Americké geny a díly od Mercedesu: Infiniti Q50 je bazarová rarita, které se ale bát nemusíte

Asi víte, že luxusnější odnož automobilky Nissan, značka Infiniti, své snažení na evropském trhu už vzdala. Vlastně se jí nikdy nepodařilo se pořádně prosadit, což se třeba o Lexusu říci nedá, ten se svezl na rostoucí popularitě hybridů a hlavně image kvalitního spolehlivého auta.

Infiniti umělo nabídnout vždycky zajímavé vozy, i když jejich design nemusel každému sednout. Ve správné specifikaci (šestiválec, pohon zadních kol) ovšem uměla být infiniti i docela zábavná a rychlá auta. Vlastně to bývala zajímavá alternativa bavorákům, ať už se bavíme o tomto sedanu (a jeho předchůdcích) nebo třeba „sportovním“ SUV FX50 s osmiválcem.

A protože se teď jedno infiniti objevilo v nabídce Auto ESA, kde si půjčujeme ojetá auta k testům, nemohli jsme ho tam nechat jen tak. Tenhle mix stylů a techniky by přece jen mohl zaujmout někoho, kdo by rád tradiční sedan, ale nechce jezdit tou běžnou konfekcí od německých značek.

Na test jsme si v Auto ESA půjčili Infiniti Q50 s motorem 2.0 T o výkonu 155 kW s pohonem zadních kol a automatickou převodovkou. Prakticky plně vybavený vůz českého původu z roku 2014 měl v době testu najeto jen necelých 85 000 km a prodejce za něj chtěl 325 000 Kč.

Na českém trhu příliš vozů Infiniti Q50 není, v nabídce webu Sauto.cz je jen několik kusů. Pár aut najdete i v soukromé inzerci na jiných webech. Vybírat můžete jak z čtyřválcového dieselu (prodával se i s manuálem), tak benzinového přeplňovaného čtyřválce, či dokonce šestiválce. Ceny začínají u 220 000 Kč.

V Evropě se ale celkem prodalo sotva pár tisíc kusů, takže se jedná o velmi vzácný vůz, který každý den nepotkáte. Dokonce ani na velkých zahraničních inzertních serverech nenajdete víc než 20 kusů. Ceny v Evropě se pohybují od 8 do 30 000 eur, záleží samozřejmě na stavu, motorizaci, výbavě a historii.

A jak si infiniti stojí v bazarech? Odpovídá Filip Kučera z Auto ESA. „Infiniti Q50 představuje vynikající alternativu k německým prémiových sedanům BMW řady 3 nebo Mercedes-Benz třídy C. Oceňuji jeho sportovní charakter v kombinaci s luxusním interiérem a moderními technologiemi jako 360° kamera nebo adaptivní tempomat. Velkým benefitem značky Infiniti je samoopravující se lak, který díky speciální elastické vrstvě dokáže sám zacelit drobné škrábance, a udržet tak exteriér vozu v perfektním stavu. Pro zákazníky, kteří hledají prémiový sedan s výrazným charakterem, technologií a dlouhodobou hodnotou, je toto Infiniti Q50 s nízkým nájezdem ideální volbou. Vůz prošel naší důkladnou předprodejní kontrolou všech systémů – od motoru přes podvozek až po elektroniku. I když Infiniti ukončilo v roce 2016 prodej nových vozů v ČR, autorizovaný servis je stále dostupný v Praze a originální náhradní díly lze zajistit přes partnery Nissan. S vozem si poradí i všeobecné autoservisy a jsou dostupné i díly z druhovýroby. Díky flexibilnímu financování Auto ESA si můžete prémiový vůz dopřát bez nutnosti vynaložit celou částku najednou, přičemž si zachováte finanční rezervu pro jiné investice.“

Sedan Q50 je klasické auto své kategorie. Na rozdíl od soudobých BMW a mercedesů, u kterých byl katalog příplatků tlustý jako bible, nabídlo Infiniti jen pár stupňů výbavy a maximálně možnost výběru barvy a kol. My tu máme auto, které má ve výbavě úplně všechno. Svého času stálo kolem 1,2 milionu, takže propad hodnoty na aktuálních 325 000 Kč je dost velký. Srovnatelných BMW řady 3 moc nenajdete. Budou mít více najeto a šestiválce budou o dost dražší.

Kdo se rád nechává rozmazlovat, má tu naprosto všechno. Chybí snad jen ventilace sedadel. V dnešní době už ale palubní dotykový infotainment působí dost zastarale a je pomalý. Dá se na to zvyknout, ale spíše budete jezdit podle navigace v mobilu. Platit si za aktualizace těch zoufale pomalých originálních map si asi už nebudete.

Jenže tohle auto není jen o výbavou nacpaném interiéru. Přeplňovaný dvoulitr je příjemně svižný motor. Jak se můžete přesvědčit v přiložené tabulce, dynamika mu rozhodně nechybí. Automatická převodovka je ale trochu ospalá, a i když ve sportovním režimu reaguje o něco rychleji, je cítit, že má být auto spíše jen dostatečně rychlé a ne ostře sportovní.

Můžete si řadit pádly pod volantem, což při dynamické jízdě asi oceníte, ale na nějaké dovádění na okruhu to stejně nebude. Q50 má sice poměrně rychlé adaptivní řízení (lze si v podmenu palubního počítače nastavit, jestli chcete pomalejší nebo rychlejší převod), ale autu nejde zcela vypnout stabilizační systém, který vždycky na pozadí zasahuje. Se zcela vypínatelnou stabilizací a manuálem by ale s tímhle autem mohla být docela zábava (u starších infiniti šla stabilizace vypnout úplně). Podvozek a řízení totiž charakterem dost připomínají Alfu Romeo Giulia.

Kdo se rád sveze svižně, nebude z dvoulitru zklamaný, ale je potřeba autu dát pokyn. Na takové to ležérní přidání plynu a následnou prudkou akceleraci si musíte koupit šestiválec. S dvoulitrem se ale dá jezdit za nějakých 7,5 až 8 l / 100 km. Kdo si rád dopřeje přísun výkonu, bude v tom dlouhodobě tak za devět litrů. Pořád to ale není nic strašného.

Infiniti pro „downsizované“ motory vsadilo na jednotky od Mercedesu. Takže zatímco benzinové šestiválce jsou vlastní produkce (a jsou to velmi spolehlivé motory), benzinový dvoulitr je jednotka M274 od Mercedesu (totožnou má třeba Mercedes třídy C W205), stejně tak diesel 2,1 l (motor řady OM651).

Jednotka M274 (společná s řadou M270 pro příčnou zástavbu) je klasický moderní motor - řetězové rozvody, přímé vstřikování, přeplňování a spousta složitostí kolem. Celkově to ale není špatná jednotka. U Mercedesu se dost mluví o řetězových rozvodech, ale ty potkají skoro každý motor s nájezdem kolem 200 000 km. Výhodou je, že koupíte stále originální díly. A díky původu od Mercedesu se nemusíte o jejich dostupnost bát. V katalogu prodejců jsou ovšem stále díly od Nissanu/Infiniti - řetěz stojí 3 668 Kč v originále, napínák stojí v originále skoro čtyři tisíce, vodicí lišty 2 200 korun.

Celou sadu na výměnu rozvodů koupíte od prvovýrobce za zhruba sedm tisíc. Pak je s tím ale samozřejmě práce, jenže přesnou časovou dataci jsme v autodatech nenašli. I když třeba u Mercedesu je na to víc než 10 hodin… Další komponenty z levného kraje nejsou. Originální vstřikovač 23 223 Kč, vysokotlaké čerpadlo 28 955 Kč (druhovýroba od 7 600 Kč) a kompletní turbo se svody stojí u Mercedesu 73 tisíc, druhovýroba 44 tisíc, opravná sada ložiskového uzlu 5 600 Kč. Cenu od Infiniti nemáme, ale bude to podobné.

Samotný motor by byl celkem slušný, ale je strašně citlivý na kvalitu paliva a samozřejmě i servisu. Olejový servis se tu má dělat každý rok, ale intervaly až na 25 000 km bychom zkrátili na maximálně 15 000 km. Obecně se doporučuje tankovat benzin s oktanovým číslem 98, i když výrobce dovoluje i pětadevadesátku. Hlavně ze severoamerického trhu kolují zprávy o praskajících pístech kvůli nízkorychlostním samozápalům (LSPI), což bývá často kombinace zakarbonovaných motorů a nízkého oktanového čísla – takže dlouhodobého zanedbávání.

Motoru nesvědčí trvalý městský provoz (ředění oleje benzinem, karbonování) a natahování olejových intervalů na maximum (i když v Evropě se na velké nájezdy kupoval spíše diesel). Ačkoli hlavně v USA před tímto motorem varují, zas taková katastrofa to není, když se budete starat. Jen u více než desetiletých aut už pozor na těsnění, guma začíná stárnout a úniky provozních kapalin se začnou projevovat.

Převodovka RE7R24A je vlastně skříň 7G-Tronic od Mercedesu. V zájmu zachování spolehlivosti je dobře, že automobilka nastavila intervaly výměny oleje. Dodržujte je. Při správném servisu tenhle automat celé auto přežije. Myslete i na olej v zadním diferenciálu, u čtyřkolek pak na rozvodovku a diferenciál přední. Hlavně teď po letech hlídejte těsnost celého pohonného ústrojí.

Na auto byly vyhlášeny čtyři svolávací akce, tak není od věci ověřit, jestli bylo všechno uděláno. Poslední značkový servis v Praze na Spořilově bude určitě vstřícný informace majitelům sdělit. Známý je problém se selhávajícími solárními senzory automatické klimatizace, kdy auto nechladí a vlastně jen topí do interiéru. Jinak je elektroinstalace spolehlivá a kromě sporadických závad se nic systémově neopakuje. Tohle není notoricky problémové auto.

Berte na vědomí, že kupujete více než desetiletý vůz. Není to nekvalitní nespolehlivý křáp, ale už bude potřebovat více pozornosti a péče. Zmíněný samoopravující se lak už je spíše jen takový marketingový trik, protože po letech běžného provozu a mnoha zářezech na všech panelech karoserie nemůžete čekat, že bude auto vypadat jako nové. Přesto třeba u testovacího vozu, když pomineme sem tam nějaký škrábanec z provozu, vypadal lak pořád slušně.

Tenhle sedan je zajímavá alternativa zavedeným německým vozům od BMW, Mercedesu a Audi. Jezdí docela dobře a dynamiku má ucházející. Technika společná s Mercedesem slibuje dostupnost dílů a jednodušší servis, i když u moderního auta je slovní spojení „jednoduchý servis“ spíše oxymóron. Nedá se ale říci, že by bylo toto infiniti více rizikové než soudobé mercedesy a bavoráky. Chce to pečlivější servis, vhodný jízdní režim a auto fungovat bude. Počítejte ovšem s tím, že v druhovýrobě třeba na karoserii neseženete prakticky vůbec nic.