Mafia Domovina se dočkala důležité velké aktualizace. Potěší hlavně autíčkáře

Kdo by neznal videohru Mafia, jde o akční řezbu, která má svoje kořeny zapuštěné od roku 2002 v Česku (do českého studia následně vstoupili Američané) a také několik pokračování. Nejnovější díl s podtitulem Domovina (The Old Country) odehrávající se v letech 1904 až 1907 vás vezme tam, kde se italská mafie původně zrodila, a to na Sicílii (historicky ještě v Neapoli).

Příběh se točí kolem mladíka jménem Enzo Favara, který uteče z de facto nucených prací v sirných dolech a začne pracovat pro rodinu Torrisi zabývající se pěstováním vína a dalšími aktivitami včetně kriminálních. Protagonista postupuje v rodině výš, zakouká se do dcery šéfa a tak dále.

Pro nás motoristy je důležitý bezplatný update z konce roku 2025, který přinesl režim Volná jízda, kde se můžete svobodně prohánět v šestnácti dostupných autech. Ve hře najdete i několik koní, které slouží pro přesun, ale i závody.

Nutno dodat, že některá auta jsou součástí příplatkového obsahu, další dostanete za vlastnictví předchozích dílů nebo za propojení hry s uživatelským účtem vydavatele 2K.

Většina základních modelů jsou tak otevřené „kočáry“ nebo závoďáky se zadním pohonem (je tu však jedna čtyřkolka), protože unifikovaná auta jako taková se v tu dobu ještě nenarodila. Odemykáte je postupem v příběhu, kupujete za herní měnu.

V rámci herního zážitku si můžete zvolit mezi arkádovým ovládáním aut a simulací včetně možnosti manuálního řazení. Kdekdo by čekal, že arkáda bude pro průchod hrou nejsnazší, pokud však máte něco odřízeno v reálu, tak přepněte rovnou na simulátor.

Vozidla nebudou tak nevyzpytatelná, tedy některá nebudou mít tolik brutální akceleraci, nedotáčivost, zatímco jiná zase neočekávaně nepůjdou do fyzikálně smysl nedávajících smyků hodných zesnulého Kena Blocka. Naopak, na simulátor se stará auta chovají tak, jak předpokládáte (smyků se rozhodně nezbavíte), jsou přirozeněji řiditelná i na klávesnici, ale bez podpory asistentů.

Tedy ano, na řidičsky náročnější simulaci se vám při brzdění zablokují kola (první mechanické něco jako ABS je záležitost roku 1966) a vozidlo nezatáčí. Na arkádový mód má „ABS“ i plečka z roku 1910. Postupem v příběhu se vám také odemkne možnost (za herní měnu) některá vozidla přebarvovat.

Ačkoli použití koně vypadá velmi atraktivně, tak z řidičského hlediska jde zážitkem o asi nejumělejší způsob přepravy. Kam stisknete šipku, tam zvíře poslušně míří a rychlostí se závody alespoň do střední obtížnosti vyhrávají tak, že do ničeho nenabouráte a průběžně mačkáte klávesu Q pro rychlý sprint, tedy trysk.

Je to ještě větší nuda, než řídit auta v nějaké ryze arkádové hře, na druhou stranu příjemné osvěžení proti minulým dílům a taky jediný stabilní dopravní prostředek, který nedostane smyk.

Věrné fanoušky vlastnící remake hry Mafia v definitivní edici odmění Domovina autem, které do raného 20. století vůbec nezapadá. Jde o model taxíku Tommyho Angela, hrdiny prvního dílu i zmíněného modernizovaného dílu Definitive Edition, pojmenovaný Schubert Six, reálně založený na Chevroletu Independence a GMC Model 6 ze 30. let.

Nejmodernější dostupné auto ve hře si však nemáte kde pořádně užit. Asfaltové silnice? Zapomeňte, maximálně kamenné cesty. Stačí si trochu rozmyslet brzdění a zatáčení a už se vám bude dařit prohánět tuhle drožku jako profík. Jen pozor na smyky, na simulaci stačí s natočenými koly prudce přibrzdit a automobil už jde do rotace.

Za propojení hry s účtem 2K dostanete a hned ze začátku máte k dispozici naprostou raketu. Závodní auto inspirované francouzským modelem Darracq 200hp z roku 1905 má výkon motoru 190 koní, maximálku skoro 180 km/h.

Ačkoli reálná předloha používá osmiválec, herní model vypadá, jako by sázel na dva řadové šestiválce. Tak či onak se motor startuje klikou, což poznáte sami, když budete hodně bourat. A to bude často, jelikož má vůz brzděná pouze zadní kola, úzké gumy a brutální výkon. Udržet ho na cestě není sranda.

Říkejte tomuhle 20koňovému autu třeba kočárek, protože poskytne úplně stejný pocit z jízdy. Jde o pomalou zadokolku s dvourychlostní převodovkou, která vám vyžene adrenalin nahoru jedině ve chvíli, kdy jedete z kopce.

Hned po koni je však nejsnazší na řízení, má brzděná jen zadní kola, ovšem vzhledem k nízkému výkonu jde do smyku, až když mu pomůžete natáčením předních kol při brzdění. Inspiraci tento Bolt našel ve Fordu Model T.

Limuzína Eckhart Dominion je postavená na modelu Pierce-Arrow Model 48 Touring z roku 1911 a jde o první auto, které v příběhu řídíte. Má třírychlostní převodovku, výkon 65 koní, maximálku 108 km/h.

V misi s ním rovnou zkoušíte závodit, takže poznáte, že ve vysokých rychlostech jde tahle zadokolka do smyku velmi snadno, zvlášť při kličkování na dráze vytyčené mezi ruinami starého chrámu. Pro užití ve volné jízdě si jej však musíte koupit za herní měnu.

První a vlastně jediné závodní auto, s nímž se v příběhové linii setkáte (neplatí pro volnou jízdu, tam je k dispozici už zmíněný závoďák Garzia Tumulto). Značku Carozella pamatují všichni už od prvního dílu a mnozí ji mají zafixovanou ve spojení s lepšími vozy, nicméně v tomto díle je to vlastně dost mizerný závoďák.

Model postavený podle Alfy Romeo G1 z 20. let 20. století sice váží tunu a třicet kilo, má i slušných 130 koní výkonu, čtyřkvalt, maximálku 162 km/h, ale taky kompaktní rozměry, krátký rozchod kol, úzké gumy a tendence neustále ustřelovat do smyku.

Abyste s autem jakž takž mohli jezdit, musíte být hodně citliví na plyn i brzdu, nepřehánět to se zatáčením a vlastně i hra samotná vám v rámci příběhu říká, že závody nevyhrává auto, ale řidič.

Neboli Renault 7/8CV je po Boltu (Fordu) další znatelně pomalé auto, líné na akceleraci zejména do kopce. S výkonem 45 koní však lepší alternativou se slušnou ovladatelností.

Poznáte jej podle unikátní kapotované přídě se dvěma velkými světlomety, v jízdě jde řídit se střechou i bez ní.

Jediný typ nákladního automobilu ve hře, postavený na modelu Mack AB, ovšem zvětšený. Jeho motor má výkon 49 koní, maximálku 71 km/h a třírychlostní manuál. Očekávaně tak jde o pomalejší vozidlo, ale má dlouhý rozvor, proto se dá celkem slušně řídit bez toho, aniž by se neustále přetáčelo.

V příběhové linii za jeho volant neusednete, čeká na vás ve volné jízdě po zakoupení za herní měnu.

Mafia Domovina však není tak zaměřená na auta jako díly předchozí, odehrávající se historicky později. Z toho důvodu tu máte jen pár vozidel, přičemž jejich reálné předlohy většinou časově do příběhu (1904 až 1907) nezapadají.

Vzhledem k absenci asfaltových cest a jízdním vlastnostem tehdejších vozů bude řízení mnohdy výzva, zejména pak v závodech ve volné jízdě. Potěšilo nás však, že se všechna vozidla nechovají tak stejně, jak jsme očekávali, a že je znát, když šoférujete nějaký dospělejší automobil.

Modely poškození nejsou tak realistické jako v minulých dílech, převrácení na střechu v otevřeném voze neznamená instantní smrt, ale náraz do pevné překážky vám zdraví ubere. A představa, že je na Sicílii nějaký hustý provoz? Kdepak, auta jsou spíš raritou, navíc je nemůžete jako v předchozích dílech ukrást.

Co se týče samotného (ideově kvalitního) příběhu s typickou zápletkou, ten se od druhé části hry dost opakuje (především souboje s nožem už jsou potom otrava). Samotná finálová část je pak vysloveně zdlouhavá, zvědavost vám ale nedovolí nedohrát.

Mafia Domovina s českým dabingem (oceňujeme) a titulky stojí od zhruba tisícovky a výše. Proti nepříliš povedenému dílu s číslem 3 zasazenému do Ameriky 60. let zaujme kromě skalních fanoušků i nové hráče, ačkoli kdo zažil zlatou éru jedničky a dvojky, tomu nejnovější díl srdíčko nejspíš příliš nerozbuší.