Hlavní obsah

Test ojetiny: Fiat Panda II je spolehlivější, než si myslíte

Foto: Dalibor Žák
22. 7. 2021

O italských autech se říká, že jsou to nespolehlivé krámy s náladovou elektronikou. Realita je ale trochu jiná a třeba taková Panda s jednoduchou technikou je vlastně poměrně bytelný tank, který umí zastavit jen jedna drobnost.

Článek

Už jsme si to párkrát napsali, ale určitě stojí za to si to připomenout znovu. Všechny ty pověry o nespolehlivé elektronice a kvalitě zpracování italských aut pramení hlavně z doby, kdy se k nám po revoluci začala houfně vozit levná západní auta. Na pořádné západní auto nebylo a jediné, co se dalo sehnat, byly různé zbastlené vraky, které nešly na západ od našich hranic prodat ani za cenu šrotu.

U nás ale byla poptávka tak veliká, že si plno lidí přivezlo cokoli, hlavně aby nemuseli jezdit zastaralou škodovkou, které měli po 40 letech socialismu plné zuby. Podobné je to ale i dnes, kdy si lidé toužící po levném luxusním či prémiovém voze vyšší třídy přitáhnou nějaký stočený, zbořený a zbastlený pekáč a pak nadávají, že „ty audyny jsou hrozný plečky“ a podobně.

Ačkoli na tom laxním přístupu Italů ke kvalitě občas něco bude, tak když vyberete správné auto (ideálně nějaké s jednoduchou technikou a elektronikou), nebude nic zásadního hrozit. A motory v Itálii uměli vždycky. Právě druhá generace Fiatu Panda je přesně tím autem, které vás zlobit nebude, když bude mít správný motor.

Nejlevnější už pod 30 000 Kč

Na test jsme si v Auto ESA půjčili Pandu s benzinovým motorem 1,2 l o výkonu 44 kW. Vůz z roku 2005 se všemi nezbytnými prvky výbavy, jako je třeba funkční klimatizace, měl v době testu na tachometru zhruba 97 300 km a prodejce za něj chtěl 67 000 Kč.

Foto: Dalibor Žák

Do 70 000 Kč seženete velmi slušnou Pandu bez koroze, s klimatizací a poměrně rozumným nájezdem. Rozpočet 100 tisíc Kč zajistí velmi pěkné a relativně mladé auto

Ačkoli je v Polsku vyráběná Panda velmi rozšířené auto (druhé generace se v letech 2002 až 2013 prodalo skoro 2,2 milionu kusů), tak bazary jimi zrovna nepřetékají. Důvod je prostý: lidé si své pandy nechávají, dokud jezdí, protože v rozvětvené rodině se pro spolehlivé a na provoz levné auto vždycky najde uplatnění.

Aktuálně z té necelé stovky aut v nabídce seženete Pandu II už za méně než 30 000 Kč, akceptovatelný střed se pohybuje mezi 50 a 70 000 Kč. Nejdražší kusy kolem 100 000 Kč jsou buď sportovní verze 100HP, nebo opravdu pěkné čtyřkolky. Pak už začínají ojetiny třetí generace. Verzí 4×4 jsou tak dvě desítky, dieselů je jen pár, automatů ještě méně. Většina aut jsou benzinové verze s manuálem a předním pohonem.

A jak si Pandy stojí v bazarech? Odpovídá Filip Kučera z Auto ESA: „Ve své době byl Fiat Panda druhé generace velice populární po celé Evropě. Představoval minivůz s ideálním poměrem ceny a užitné hodnoty. Nabídka verzí byla mimořádně široká. Jako u jednoho z mála tehdejších miniaut byl na výběr kromě benzinových motorů také turbodiesel a tovární verze na CNG nebo LPG. Unikátní byl v této kategorii pohon 4×4. Dobré ceny a rozmanitost nabídky kopíruje dnes i trh ojetých vozů. Panda druhé generace u nás patří mezi nejprodávanější pětidveřové minivozy. Zajímají se o něj zákazníci všech věkových skupin. Mladí lidé si ho kupují jako svoje první auto, lidé středního věku si jej pořizují jako druhé auto do rodiny a také seniorům dělá radost svou spolehlivostí, nízkou spotřebou a minimálními nároky na servis.“

Ačkoli lze mít u Pandy výhrady k jednotlivým detailům, je to veskrze velmi dobré a praktické auto. U testovaného kusu nám vlastně nic zásadního nechybělo, tedy kromě výkonu. Ale od motoru 1.2 44 kW nelze čekat zázraky. Navíc většinou stačí udělat běžný servis, natankovat kvalitní palivo a auto rozjezdit.

Foto: Dalibor Žák

Ojeté auta po velmi rozvážných řidičích potřebují rozjezdit. Panda působila nezvykle zvadle, ale aditivovaný stooktan a pár rychlých projížděk s motorem v horním spektru otáčkoměru vrátí autu zpět chuť do života

Tenhle „italský servis“ evidentně platil i na testovanou Pandu. Zatímco první dny se jí moc nechtělo, a dokonce měla problém na pětku udržovat na dálnici rychlost (a přes tachometrových 125 km/h se jí nechtělo vůbec), tak na konci týdne už vykazovala přeci jen větší chuť do života a tachometrových 140 na německé dálnici jí už takový problém nedělalo. Stačilo vyfoukat dost zacpaný vzduchový filtr, dotankovat kvalitní benzin a vyhnat z motoru pavouky.

Vůz s hmotností necelé jedné tuny, délkou necelých 3,6 m a krátkým rozvorem s koly v rozích se cítí jako doma ve městě, všude se s ním vejdete a je z něj dobře vidět. Sice v něm nebudete mít takový pocit falešného bezpečí jako v Audi Q7, ale pokud nemáte zrovna v plánu čtyřikrát denně bourat do ostatních, nevidím důvod, proč nedat pro výhradně městský provoz takto malým autům šanci.

Foto: Dalibor Žák

Vnitřní prostor Pandy je dobře řešený a i na malém půdorysu je auto docela prostorné. Dlouhánům ale bude vadit tlustý centrální panel, který překáží kolenům

Na silnicích nižšího řádu je také Panda ve svém živlu a teprve až v táhlých stoupáních a na dálnicích poznáte, kam tohle auto opravdu patří. Jestli ale na dálnici vyrazíte párkrát do roka a nepotřebujete s nikým závodit, výkon vám zas tak chybět nebude.

A chybět vám nebude ani vnitřní prostor. Ačkoli je Panda opravdu malé auto, tak se konstruktérům podařilo na malý půdorys vměstnat praktickou krabici s dostatkem místa. Nadávat budou jen dlouháni, kterým bude překážet rozměrnější konzole palubky u pravého kolene. Na stěhování ledniček a nafukovacích žraloků to úplně není, ale ten běžný denní režim a standardní nákupy s pandou zvládnete.

1.2 FIRE je nejlepší volba

Nejrozšířenějším motorem je osmiventilová dvanáctistovka řady FIRE dostupná také v tovární úpravě na LPG či CNG. U těchto verzí se liší i konstrukce s jinými písty a ventily. Otázkou je samozřejmě ekonomická návratnost, i když teď u ojetiny spíše budete řešit spolehlivost. Verzi na LPG občas zlobí reduktor, pozor také na ventilové vůle. Ty Fiat předepisuje kontrolovat každých 60 000 km.

Foto: Dalibor Žák

Dvanáctistovka řady FIRE je jeden z nejspolehlivějších malých motorů, který kdo kdy vyrobil. Případné problémy plynou spíše ze zanedbaného servisu než špatné konstrukce

Běžné verze na benzin většinou nemají s ventilovou vůlí problémy, ale i tak doporučujeme věnovat tomu pozornost. Celkově je motor 1.2 FIRE velmi spolehlivý a jediným jeho nepřítelem je uživatel, který zcela kašle na servis. Motor má malou olejovou náplň a není od věci měnit ji každých 10 000 km nebo nejpozději po roce. Pamatujte také na včasné výměny svíček, filtr sání měňte každý rok.

Nezapomeňte hlavně včas vyměnit rozvody, plán to předepisuje po pěti letech nebo 120 000 km. Pokud není u ojetiny možné dohledat servisní historii a ověřit kilometry, doporučujeme udělat velký preventivní servis: oleje a ostatní náplně, filtry, rozvody, svíčky. Pak máte na několik let pokoj a zas taková brutální investice to není.

Verze Euro 4 o výkonu 44 kW je dostatečná, ale pozdější Euro 5 s výkonem 51 kW je přeci jen živější. Nepřímé vstřikování motoru nemá zvýšené nároky na kvalitu paliva a zbaští všechno. Tohle je prostě povedený jednoduchý motor, a pokud se budete starat, celé auto přežije. Počítejte ale s trochu nižší životností spojky, zejména v městském provozu.

Dvanáctistovka mohla mít alternativně také pohon všech kol, zde spojený s kratšími převody. U čtyřkolky zaprvé pozor na stav podvozku, protože někteří majitele si udělají z Pandy pracovní off-road do lesa. Navíc neurvalé zacházení umí zničit mezinápravovou viskózní spojku (tu umí poškodit i nesprávné rozměry pneumatik, čímž se změní požadovaný obvod kol, na který je čtyřkolka zkonstruována).

Foto: Dalibor Žák

I obyčejná Panda s předním pohonem má poměrně slušnou světlost podvozku, takže pokud čtyřkolku nutně nepotřebujete, nekupujete si ji

Základní jedenáctistovka o výkonu 40 kW sice není špatná a také je spolehlivá, ale na Pandu je hodně slabá a jinam než do města se nehodí. Navíc základní motor byl často spojen s velmi chudou výbavou a dokonce bez posilovače řízení. Takové auto pak budete špatně prodávat.

Větší čtrnáctistovku najdeme především ve sportovní verzi Panda 100HP, která jede opravdu pěkně. I tento motor je spolehlivý, pokud dostává pravidelný servis. To bývá bohužel často kámen úrazu, utrápená auta pak už berou olej. Jestli máte Pandu 100HP jako víkendový naháněč supersportů na okreskách, který neustále pracuje u červeného pole otáčkoměru, měňte olej klidně každých 6​ 000 km. Rozhodně tím autu neublížíte. Doporučujeme také pravidelně měnit olej v převodovce.

Foto: Fiat

Fiat Panda 100HP je velice zábavné auto. Nic na dálnice, ale zatočené okresky požírá s chutí. Zkušený řidič s touhle Pandou prožene i kdejaké výrazně silnější auto

Čtyrnáctistovka se ještě v osmiventilovém provedení prodávala ve verzi „Natural Power“ na CNG. Stejně jako u všech podobných aut bude u ojetiny záležet na celkovém stavu systému, přívodu paliva a těsnosti. Pozor na stav nádrží. Jestli vám to ale dává ekonomický smysl, proč ne. Tahle Panda umí jezdit zhruba za korunu na kilometr.

Diesel 1,3 l jako strašák? Ani ne

Hodně se mluví o dieselovém motoru 1.3 Multijet jako o největším průšvihu pod sluncem. Jenže když v nějakých aplikacích nastavili výrobci servisní interval až na hrozivých 35 000 km (!), není se čemu divit. Tím byl známý především Opel, u kterého se tento motor také vyskytl.

Takže stále dokola to samé znovu: Opožděné výměny oleje u maloobjemových přeplňovaných motorů jsou cestou do pekel. Vykašlete se na ty nesmyslně dlouhé servisní intervaly a měňte olej nejpozději po roce či po 15 000 km, podle toho, co nastane dříve. A když u motoru 1.3 JTD zkrátíte ten kilometrový interval jen na 10 000 km, nic rozhodně nezkazíte. Naopak!

Foto: Dalibor Žák

Panda už je poměrně staré auto, takže opusťte původní servisní plán a raději vše měňte dříve než později. Také zvažte dodatečnou ochranu spodku a dutin proti korozi. Fiaty moc nereznou, ale šestnáctileté auto už bude mít něco za sebou

Naftová třináctistovka (no, ona má ve skutečnosti objem 1 248 cm3) měla vlastně jen jeden systémový problém, a to choulostivý rozvodový řetěz v prvních ročnících u verze Euro 3. Později se chrastění rozvodů projevuje u aut s neměněným olejem a také u těch, kde uživatel motor podtáčí či parkuje v kopci jen na zařazenou rychlost. Spíše se ale auto potká kvůli tomu, že někdo preventivní opravu řetězových rozvodů udělal špatně. Je to poměrně složitá práce, kterou svěřte jen specialistovi s dobrými referencemi.

Od verze Euro 4 (výkon 55 kW) je motor značně spolehlivější, zůstalo ale plastové sání, které se občas kvůli netěsnému EGR ventilu doslova propálí. Po vyšších nájezdech mohou odejít vstřikovače (motor pak běží na tři válce, umí to i propálit píst). Doporučujeme tankovat opravdu kvalitní naftu s aditivy, ten příplatek za kvalitní palivo u auta se spotřebou 4 l/100 km by vás neměl mrzet.

Jinak je ale od verze Euro 4 tento motor výrazně lepší, a díky pevnému turbu a jednoduchému setrvačníku verze 55 kW i nekomplikovaný. Vyhněte se ale dovozům s příplatkovým DPF. U nás prodávané Pandy Euro 4 ale filtr zpravidla nemají. Od verze Euro 5 je už DPF řešeno lépe a spolehlivěji, takže žádný strach.

Celkově lze ale říci, že motor 1.3 Multijet spíše trpí na nepoctivý a neodborný servis a natahování olejových intervalů. Sám o sobě by tenhle motor byl velmi slušný. Jestli v ojetině riskovat, to je věc jiná. Naslepo koupené auto bez důkladné prověrky bude asi vždycky lepší s benzinovou dvanáctistovkou.

Fiat Panda je jinak poměrně kvalitní auto a asi jediným strašákem je posilovač řízení, který je drahý a neopravuje se zrovna jednoduše. Starší a velmi levná auta už pak taková porucha dokáže nadobro vyřadit z provozu. Občas to jde ještě za nějakých 5 až 10 tisíc opravit, ale zpravidla to skončí nutnou výměnou celého dílu, což může být klidně v relaci kolem dvaceti tisíc (nový díl stojí zhruba patnáct tisíc a pak k tomu spousta práce).

U starších kusů s vysokým nájezdem běžně zlobí alternátor, který už přestává dodávat potřebný proud, ale jinak se vyskytují vady, které jsou mezi ojetinami naprosto běžné a nelze je svalovat jen na „italskou nekvalitu“. Centrál, zámky, ovládání oken, rádio, klimatizace… To všechno může přestat fungovat na jakémkoli patnáctiletém autě, i třeba ve škodovce, bavoráku nebo superspolehlivém Lexusu.

Celkové hodnocení: Fiat Panda 1.2i 44 kW

Malá Panda bylo vždycky sympatické a upřímné auto, které za rozumné peníze nabídlo víc, než by od něj člověk čekal. Základní dvanáctistovka není žádný drak, ale na to courání mezi vesnicemi a po městě stačí. A dnes aby člověk tak spolehlivý motor bez sklonů ke spotřebě oleje vlastně pohledal. Pandy ani moc nereznou, když tedy za sebou nemají pět bouraček a opravu někde na koleni. Jestli je váš rozpočet napnutý a potřebujete spolehlivého městského dělníka s levným provozem, s Pandou 1.2i rozhodně chybu neuděláte.

Reklama

Sdílejte článek
Související témata: