Brzdová pohotovost a rozloučení se semaforem: Tipy od profíků z polygonu, které se vám budou hodit

Selský rozum nebo babské rady jsou sice metody mnohdy použitelné, ovšem nelze jimi paušálně řešit každou situaci. Například taková bezpečná jízda už vyžaduje více než jen pár rad od rodičů nebo diskuzi na internetovém komentáriu.

Zastavili jsme se proto za profíky z dopravně-výcvikového centra Polygon Hradec Králové a zjistili pro vás několik řidičských tipů, které se pravidelně vyskytují v nadstavbových kurzech bezpečné jízdy. Některá doporučení možná budete znát, ovšem dodržujete je? Ne? Měli byste…!

Venkovní teploty sice odpovídají tomu, že vaše bundy budou zase na čas spát v šatníku, nicméně pamatujte, že když už sedáte za volant, tak byste tak měli činit ideálně bez bundy, případně si ji alespoň rozepnout.

Důvod je jednoduchý – čím více vrstev na sobě máte, tím více snižujete efektivitu práce bezpečnostních pásů i airbagů a zvyšujete nežádoucí přetížení. Totiž při nehodě s aktivací čelních airbagů je vaše tělo vymrštěno dopředu, přičemž úkolem bezpečnostních pásů je vás co nejdříve podržet v sedačce do té doby, dokud se pytle nezačnou vyfukovat.

Ovšem pokud jste oblečeni jako cibule (vrstvy), prodlužujete onu dobu, kdy vás pás na těle zachytí. Může se tedy stát, že se hlavou praštíte do airbagu v době, kdy se ještě nevypouští, což je nejen bolestivé, ale i zdraví ohrožující (a co teprve následky vyššího přetížení…).

Navíc je reálné, že na vašem těle zůstanou daleko rozsáhlejší pohmožděniny. Proto za volant sedejte jen s minimem vrstev a pás si před jízdou vždy dotahujte na tělo.

Tomuto úkonu se říká brzdová pohotovost a sluší se ji nasadit pokaždé, než projedete nějakým úsekem/bodem, kde je potenciální riziko, že budete muset náhle brzdit. Takových situací je nespočet, ale jako příklad uvedeme třeba:

V praxi to pak funguje snadno – jakmile se blížíte k inkriminovanému úseku/místu, dáte nohu z plynu a ihned ji přesunete nad brzdový pedál. Pokud vyvstane potřeba brzdit, tak díky pohotovosti jste na pedálu prakticky okamžitě. Při rychlosti 50 km/h díky tomu zvládnete zastavit o zhruba 4–5 metrů dříve.

A nejezděte naboso nebo v ponožkách či žabkách/pantoflích! Za volant patří pevná obuv, opět kvůli brzdění, kdy s nevhodnou/žádnou obuví nejste schopni vyvinout takový tlak na brzdový pedál (prodloužení brzdné dráhy), jako když máte boty pevné.

Těsně před tím, než opustíte světelnou křižovatku, ujistěte se, že na semaforu svítí zelená, případně ještě žlutá. Tomuto úkonu se říká rozloučení se se semaforem a vykonává se proto, abyste jednak měli svoji jistotu průjezdu (jedu na správnou barvu, mám dost času opustit křižovatku) a také pokud v zrcátku uvidíte auto za sebou, tak víte, že jde o rozjetého a spěchajícího řidiče, který se v tu chvíli patrně soustředí jen na barvy a počítá s tím, že to stihne s vámi.

Po této rozlučce ještě bleskově zkontrolujte křižovatku samotnou, jestli je bezpečná ze všech stran. Ono červená na ostatních semaforech automaticky neznamená, že na nich každý řidič automaticky zastaví/stihne zastavit.

Dbejte na to, aby byli všichni členové posádky připoutáni bezpečnostním pásem. Povinností řidiče sice je informovat všechny osoby o nutnosti připoutání se, nicméně zletilé osoby tak na vlastní odpovědnost nemusí učinit. Opakujeme, trvejte na tom, u všech.

V případě nehody (obvykle čelní) je nezajištěná osoba vymrštěna směrem kupředu a působí na ni síla až 30 G, což znamená, že letící tělo jedince o hmotnosti 100 kg má najednou 3 000 kg. Poté stačí, aby vás auto opouštějící pasažér během letu například kopl kolenem nebo bouchl do hlavy a máte to za sebou. Ostatně mrkněte na přiložené video, řekne více než tisíc slov.

Základní úkon, který však nedělá skoro nikdo. Hlavová opěrka by měla být v takové výšce, aby vás při nehodě skutečně chránila. Při čelním střetu se vaše dopředu vymrštěné tělo nadzvedne klidně o 7 cm a pak se díky pásům vrací zpět (hlava vykonává kyvný pohyb), proto do sedačky zaražená opěrka způsobí akorát to, že vás bude dlouho bolet za krkem (whiplash injury), v horším případě si zlomíte vaz. Ona opěrka je totiž vysunovací, a tady máte ten pravý důvod, proč tomu tak je.

V noci se držte spíše u středu silnice než u kraje. Pokud vám totiž před auto vyskočí například srna, máte (pokud ji včas uvidíte) pár desetin sekund brzdění k dobru, ale také větší možnost manévrování na samotné silnici.

V koloně, na semaforech nebo zkrátka v jiné automobilové frontě zastavte s osobním autem tak, abyste viděli vozidlu před sebou na zadní kola. Jednak se spolu s ním můžete kontinuálně rozjet a také máte před sebou manévrovací prostor, který lze využít např. při uhýbání se vozidlům IZS.

Třetí rovinou může být prevence dalších škod, tedy pokud to do vás někdo napálí zezadu a vy poskočíte, máte reálnou šanci, že do kolegy před vámi nenarazíte.

Naše oči, mozek a ruce jsou spojené nádoby. Zkrátka tam, kam se díváte, tam jedete. Kam jdou vaše oči, tam míří intuitivně vaše ruce. Takže se vždycky dívejte do prostoru, kam chcete jet, a ne kam auto míří. Tohle je naprosto základní poučka při obyčejném průjezdu zatáčkou, ale i při řešení smyku zadní nápravy. Zkrátka pokud v krizi budete hledět do příkopu, s největší pravděpodobností tam nakonec skončíte.

Soubor těchto jednoduchých rad není na realizaci kdovíjak složitý, ovšem v oné krizové situaci nebo při lámání nehodového chleba může sehrát zásadní, dokonce až život zachraňující roli. Totiž pokud někdo zanedbá i bezpečnostní maličkosti, tak mu s porcí smůly navrch nepomůže ani pancéřované Volvo, když ho zabije nepřipoutaný spolujezdec nebo třeba těžký deštník nešťastně umístěný na zadním platu kufru…