Článek
Na okruhu La Sarthe se znovu sešla závodnická špička z celého světa – a především v nejvyšší závodní lize třídy LMP1. Na startu bylo hned 18 vozů Hypercar osmi různých značek (Alpine, Aston Martin, BMW, Cadillac, Ferrari, Genesis, Peugeot a Toyota, jen Porsche letos chybělo), v každém tři špičkoví piloti, všichni v top formě a toužící po vítězství. Po ukrutném boji ho nakonec získala Toyota, i když to tak ze začátku vůbec nevypadalo…
Předchozí tři vítězství totiž braly vozy Ferrari, v letošní kvalifikaci Toyota skončila až v druhé desítce a na pole position se umístilo BMW s vozem koncepce LMdH, jimž letos nahrávalo i rozdělení sil BoP (Ballance of Performance, vyvážení rychlosti aut různých koncepcí). Jenže Toyota řekla ne! Hned v úvodu totiž zvolila odvážnou strategii a chytrou předčasnou zastávkou v boxech dokázala oba své vozy protlačit až na samotnou špičku, kde se udržely i přes noc.

Konkurence byla letos velmi široká a nesmírně vyrovnaná. Bojovalo se doslova o každou sekundu na trati i v boxech.
Nad ránem vše vypadalo na rozstřel tří značek – ve vedení se střídaly vozy BMW, Cadillac a Toyota (podle aktuálních zastávek v boxech), časové rozdíly v neděli před polednem vyrovnala jízda za safety carem (po havárii Manthey Porsche) a celý závod směřoval k velkému finále.

Ještě uprostřed noci se v čele držel Cadillac.
A velmi rychlému finále, protože celý víkend v Le Mans bylo jasno a horko a závodu se vyhnuly i velké karamboly, takže se jelo celou dobu opravdu na plný plyn. Znovu se tak ukázalo, že vlastně nejde o vytrvalostní závod, ale čtyřiadvacetihodinový sprint.

V BMW budou letos hodně smutní. Pro vítězství udělali naprosto všechno – byli rychlí, vyhýbali se problémům a neměli ani problém s technikou, přesto to stačilo jen na druhé místo. V jazyce závodníků byli první poražení…
Ve finále prokázal nejvíc rychlosti a zkušeností (a štěstí) tým Toyoty – posádka vozu 8 se Sébastienem Buemim za volantem (a Brendonem Hartleym a Ryo Hirakawou) byla tak trochu obětována pro získání celkového vítězství, Buemi totiž na hodně sjetých pneumatikách srdnatě držel mnoho kol za zády rychlejšího Robina Frijnse s BMW na úplně nových gumách a umožnil tak Kamui Kobayashimu s vozem číslo 7 (v posádce s Mikem Conwayem a Nyckem de Vriesem) vybudovat si pohodlný náskok ve vedení, který udržel až do konce. Rozdíl v cíli na druhé BMW (Frijns, Rast a S. van der Linde) byl přitom pouhých 10 sekund a třetí Toyota byla v cíli pozadu o dalších 10 sekund. Po 24 hodinách závodění!
94. ročník Le Mans 24h tak přinesl znovu naprosto vyrovnanou bitvu na plný plyn a pro diváky neskutečně dramatickou podívanou. A triumf Toyoty je o to cennější, v jak široké a vyrovnané konkurenci ho závodní tým dokázal vybojovat. Gratulujeme!


