn CNG prodával za více než 70 Kč. V létě 2023 se to trochu uklidnilo, kilogram plynu stál asi 33 korun, teď se prodává za zhruba 40 Kč v závislosti na pumpě a lokalitě. Nejlevnější stanice prodávají aktuálně plyn za méně než 33 Kč, ale setkáte se i s cenami přes 50 Kč za kg. Doma stojí kilogram plynu přibližně 13 až 15 Kč.

Není divu, že v takové nejistotě plno lidí nechtělo být a nadějně se rozvíjející nabídka aut na tento alternativní a skutečně ekologický pohon zmizela. Propad zájmu se samozřejmě dotkl i ojetých vozů. Jenže pro plno lidí právě tohle může být výhoda. Lze koupit mladé a málo jeté auto za velice výhodných podmínek ve srovnání s konvenčním pohonem na benzin.

Na test jsme si v Auto ESA půjčili Seat Ibiza s motorem 1.0 TSI v tovární úpravě na CNG. Jednotka má výkon 66 kW a je spojená s šestistupňovou manuální převodovkou. Skromně vybavený vůz z roku 2021 měl v době testu najeto 66 500 km a prodejce za něj chtěl jen 220 000 Kč.

Ibizu páté generace koupíte už pod 200 000 Kč, ale bude mít základní tříválec a poměrně vysoký nájezd kolem 200 000 km. Verze na CNG v inzerátech jsou a vzhledem k nájezdům se dají koupit o dost levněji než srovnatelná konvenční verze. Za 280 tisíc můžete mít hezky vybavené auto s nájezdem jen kolem 20 000 km.

Výhodně koupíte i plynové verze po faceliftu, často klidně o 100 000 levněji než srovnatelnou Ibizu na benzin. Na takové budete potřebovat klidně 350 tisíc a víc, pokud chcete nízký nájezd. Dominantním motorem v Ibize je litrový tříválec v různých výkonových verzích, zajímavá čtyřválcová patnáctistovka je velmi vzácná (a také drahá). Automatů také moc není a nejdostupnější je v inzerci za asi 460 tisíc.

A jak si Ibiza stojí v bazarech? Odpovídá Filip Kučera z Auto ESA. „Seat Ibiza s pohonem na CNG je v současné době velmi specifickou, ale o to zajímavější volbou na trhu ojetých vozů. Přestože popularita CNG po nedávných turbulencích na trhu s plynem mírně klesla, stále se jedná o pohon, který přináší citelnou finanční úsporu při každém ujetém kilometru, což mnoho řidičů s vysokým ročním nájezdem dokáže ocenit. Když se podíváme na cenu tohoto konkrétního kusu, je výrazně nižší než u srovnatelně starých a vybavených fabií, což z něj dělá velmi lákavou nabídku pro pragmaticky smýšlejícího zákazníka. Na rozdíl od průměrné nabídky v soukromé inzerci nebo na menších plochách tento vůz představuje jistotu a transparentnost. Zákazník u nás získává vůz s jasně doloženou historií a nájezdem, který navíc prošel naší důkladnou předprodejní kontrolou, včetně nezávislého celkového prověření od Cebie a nese nejvyšší hodnocení certifikátu kvality vozu. Tento model je ideální volbou pro řidiče, kteří hledají maximálně úsporný provoz pro každodenní dojíždění. Typicky si u nás takový automobil kupují mladé rodiny jako druhý vůz do domácnosti, studenti nebo firmy pro své zaměstnance, kteří často cestují. Hlavním argumentem je jednoznačně ekonomika provozu. Pokud by zákazník v této cenové kategorii zvažoval i jiné alternativy, v Auto ESA se může poohlédnout například po klasické Škodě Fabii s benzinovým motorem, která je sázkou na jistotu, nebo po Fordu Focus, jenž nabídne více prostoru a dospělejší jízdní projev. Další možností je Dacia Sandero, která za podobnou cenu může být i o několik let mladší. Výhoda nákupu v Auto ESA spočívá v komplexnosti služeb a záruk. Kromě samotného prověřeného vozu získává zákazník jistotu v podobě záruky na mechanický stav a možnosti výměny vozu do 55 dnů. Nabízíme také flexibilní možnosti financování, které si lze přizpůsobit na míru. Naším cílem je, aby každý zákazník odjížděl spokojený a s pocitem bezpečné investice.“

Plynová Ibiza se od klasické zásadně neliší a jediným hlavním rozdílem jsou ty dvě „bandasky“ na plyn umístěné za krytem pod podlahou v zadní části vozu. Na první pohled byste verzi TGI nepoznali. Při jízdě si všimnete, že má plynová Ibiza trochu těžší zadek, ale spíše jen působí tak, jako byste neměli pořádně nafouknuté gumy, než že by byla vyloženě nemotorná.

Testované auto byl skromný základ, ale kdo nepotřebuje „kraviny“ a nemusí mít výstavní leštěnku, bude spokojený. Klimatizace tu je, USB port také, auto má dokonce vyhřívané sedačky. Ergonomie Ibizy je příjemná, dobře se řídí a chválím ten tenký volant a dostatek zpětné vazby od předních kol. Jediným obtěžujícím prvkem je „povinný“ systém varování před kolizí, který poplašeně ječí pokaždé, když jedete kolem zaparkovaných aut do mírné zatáčky. To je z těch eurounijních protivností ale jen jediná věc, která tu je. Jinak Ibiza člověka nijak neobtěžuje.

Připadám si tu tak trochu jako v dacii, ale myslím to dobře. Tato základní Ibiza je jednoduchá a jezdí se mi s ní hezky. Vlastně by mi vůbec takové auto na každodenní službu a dojíždění nevadilo. Dokonce i ten tříválec má akceptovatelnou dynamiku, a i když to na rychlostní rekordy nebude, dá se s ním upalovat i po dálnici. Naměřené hodnoty sice nevypadají nijak slavně, ale v reálném provozu jede lépe, než co by tabulka napovídala. Samozřejmě že konvenční varianta 1.0 TSI, zejména ta s výkonem 85 kW, peláší mnohem lépe.

Auto k testu dorazilo s prázdnou nádrží na plyn, takže si aspoň můžeme vyzkoušet tankování. Většina plnicích stanic má samoobslužné stojany na CNG, přiložíte kartu a můžete tankovat. Ibiza má samozřejmě plnicí hrdlo pod víčkem tankování klasické nádrže. Na jedné z pražských plnicích stanic se podařilo do auta nacpat 13,86 kg plynu (při ceně 39,90 Kč /kg), „plná“ nádrž tak stála 553 Kč.

Ibiza TGI má spotřebu kolem 4 kg / 100 km (dle stránek spritmonitor.de je průměr 3,75 kg / 100 km), takže lze očekávat dojezd na plynovou nádrž jen okolo 350 km. Po vyčerpání zásoby auto teprve automaticky přechází na benzin (ručně to přepnout nejde), jenže záložní nádrž má objem jen 9 l. To vás pak nutí při trvalém benzinovém provozu tankovat každých 100 až 150 km.

Při současných cenách pořád vychází kilometr na plyn o asi 40 haléřů levněji než kilometr na benzin. Jenže když s touto Ibizou ujedete za rok třeba jen 15 000 km, více než 6 000 korun neušetříte. Jasně, na zemi je člověk nenajde a klidně se vám tím zaplatí běžná servisní prohlídka. Ale to musíte ježdění na plyn maximalizovat.

Jakmile se člověk vzdálí od pumpy a začne jezdit jen na benzin, rázem se ta výhodnost začne vytrácet a bude vás jen štvát, že musíte každých sto kilometrů hledat pumpu. Kdo má ale plnicí stanici CNG za rohem a 90 % času jezdí ty samé trasy, určitě si to zvládne rozplánovat tak, aby na plyn jezdil skoro pořád. A pak se dá opravdu ušetřit. Navíc máte dálniční známku za půlku ceny.

Síť stanic je ale v ČR dostatečná a pomocí webových aplikací a map snadno zjistíte, kde můžete natankovat. Trochu tak musíte plánovat, asi jako s elektromobilem. Jenže tady, na rozdíl od elektromobilu, nečekáte na nabíječce hodinu, abyste si „dobili“ 150 km. Tady máte natankováno během dvou tří minut. V zahraničí, hlavně pak Rakousku a Německu, je stanic také dost. Ceny jsou zhruba stejné, možná jsou dokonce o něco nižší v Německu.

O spolehlivost bychom u těchto mladých a relativně málo jetých aut moc strach neměli. Litrový tříválec 1.0 TSI je povedený motor a s kvalitní péčí zvládne obrovské nájezdy, klidně daleko za 300 000 km. U plynové verze CNG sice máte navíc sadu vstřikovačů, přídavné nádrže a vedení plynu, ale není známo, že by s tím byly velké problémy.

Ohledně plynového pohonu v servisních datech žádné svolávací nebo servisní akce nejsou a pohonu auta se týká jen jedna věc - špatně smontovaný nastavovač vačkové hřídele (a to už dnes bude dávno vyřešené). Jinak Ibizu může trápit jen vadná řídicí jednotka motoru, chybný software a vadné palivové čerpadlo v benzinové nádrži. Z dalších věcí jsou to výpadky klimatizace, vadná řídicí jednotka přístrojové desky, vadný palivoměr benzinové nádrže nebo chyba v jednotce airbagu.

Jediné, čeho bychom se báli, je z dlouhodobého hlediska životnost kovových nádrží na plyn. Ty jsou ale dobře zakrytované a lze očekávat, že se svých předepsaných dvaceti let dožijí a nebude nutné je kvůli korozi měnit dříve. Levné ale nejsou, sada originálních stojí kolem padesáti tisíc korun. Dále je tu navíc regulátor tlaku CNG (26 500 Kč) a plynový ventil (originál 6 000 Kč, prvovýrobní alternativa 3 000 Kč).

Přesto dnes majitele spíše čekají provozní omezení. Vedle dojezdu jen kolem 350 km na plyn (a malého dojezdu na benzin) se pořád nepodívá do většiny podzemních garáží. Bude mít také menší zavazadlový prostor a na auto se nedá dát tažné zařízení. Pokud s tímhle umíte žít, není důvod plynovou Ibizu zakazovat.

Ačkoli má auto předepsané servisní prohlídky po 30 000 km nebo dvou letech (v rámci těch se mění kabinový filtr a brzdová kapalina), olej se musí měnit po roce nebo po 15 000 km. Svíčky a vzduchový filtr se mění po čtyřech letech nebo 60 000 km. Rozvodový řemen se u motoru jen kontroluje. V motoru jsou čtyři litry oleje, nejprve bylo možné použít olej 0W-30 nebo 5W-30 vyhovující normě VW 504.00. Od roku 2021 se přešlo na olej 0W-20 VW 508.00.

Seat Ibiza V je celkově slušné auto, a i když v té základní verzi vypadá místy dost lacině, problémy s ním nebývají. Mladé a málo jeté kusy budou bezproblémové ojetiny, pokud se nevykašlete na pravidelný servis a vznikající přirozené opotřebení provozních věcí budete řešit včas. Tak je to ale u všech aut.

Tovární verze na CNG jsou dnes na okraji zájmu a to tlačí ceny bazarových kusů dolů. Lze tak mít moderní a mladé auto s nízkým nájezdem, jehož srovnatelná konvenční varianta bývá klidně o desítky tisíc korun dražší. Navíc pokud máte kde tankovat plyn a dokážete maximalizovat jeho využití, opravdu se může tato plynová Ibiza dlouhodobě proti té čistě benzinové vyplatit. Sice se současnými cenami plynu na veřejných stanicích neušetříte za rok desetitisíce, ale s nájezdem 15 až 20 000 km ročně se vám aspoň zaplatí pravidelná údržba.