Nejnovější Opel Astra je jako ojetina s nízkým nájezdem dobrá volba. Ale do servisu chce včas!

Automobilka Opel procházela v posledních letech pod koncernem General Motors velmi těžkým obdobím. Teď se jí ujal nadnárodní koncern Stellantis, s francouzským předchůdcem PSA už Opel ostatně několik let spolupracoval na vývoji a výrobě crossoverů a SUV.

Astra je pro Opel stěžejní model. Generace K, poslední vyvinutá ve vlastních dílnách, je vlastně skvělé ojeté auto. Za velmi pěkné peníze můžete koupit hezky vybavené vozy s dobrými motory. A třeba s automatem je ojetá Astra K jedna z nejlepších možností ve své třídě.

Teď je všechno jinak. I když všechno… Opel dostal platformu shodnou s Peugeotem 308 druhé generace, ale zahodil všechny ty francouzské protivnosti a postavil na ní vlastně příjemné auto. Tak se na aktuální ojetou Astru pojďme podívat.

Na test jsme si v Auto ESA z programu ojetých vozů Premium půjčili Opel Astra v praktické verzi kombi s motorem 1.2 Turbo o výkonu 81 kW s šestistupňovým manuálem a pohonem předních kol. Hezky vybavené auto českého původu je z roku 2024, v době testu mělo najeto jen 22 000 km a prodejce za něj chtěl 409 000 Kč.

Aktuální Astru už na trhu ojetin seženete od necelých 300 000 Kč. Taková bude mít hodně najeto. Rozpočet zhruba 340 tisíc už vám stačí na slušný kus s motorem 1.2 Turbo a nájezdem kolem 50 000 km. Astra je i teď velmi dostupné auto, aspoň tedy ve srovnání s konkurencí z koncernu VW. Často mívá i pěknou výbavu.

Asi polovina ojetin v nabídce má benzinový motor, zbytek si rovným dílem půlí diesely a hybridy. Naprosto dominují automatické převodovky, manuál už má jen asi 25 % ojetin. Kombík vede s podílem 68 %. S nájezdem do 30 000 km a manuálem je pak testovaný kombík v současnosti nejdostupnější svého druhu na českém trhu.

A jak si nová Astra stojí v bazarech? Odpovídá Filip Kučera z Auto ESA. „Aktuální Astra v kombíku je mezi mladými ojetinami pořád ještě vzácnější a svěží zboží. Láká hlavně rodiny a řidiče, kteří potřebují praktický kufr, ale nechtějí splynout v záplavě všudypřítomných služebních kombíků. Zákazníci chválí odvážný střih přídě, čistý digitální interiér i rozumné provozní náklady.

V dané cenové kategorii stojí proti stálicím, jako Škoda Octavia Combi, Ford Focus Kombi nebo Hyundai i30 kombi, proti kterým Astra působí podstatně moderněji a neokoukaně. Velkým plusem je široká servisní síť a koncernová technika, takže náhradní díly jsou snadno dostupné a běžná údržba peněženku nezruinuje.

U zánovního auta z našeho programu Auto ESA Premium mají navíc kupující jistotu díky prověrce více než stovky technických i právních parametrů s certifikací TÜV a možnost financování poskládaného přímo na míru.“

Víte, co je na Astře vůbec nejlepší? Že má naprosto normální kulatý volant a celkem zdařilou základní ergonomii. Němci si zkrátka výstřelky v této oblasti nechtějí „lajznout“. A dobře udělali! Samozřejmě si Astra musela vypůjčit od Peugeotu a Citroënu základní elektronickou architekturu, takže tu několik protivností dostanete (musíte asi čtyřikrát někam ťuknout do displeje, než vypnete protivný stop/start a hlavně udržování v pruhu).

Celkově je to ale mnohem příjemnější auto než třeba Peugeot 308 SW. Je to dost subjektivní, někomu se třeba víc líbí zase ono diskutované řešení interiéru u Peugeotu. Já jsem v tomhle „konzerva“ a nejradši mám auta, ve kterých není nic kromě dvou budíků a pár tlačítek. A hlavně, když na mě nic nepípá a nic mi nesahá do řízení. Osobně bych ještě uvítal tradiční grafiku displeje před řidičem ve tvaru standardních přístrojů. Možná to tu někde půjde nastavit, ale já to nenašel.

Každopádně Astra jezdí celkem slušně, je prostorná a pohodlná. Ani mi tu moc nevadí ten manuál, i když k přeplňovanému tříválci by mi asi víc seděl automat. Ten Astra může mít příjemný s měničem točivého momentu. Domnívám se, že pro ojetinu je takový automat mnohem lepší volba než složité a na servis drahé dvouspojky.

Tříválec 1,2 l je tu ještě starší konstrukce s řemenem v olejové mlze, o čemž jsme už několikrát psali. On by to nebyl špatný motor (je tichý, pružný, silný a umí být úsporný – lze jezdit do 6 l/100 km), ale vyžaduje mnohem pečlivější servis, než co automobilky předepisují. Za mě je tu větší „opruz“ spíše nutnost stále seřizovat ventilové vůle (0,23-0,33 mm na straně sání a 0,41-0,51 mm na straně výfuku), i když pevně stanovený interval na to není. Ovšem u vozů po vyšších nájezdech už to může být nutnost.

Největší problém motoru je degradace oleje kvůli přibývání benzínu v něm a následné rozleptání rozvodového řemenu, který se rozpadne, jeho kousíčky ucpou sací koš olejového čerpadla a motor se začne přidírat. Zpravidla se jednotka zadře ještě před tím, než se kvůli prasklému řemenu potká.

Takže co s tím? Jezděte delší trasy a měňte včas olej. Servisní intervaly jsou tu roční s limitem 20 000 km, ale vy si klidně zkraťte olejový interval na půl roku a 10 000 km. Kdo ráno nastartuje a pak jede 50 až 100 km po dálnici, nemusí mít problém. Kdo ovšem s autem popojíždí neustále jen ve městě pár kilometrů se studeným motorem, ten si za chvíli bude místo oleje vozit pod motorem druhou nádrž benzínu. A benzín fakt není dobré mazadlo.

Nejen že benzín v oleji (dostává se sem při provozu za studena a z oleje se začne odpařovat, až se ohřeje na asi 70 °C) zhoršuje mazání motoru, ale právě rozleptává rozvodový řemen. Stav rozvodového řemenu lze snadno zjistit pohledem pod víčko na motoru, na kontrolu je i speciální servisní přípravek. U bazarovky s nájezdem do 30 000 km asi problém ještě nebude, u auta se 100 000 km už může být zle.

Hlavně pozor na to, že i když se rozleptaný řemen vymění (předepsaný interval výměny je tu jen 100 000 km nebo šest let), často se pospíchající servis vykašle na vyčištění sacího koše olejového čerpadla. To je nezbytná nutnost. Už proto, že i motor 1.2 Puretech má, stejně jako diesely 1.5 a 1.6 HDI, nevhodně tvarovanou olejovou vanu, ze které všechen starý olej nevyteče.

V motoru je 3,5 l oleje SAE 5W-30 normy Stellantis FPW9.55535/03 a je ideální ho měnit po 10 000 km, nejpozději po 15 000 km, pokud jezdíte delší trasy. Svíčky se mění už po 40 000 km nebo čtyřech letech, s rozvody se po 100 000 km nebo šesti letech mění i řemen pohonu příslušenství. Kdo má automat, ať si po 60 000 km nebo čtyřech letech nechá v převodovce vyměnit olej. Používá se náplň typu AW-2 a ačkoli je v převodovce šest litrů oleje, při výměně vyteče jen asi 3,5 l.

Hlavně první ročník nového Opelu Astra si doslova „vyžral“ ty největší problémy, ale naštěstí se všechno daří podchytit v rámci svolávacích (těch bylo 17) a servisních akcí. Pozor tak třeba na vadné kliky dveří nebo zatékání do auta. Nejvíc problémů bylo tradičně se softwarem.

Objevují se tu i jiné věci, ale Opel vše řeší v rámci servisních akcí a hlavně v záruce. Ověřte, pokud v ní kupované auto ještě je. Servisní historie je tu pak naprostou nutností, bez ní bychom Astru určitě nekupovali.

Klepání zepředu bývají vadné držáky předních tlumičů. Stává se, že selže online aktualizace kvůli vadnému modulu konektivity a je potřeba to celé restartovat a někdy i přehrát software. Křupání z řízení jsou jen povolené šrouby krytu sloupku řízení a také se vyskytuje vadný senzor světla a deště, takže auto si samo nerozsvítí potkávací světla a nestírá.

Na pohonu se také objevuje několik sporadických chyb. Když nestartuje a uloží se chybový kód P0615, bývá to vadná řídící jednotka motoru. Škubání motoru, ztráta výkonu a svítící kontrolka motoru je nejčastěji jen vadný snímač polohy klikové hřídele, ale mohou to být i špatně namontované rozvody po jejich výměně (na to pozor u aut s více než 100 000 km).

Další chyby jen heslovitě - vadný ventil odvětrání klikové skříně (svítí kontrolka motoru, chybový kód P2074), vadné lambda sondy (svítí kontrolka motoru, chybové kódy P0037 a P0138), vadný snímač tlaku oleje (svítí kontrolka oleje, chybový kód P0520).

Hlavně u aut z toho prvního roku si dejte pozor na kvalitu zpracování. Celkem běžné jsou špatně slícované plechy a plasty, takže to vypadá, jako by auto bylo ledabyle opravené po nehodě. Při tom vůbec nemusí být bourané. Bohužel mají auta tendenci poměrně brzy vrzat a skřípat. Snad se tohle podaří v průběhu let vyřešit a Opel se vrátí na své dřívější kvalitativní standardy.

Aktuální Astra je slušné auto. Celkem dobře jezdí, je prostorná, pohodlná, má mnohem tradičnější, přirozenou ergonomii a také umí mít opravdu pěknou výbavu a třeba skvělá LED světla. I přes pár povinných protivností nepřivádí řidiče k naprostému šílenství, jako to někdy umí její francouzští příbuzní. Pod kapotou je ale pořád riziková technika, která vyžaduje velmi pečlivý servis nad rámec servisního plánu a hlavně spíše mimoměstský provoz na delších trasách. U mladého a málo jetého auta ale problémy ještě nebudou, takže si pořiďte právě nějaký takový kus, starejte se o něj a bude fungovat.