Nejvzácnější ojetý bavorák v bazarech? Zadokolka s manuálem. A tahle je navíc docela dobrá!

Když si v dnešní inzerci zadáte do vyhledávání ojetá BMW vyrobená od roku 2018 a mladší, vypadne na vás přes 4 200 nabídek. „To je ale paráda,“ řeknete si. Jenže když pak chcete tradiční zadokolku a s manuálem, najednou ty možnosti prořídnou na sotva dvacet aut. To už není moc velký výběr.

Bohužel můžete rovnou zapomenout na klasické verze se silnými benzinovými motory, většina takových bavoráků má dnes nějaký základní diesel nebo tříválec. Případně si musíte hodně připlatit za speciální verze - roadster Z4 za minimálně milion nebo M3 za dva miliony. Mezi běžnými verzemi taková auta skoro nejsou.

Klasický kompaktní bavorák tradiční koncepce je dnes už vlastně vzácné auto. Můžete si samozřejmě koupit starší generaci, ale dvacetiletý pelech s nepříliš velkou perspektivou bezproblémového provozu už racionální motorista asi nechce. Pár světlých výjimek naštěstí ještě na trhu je, tak se na jednu pojďme podívat.

Na test jsme si v Auto ESA půjčili BMW řady 2 ve verzi Coupé s dvoulitrovým dieselem, manuální převodovkou a tradičním pohonem zadních kol. Vůz z roku 2019 měl v době testu najeto 111 000 km a prodejce za něj chtěl zajímavých 385 000 Kč.

Zatímco pod pojmem „řada 2“ najdete v inzerci plno hatchbacků, MPV a předokolek, kupé (a kabrioletů) je o dost méně - v aktuální nabídce na webu Sauto.cz jen necelých osm desítek. Nejlevnější se dají koupit už za méně než 250 000 Kč, ale běžná nabídka začíná až kolem 400 tisíc korun. Testovaný vůz patří se svým nájezdem a stářím mezi ty nejvýhodnější na aktuálním trhu.

Pod kapotou převládají benzinové verze, ale s manuálem jsou v současné inzerci jen pouhé tři kusy, což z testovaného vozu dělá opravdu jedinečnou nabídku. Zhruba čtvrtina aut má rovněž pohon všech kol, ale u kupé a kabrioletu ještě vedou tradiční zadokolky. Na šestiválec M235i pořád potřebujete aspoň 600 000 Kč, novější M240i stojí až tak od 800 tisíc.

A jak si tohle BMW stojí v bazarech? Odpovídá Filip Kučera z Auto ESA. „Kompaktní kupé BMW řady 2 ve světle modré metalíze je již na první pohled atraktivním vozem. Kombinace klasického pohonu zadních kol a manuální převodovky s naftovým dvoulitrem sice může puristům na první pohled připadat neobvyklá, ale na trhu ojetin dává obrovský racionální smysl. Na českém trhu ojetých vozů se jedná o poměrně vzácný kus – drtivá většina kupé řady 2 z druhé ruky je totiž vybavena buď benzínovými motory, nebo automatickou převodovkou, případně pohonem všech kol xDrive.

Zájem zákazníků o tyto vozy je stabilní a specifický. Kupují si je řidiči, kteří hledají agilní, řidičsky zábavné auto na každodenní ježdění, ale zároveň kvůli dlouhým trasám vyžadují nízké provozní náklady a vysoký dojezd, což naftové dvoulitry od BMW splňují na jedničku. Zákazníci na modelu oceňují především precizní vyvážení, komunikativní podvozek a fakt, že i s úsporným dieselem si auto uchovává pravou sportovní DNA značky.

Hledat přímou alternativu v této cenové kategorii je složité, protože klasická koncepce s pohonem zadních kol z trhu téměř vymizela. Nejbližším konkurentem, který by mohl uspokojit podobnou touhu po stylu a dynamice za rozumné peníze, je Toyota GT86 (případně Subaru BRZ), ta však nabízí výhradně benzínový motor a výrazně méně komfortu na dlouhých cestách. Z prémiových alternativ se pak zákazníci často dívají po Audi TT, které má ale pohon předních kol a zcela odlišný charakter.

Dostupnost servisu a náhradních dílů pro řadu 2 je díky sdílení techniky s masovou řadou 3 na velmi dobré úrovni. Náklady na běžnou údržbu a spotřební materiál se drží v rozumných mezích, nicméně specifické servisní úkony na motoru či podvozku mohou být proti mainstreamu mírně nákladnější.

Abychom zájemcům o tyto prémiové vozy nákup maximálně usnadnili a zbavili je obav z drahých skrytých vad, prochází u nás v Auto ESA každé vozidlo důkladnou technickou a právní kontrolou. U takto mladých a atraktivních modelů navíc zákazníci oceňují možnost flexibilního financování na míru, které jim umožní odjet s vysněným sportovním vozem i bez okamžité hotovosti.“

Kupé řady 2 bychom mohli zařadit do éry BMW řady 3 F30. Odpovídá tomu design a koncepce interiéru, takže se tu lépe budou cítit fanoušci starých pořádků, kdy BMW ještě dělalo auta podle tradiční receptury. Zajímavé je, že s odstupem času se koncepce ovládání infotainmentu přes ovladač iDrive jeví jako mnohem příjemnější a bezpečnější než současné dotykové obrazovky.

Ačkoli o dvoudveřovém kupé asi nikdo nebude uvažovat jako o rodinném autě, dozadu není tak špatný přístup, vzadu je celkem dost místa a hlavně si přední sedačky po sklopení pamatují svoji původní polohu. Jen při tom nastupování dozadu pozor na různé kovové cvočky na oblečení. Gumové těsnění dveří je tu na ráně a bývá právě od zipů nebo pásků poškozené.

To samé platí o bočnicích sedadel a dekorech interiéru, až se zdá, jako by výrobce na detailech trochu šetřil (ohmatané volanty a řadící páky jsou tu běžné). A platí to i o bezrámových oknech. Když vezmete za kliku, chvíli počkejte, než popojedou okna dolů. Až pak zatáhněte za dveře k sobě. Hlavně v zimě hrozí, že si přimrzlé těsnění vytrhnete. Tohle lze samozřejmě aplikovat na všechny vozy a značky s bezrámovými okny, ne jen na BMW.

Naftový čtyřválec je příjemný motor (na poměry dieselů) a v kombinaci s manuálem a zadním pohonem se svezete moc pěkně. Asi budete tvrdit, že by k dieselu seděl víc automat, ale určitě se najde dost lidí, kterým tato koncepce bude vyhovovat. Auto je příjemně vyvážené, na výjezdech za zatáček lze využívat trakce a neutrality zadního pohonu a je věčná škoda, že řízení je podivně odtažité a neurčité. Chybí mu mechanický pocit spojení s předními koly.

Vypadá to, jako by ho někdo načipoval. Dokonce i zobrazení „sportovních přístrojů“ ukazujících výkon a točivý moment vysoce překračovalo tovární hodnoty a při plném plynu se opřelo o maximální možné údaje. Na dvoulitrový diesel tohle konkrétní auto jede fakt parádně.

Pod kapotou testovaného auta je naftový čtyřválec B47D20. Jedná se o evoluci známého dvoulitru N47, o němž se toho napovídalo už dost. Proslul hlavně závadami řetězových rozvodů. Automobilka motor postupně modifikovala a od roku 2014 už jsou tu rozvody o dost odolnější.

Jak jsme si ukázali v dřívějších článcích o ojetých BMW, jsou osvědčené metody, jak stav rozvodů změřit, aniž by se muselo něco rozebírat. Určitě si nechte rozvody nejprve změřit (jde to třeba pomocí osciloskopu), než abyste rovnou objednávali novou sadu. Opravná sada horního řetězu sice stojí v originále lákavých 2 984 Kč, jenže ono je lepší rovnou vyměnit celou sadu obou řetězů s řetězovými koly, napínákem, vodícími lištami, tryskou oleje a spoustou dalších drobností. I v kvalitní druhovýrobě to bude v materiálu akce za 15 až 20 tisíc minimálně.

Na výměnu rozvodů má navíc servis dle normy skoro 15 hodin. Takže i když budete mít štěstí na šikovnou a ochotnou dílnu, která vám to udělá „bez papíru“ za tisíc korun na hodinu (což při dnešních cenách servisu už skoro nikdo nedělá), pořád je to akce za minimálně 30 až 35 tisíc. Reálné ceny zavedených servisů a s použitím originálních dílů jsou pak o dost vyšší, klidně dvojnásobné. Nechceme strašit. Udržovaná auta provozovaná citlivějším řidičem mohou mít původní rozvodový řetěz i po 200 000 km v pořádku. Jen je dobré o tom vědět a nemyslet si, že „se to za desítku nějak udělá“. Neudělá.

Další choulostivou věcí na moderních dieselech BMW bylo vždycky vstřikování paliva, nesmírně citlivé na kvalitu a čistotu nafty. Tady žádný pevný servisní interval třeba pro výměnu palivového filtru není a určitě bychom ho nenechávali v autě déle než 60 000 km nebo čtyři roky. Originál stojí 1 953 Kč a ani kvalitní druhovýroba není o moc levnější (maximálně o pár stovek).

Pevně stanovené servisní intervaly tu nejsou. Auto si vše vypočítává dle jízdních podmínek. Proto pak jezdíte s bavorákem do servisu každé dva měsíce, protože na vás pořád bude něco vyskakovat. Tu brzdovka, tu kabinový filtr, za měsíc olej motoru a pak za další dva měsíce třeba brzdové destičky. Spojte to do jednoho servisu s pečlivou prohlídkou vozu.

V motoru B47D20 je pět litrů oleje SAE 0W-30. Měňte ho nejpozději každý rok nebo po 20 000 km, pokud jezdíte dálkové trasy. Při častějších kratších trasách v příměstském režimu klidně zkraťte interval na 10 až 15 000 km. Litr originálního oleje stojí 800 Kč, ale klidně použijte alternativu, která vyhovuje tovární normě BMW Longlife-12 FE. Brzdovou kapalinu a kabinový filtr měňte nejpozději po dvou letech. Filtr sání vydrží tři až čtyři roky a stojí v originále drahých 2 071 Kč, druhovýroba ho mívá tak za 800 Kč.

Dieselům B47 se nevyhýbají bolesti. Nejčastěji se vyskytují problémy s okruhem EGR (poškozený ventil, zlomený seřizovací šroub, prasklý chladič EGR). Ventil EGR stojí 7 287 Kč a chladič EGR 19 466 Kč. Dieselům se také v nevhodném jízdním režimu hromadí v sání nečistoty a saze pak ochromí chod vířivých klapek. Vyskytuje se i vadná jednotka palivového čerpadla a objevují se chyby v řídící jednotce. Občas se objeví i vadné olejové čerpadlo, nejčastěji v kombinaci s použitím nekvalitního olejového filtru, který se poškodí.

Z provozních věcí bývá běžná opotřebovaná spojka (prokluzuje, auto omezuje výkon). Vyskytují se závady klimatizace (chybí médium, jsou vadná čidla či poškozený kabelový svazek), vadná jednotka posilovače řízení či vadná řídící jednotka multimédií. Bohužel nejsou nijak vzácné závady zadních LED svítilen za 9 223 Kč, které jsou prakticky neopravitelné.

Výhodou bavoráků je, že na ně seženete všechno, díly jsou dostupné a dobře zásobená je druhovýroba. Opravárenská sada řemene pohonu příslušenství s kladkami stojí 19 392 Kč, sestava vodní pumpy s termostatem 5 770 Kč. Kdo kupuje automat, ať myslí na pravidelné výměny oleje v převodovce. BMW je nepředepisuje, ale výrobce ZF je doporučuje poprvé po 90 a pak každých 60 000 km. Sada pro výměnu oleje v automatu přímo od ZF stojí 12 087 Kč.

Co spotřební díly? Přední kotouč 284×22 mm stojí 3 519 Kč, přední destičky 6 596 Kč, zadní kotouč 290×11 mm 2 491 Kč, zadní destičky 5 236 Kč. Ano, BMW mívají vzadu větší kotouče, když nejsou chlazené. Dvouhmotový setrvačník přijde na drahých 51 487 Kč, alternativa Valeo nebo LUK stojí kolem 29 tisíc. Dá se sehnat i kompletní opravná sada pro dvouhmotu a spojku za asi 30 tisíc.

Turbodmychadlo je také drahé, přijde na 71 700 Kč, za alternativu od KKK pak zaplatíte zhruba 40 tisíc. Pozor na neodborné repase, někdy nefungují správně. Částicový filtr stojí 56 547 Kč. Ceny karosářských dílů jsou běžné a nijak prémiové. Třeba na škodovky stojí podobné věci prakticky stejně. Uvádíme ceny originálních dílů, druhovýroba přijde na zhruba polovic. Přední LED světlo 45 201 Kč, zadní LED svítilna 9 223 Kč, přední kapota 19 567 Kč, přední blatník 8 817 Kč, boční dveře 22 188 Kč.

V rámci běžné údržby myslete také na geometrii podvozku, čištění a doplňování klimatizace a věnujte se i detailům, jako je třeba čištění odtokových kanálků v karoserii. Zvažte také dodatečnou ochranu podvozku proti korozi, protože ta se bohužel nevyhýbá ani moderním BMW. Stejně tak pozor na exponovaná místa karoserie, například rohy dlouhých bočních dveří a kapotu.

Kupé řady 2 nabízí pořád hezké svezení, tím byly starší vozy BMW s klasickou koncepcí proslulé. Navíc není tak nepoužitelné, jak by se mohlo zdát. Má prostorný interiér, velký zavazadlový prostor a je pohodlné a kultivované. Logicky je to ale spíše vůz pro páry než rodiny s malými dětmi. Verze s manuálem a dieselem je poměrně vzácná a určitě bude mít svoje publikum. Vzhledem k cenám ojetých aut je toto kupé vlastně velmi atraktivní nabídka. Je ale potřeba počítat s tím, že auto bude vyžadovat velice pečlivý servis, aby vydrželo spolehlivě fungovat. Bohužel ne všichni další majitelé ojetých BMW tohle chápou, a pak to podle toho vypadá.