Nejčastější chyby s pneumatikami: Víte třeba, na kterou nápravu patří lepší pneu? A kdy můžu vyměnit jen jednu gumu?

Říká se, že co Čech, to odborník. A to leckdy platí i v oblasti automobilů, v zimě ve spojení s pneumatikami obzvláště.

Někteří zákazníci dorazí do pneuservisu s určitými požadavky, které sice naoko dávají smysl, ale ve skutečnosti mohou být kontraproduktivní. Pak jsou lidé, kteří věří provozovatelům pneuservisů jakožto znalcům, ale i mistr se tesař… Však to znáte.

Zajeli jsme do královéhradeckého pneuservisu Proxima za zkušeným odborníkem Milanem Krupičkou, který se ve světě automobilového obutí pohybuje od raných 90. let. A zeptali se na ty nejčastější chyby, mýty a nesmyslné požadavky.

U moderního auta nehledě na pohon patří lepší dezén pneumatik obecně vždy dozadu, samozřejmě je-li rozdíl v hloubce vzorku na nápravách do cirka dvou milimetrů, pokud předpisy výrobce například u čtyřkolek nemluví jinak (obvykle přísněji). Ono, jakmile máte vzadu 8 mm a vpředu 4 mm, je to taky špatně.

Důvodem lepších gum vzadu je prevence smyku zadní nápravy (stabilita auta), který se hůř zvládá, je psychicky náročnější a i pro elektronickou stabilizaci obtížněji korigovatelný.

Tohle velké téma jsme detailně rozebírali v samostatném článku a najdete jej ZDE.

Pneumatiky určené pro konkrétní značky nebo přímo pro konkrétní vozidla mají svoji značku. BMW používá hvězdičku, Mercedes třeba MO, Tesla T, Hyundai HN. Toto obutí je optimalizované, vyvíjené spolu s autem a má zaručit takové vlastnosti, jaké výrobce chce.

Chybou nicméně je vzít jakoukoli gumu splňující rozměr a obecnou homologační značku, protože pro některé vozy se vyrábí konkrétní typ gumy, případně i na konkrétní nápravu.

Totiž pneu A s homologační značkou (třeba hvězdou) může být určená pro přední kola BMW řady 7, zatímco jiná pneu B o stejném rozměru, stejné tovární značky, modelu a se stejnou homologační značkou bude pro zadní kola BMW řady 4. Ač obě pneu papírově vypadají stejně, konstrukčně mohou být úplně jiné.

A to samé třeba u Porsche, která má obutí určené pro modely s motorem vzadu, přičemž rozměrově, tovární značkou i modelem stejné gumy pro modely s motorem vpředu budou zase jiné, konstrukcí i vlastnostmi.

Je tedy na pneuservisu, aby zalistoval dříve papírovým, dnes elektronickým katalogem a doporučil vhodné obutí. Nebo na vás, pokud si gumy kupujete sami.

Musíme však upozornit, že volba nevhodného typu gum pro konkrétní auto se obvykle projeví až při vyšších rychlostech, při dynamické jízdě nebo určité krizové situaci. Ve městě to nejspíš nepoznáte.

Máte sjeté jen dvě gumy, tak si řeknete, že nebudete kupovat nové všechny čtyři, ale pořídíte pouze dvě. Chybou je nezvolit stejného výrobce i model, například vpředu Michelin, vzadu Bridgestone nebo vpředu Continental SportContact 7 a vzadu Continental EcoContact 7.

Proti zákonu to není, v běžném klidném provozu to taky nejspíš nepoznáte, ovšem dokud nepřijde krizová situace nebo se nebudete chtít trochu dynamicky svézt.

Tahle kombinace se může výrazněji negativně projevit u vozidel s tzv. dvojrozměrem, tedy jiným rozměrem gum vpředu a vzadu. Ze zkušenosti Milana Krupičky na to trpí hlavně (ale nejen) vozy BMW s pohonem všech kol, obzvláště při nepoužití originálních disků.

I ty totiž hrají svoji důležitou roli, takže leckdy nestačí koupit jen nějaká kola na BMW, ale koupit kola na BMW řady X5.

Každému se asi stalo, že takzvaně udělal jen jednu gumu na nápravě. Kdy stačí koupit pouze jednu novou a kdy je doporučené vyměnit obě?

Každý výrobce může povolený rozdíl hloubky dezénu mezi levou a pravou pneumatikou na nápravě definovat po svém. Jeden uvádí 20 %, jiný 1 mm, další maximálně 2 mm. Krupička u moderních automobilů všeobecně doporučuje měnit jen jednu pneumatiku tehdy, pokud je rozdíl na nápravě nejvýše 2 mm.

Tedy jestli máte letní předky sjeté na 4 mm a jednu pneu zničíte, je doporučené pořídit nové obě, protože jejich letní dezén bude obecně okolo 7 až 8 mm.

Další častou chybou je výběr nevhodného typu pneu pro provoz vozidla. „Nekupujte manželce na městské SUV sportovní gumy, nebude vás mít ráda,“ okomentoval s nadsázkou, ale naprosto trefně situaci Krupička.

Typ pneumatiky ovlivňuje jízdní vlastnosti vozidla i jeho reakce na řízení, pneumatika je totiž jediná spojnice mezi vozidlem a vozovkou. Tedy pokud neřídíte tank.

Každý výrobce má svoje řady pneumatik a k nim i typy. Historicky Krupička vzpomíná na Bridgestone a jeho vlastnostmi rozdílné letní obutí typu turistické, sportovní a ultra sportovní.

U zimních pneumatik máme gumy středoevropského, ale i arktického typu. Druhé jmenované jsou vhodnější na sníh a led, ale zase horší na vysoké rychlosti na asfaltu.

Nakonec fenomén celoroček, které jsou i přes jejich rostoucí kvalitu prozatím stále doporučené pro řidiče s nízkým ročním nájezdem, kteří se motají vesměs okolo komína. Dát je obchodnímu cestujícímu, co denně urazí 500 km převážně po dálnici, by nebylo příliš rozumné.

Odbornost pneuservisů upadá s tím, jak pneuservisů ubývá. Podle Krupičky odchází staří gumaři do důchodu, zatímco mladí tuhle práci nechtějí moc dělat. Není hezká, mnohdy je naopak „špinavá“. Jenže kde je poptávka, tam je nabídka, proto si pneuservis kolikrát rozjede i ten, kdo měl raději zůstat u vaření.

Do jisté míry za to mohou i samotní výrobci, kteří pořádají méně školení, případně je více finančně zatíží. Obecně vzato, aby byl gumař zkušený, potřebuje podle Milana Krupičky zhruba tří a víceletou praxi.

Nezkušený pracovník vám pak může špatně poradit, pokazit montáž, chybně vyvážit kolo, poškodit pneu, poškodit kolo, nesprávně utáhnout šrouby…

S klesající odborností mizí i místa, která by pneumatiky opravovala. V sezoně je to z ekonomických důvodů, protože půl hodiny trvající oprava za 800 Kč zabere místo na zvedáku, který by za stejný čas přezouvání vygeneroval třeba 2 000 Kč.

Druhým důvodem odmítnutí oprav je neznalost pneuservisů a neochota vzít za opravu odpovědnost. Ti, kteří opravy provádí, to obvykle dělají podle předepsaných postupů (a platí za školení), běžně zahrnujících demontáž kola a bližší kontrolu gumy. To všechno stojí peníze navíc.

Nevhodný tlak bývá jak ze strany klienta (dejte mi tam tolik a tolik), tak ze strany pneuservisů. Obecně je vhodné se řídit tím, co předepisuje výrobce, ačkoli i ten může mít pro častější vysokorychlostní dálniční použití předepsané jiné tlaky než pro ostatní provoz.

Pneuservis by tak měl zjistit, jak klient auto provozuje a podle toho tlaky upravit.

Nechat přezutí na poslední chvíli se nemusí vyplatit, řada pneuservisů už kvůli plánování přešla na objednávkový systém. Jestli tedy řešíte přezutí před sezonou, je doporučené si rezervovat termín nejpozději měsíc před jejím legislativním zahájením.

Zimní sezona v gumárnách začíná už v říjnu, především kvůli firemním autům nebo operativním leasingům, kdy chce každá společnost mít s úderem listopadu vozový park na zimácích.

V některých provozovnách je tak naprostým standardem, že si už na jaře bookujete zimní termín a naopak. Kdo nemá zamluvený termín, nemusí se na něj taky zavčas dostat.

Výše vypsané všeobecné chyby nemusí být pokaždé zásadní, leckdy se ani nemusí projevit a taky záleží na autě a někdy i na použitých kolech. Na druhou stranu to neznamená, že následky chyb nemohou vyústit v nějaký problém, ne-li vysloveně malér.