Článek
Osm mistrovských titulů pro tým a devět jezdeckých titulů – závodní tým Citroën Racing si asi nejčastěji spojujeme s rallye, kde začínal již v šedesátých letech, třeba na Monte Carlu. Závodní citroëny se následně objevily i na Dakaru, ale největší slávu značce přinesla nepřemožitelná kombinace Sébastiena Loeba a jeho Xsary WRC (následně C4 WRC).

Období největší slávy Citroën Racing - Seb Loeb za volantem Xsary WRC.
Když závodní tým hledal nové výzvy, vrhli se na okruhy s cestovními auty a se svou C-Elysée dobyli šampionát WTCC – získali hned tři mistrovské tituly pro tým a tři jezdecké si vyjel José María López (za volantem se objevil ale i Yvan Muller a Seb Loeb). Čas na další výzvu?
Elektrická výzva
Tou je účast v šampionátu Formule E, která se za poslední dekády z okrajové výstřednosti změnila na významný světový šampionát, kde spolu soupeří ty největší automobilky. Závody elektrických formulí totiž vnímají jako skvělou příležitost vyvinout a otestovat přelomové technologie elektrického pohonu (motory, baterie, měniče a další), které následně převádějí do sériových aut.
Podle současných pravidel (generace 3.5) jsou totiž celý monokok, aerodynamika a přední zavěšení včetně brzd a předního elektromotoru shodné pro všechny týmy a převzaté od jednotného dodavatele (Spark Racing Technology), unifikovaná je také trakční baterie. Zbytek, tedy zadní zavěšení a pohonné ústrojí, je už v gesci závodního týmu.
Týmy si tak komplet elektromotoru, invertoru a převodovky (včetně naprogramování řídícího softwaru) vyvíjejí samy a ovlivňují tak jejich výkon, účinnost, hmotnost, chlazení a komplexitu – čímž nejen ovlivňují rychlost jejich monopostů, ale zároveň tím získávají cenné zkušenosti v oblasti vysokovýkonné elektrické techniky a elektroniky, které lze snadno převést do vývoje komponent určených do běžných aut.

Zjednodušeně řečeno, přední část monopostu je pro všechny týmy společná, tu zadní (včetně pohonného ústrojí) si vyvíjejí samy.
Naskočit na tento rychle jedoucí vlak v letošní sezoně bylo pro Citroën velmi důležité, protože od příštího roku se budou nasazovat monoposty generace 4, jejichž výkon poskočí rovnou o polovinu ze současných 300 kW (respektive 350 kW v časově omezeném Attack módu, kdy se ze zadokolky připojením předního elektromotoru stane dočasná čtyřkolka) na 450 kW (a brutálních 600 kW v Attack módu) se stálým pohonem všech čtyř kol.
Rychlý a rychlejší
Nové monoposty tak budou v přímce rychlejší než F1 (i díky stálému pohonu všech čtyř kol) a díky mezigeneračnímu zrychlení o 10 sekund na kolo v kvalifikaci a o 5 sekund v závodě by se časy na okruhu měly přiblížit monopostům F2.
VÍTE, ŽE…
Formule E GEN4 zrychlí z nuly na 100 km/h za raketových 1,8 sekundy a na 200 km/h za pouhých 4,4 sekundy, maximálka přesahuje 335 km/h.

Čtvrtá generace monopostu Formule E představuje pořádný skok kupředu. Technicky i rychlostně.
Závodění by tak mělo být ještě ostřejší. Jezdí se totiž ve velmi těsném balíku na úzkých koridorech městských tratí, za volantem jsou zkušení borci (bývalí nebo testovací piloti F1, vítězové z Le Mans a GT kategorií) a mladí borci (o nichž budeme ještě slýchat), takže o akci (a pošťuchování, kromě rychlosti tak musíte mít i ostré lokty) není nouze – a s vyšším výkonem (a větším rozdílem rychlosti v Attack módu) bude vše ještě intenzivnější.
A protože je závodní pole tak vyrovnané a rozdíly jsou minimální, stává se strategie ještě důležitější – kdy je nejlepší moment zajet do boxů (undercut nebo overcut tady funguje stejně jako v F1), kdy si vybrat Attack Mode, abyste rychlost navíc plně využili (na omezenou dobu získají 50 kW výkonu navíc a čtyřkolku k tomu), se pořadí hodně míchá a vítězem se klidně může stát pilot z hloubi pole. Je to takové drama, že o vítězi často není jasno až do momentu, kdy závod odmává šachovnicová vlajka.
Proto týmy věnují hodně času simulacím v obdobích přípravy na závody, ale i v rámci závodních víkendů je stále na základně poblíž francouzského Versailles přítomno několik inženýrů (maximálně šest, na což online dohlíží delegáti FIA), kteří připravují různé alternativní strategie.
Velkou část kapacity simulátorů ale aktuálně zabírá vývoj GEN 4, protože možnosti reálného testování jsou kvůli nařízením FIA velice omezené. I proto v Citroënu právě staví zcela nový, výrazně pokročilejší simulátor na hydraulických nohách a s 360° rozhledem – skoro jako v F1.
Formule E tak rozhodně nespí. Už celou dekádu letí její vývoj na plný plyn a nyní jen prosviští dalším milníkem, kde získá ještě víc rychlosti. Pro diváky je to skvělá zpráva, protože závodění bude zase o něco atraktivnější. A pro všechny ostatní taky, moderní technologie se totiž následně přelijí i do produkčních aut, které nám tak budou dělat větší radost každý den.






