Článek
V neděli 19. 7. končí od 1. května trvající státní regulace cen pohonných hmot. V reakci na velmi turbulentní situaci na trhu zavedl stát tzv. „cenový strop“ pro prodejce pohonných hmot. Už jsme si ukázali, že je to krok dost kontroverzní. Prodejci totiž motoristy neokrádají, jak se nám stát snažil tvrdit. Pumpaři díky vysoké konkurenci vždy prodávají s rozumnou marží a logicky, pokud nakupují drahou surovinu, nechce se jim prodávat se ztrátou. K tomu je stát donutil.
K aktuálnímu konci cenové regulace vydala své stanovisko Kancelář SČS - Unie nezávislých petrolejářů ČR (je to oborové sdružení nezávislých dodavatelů energií do dopravy působících na českém trhu).
Unie připomíná důležité body
- V neděli 19. 7. je poslední den, kdy platí cenová regulace pohonných hmot
- Cenový strop pro poslední víkendové dny je u motorové nafty stanoven (spočítán) na 42,13 Kč
- Od pondělí se zvyšuje cena motorové nafty o 2,35 Kč vč. DPH
- Pokud by platila cenová regulace i v pondělí 20. 7., byla by její výše u motorové nafty 44,48 Kč (=42,13+2,35)
- Cenový strop u benzínu je na víkend stanoven na 43,30 a spotřební daň se nemění (zůstává na 12,84 Kč/l)
„Z uvedeného plyne, že pokud by čerpací stanice v Česku počátkem týdne mířily k hodnotám 44,50 Kč u motorové nafty a 43,40 Kč u benzínu, nešlo by o žádný exces. Pro porovnání - průměrné ceny na českém trhu se podle CCS pohybovaly 16. 7. u nafty kolem 38 Kč a u benzínu 40,30 Kč včetně DPH,“ uvádí sdružení ve svém prohlášení, které poskytlo médiím.
Unie petrolejářů očekává v nejbližších dnech následující vývoj:
- Neočekáváme, že by všechny čerpací stanice během pondělního rána nárazově zdražily na výše uvedené hodnoty (nafta 44,50 a benzín 43,30 Kč)
- Spíše lze předpokládat, že zvýšené nákupní ceny je budou promítat postupně, rozložené do několika dní
- Zkušenost z celého období regulace (respektive z období od 1. 5., kdy byl opraven vzorec pro výpočet maximálních cen) ukazuje, že trh se efektivně samoreguloval na cenách o 0,70 až 1,50 Kč níže, než regulace umožňovala. Předpokládáme, že tato situace bude pokračovat, protože odpovídá i vývoji trhu před zavedením regulace a významná část čerpacích stanic uvedeného „neoficiálního stropu“ nikdy nedosáhne.
- Jiná situace nastane u dálničních pump a dalších pump na hlavních tazích a jiných atraktivních místech. Tyto čerpačky mají odlišnou obchodní strategii, vyšší provozní náklady, ale také umožňují vlastníkům generovat vyšší zisky. Jen připomínáme, že vyšší ceny na atraktivních místech jsou obecným principem, který se týká většiny zboží a služeb (tedy nejen pohonných hmot), jakékoli doby (tedy nejen krizového vývoje v Perském zálivu) a jakékoli země, ve které funguje svobodný volný trh.
Unie upozorňuje, že se situace v posledních dnech znovu dost komplikuje a že je těžké dělat nějaké výhledy. Znovu eskaluje situace kolem Íránu, což je aktuální rozhodující faktor na trhu s ropou a pohonnými hmotami. Do hry prý opět vstupují Hútíové a objevila se zpráva o poškození tankeru firmy Exxon v Černém moři neznámým útokem.
Do situace promlouvá i válka na Ukrajině, neboť Ukrajina dále úspěšně poškozuje ruskou ropnou infrastrukturu, což vede k poptávce po palivech na mezinárodním trhu ze strany Ruska. Suché léto navíc způsobuje problém se splavností Rýna, čímž je omezena produkce některých německých rafinerií.
Navíc zásoby ropných produktů v regionu ARA (střední, severní a severozápadní Evropa, kam patří i Česko) dosahují proti pětiletému průměru stále velmi nízkých hodnot (nafta -13 %, benzín -29 %, letecké palivo -36 % a topný olej -45 %).
Aby to nevypadalo, že se jen straší, tak jsou i pozitivní zprávy. Situace s cenou paliv na burze v Rotterdamu se trochu uklidňuje, v pátek 17. 7. je vidět růst cen o nižší desítky haléřů. Není vyloučeno, že situace v Íránu se opět změní a strany začnou znovu jednat. V takovém případě bychom mohli čekat pokles k cenám, které jsme viděli v druhé půli června, a zřejmě i níže.
Pumpy mohly zdražovat, ale nečinily tak
„Vysvětlení, proč může být růst ceny motorové nafty tak významný, spočívá mimo jiné v tom, že její cena na evropském trhu roste již od 5. 7. Za tu dobu vzrostla o 5,80 Kč (4,80 bez DPH). Ale ve stejném období vzrostly ceny na českých čerpacích stanicích pouze o necelé 3 Kč (to mimochodem popírá „povídačky“ o tom, jak pumpy neadekvátně rychle zdražují, cenová regulace v pomalejším růstu nehrála žádnou roli, pumpy mohly zdražovat více a rychleji, ale silná konkurence na trhu to prostě neumožnila),“ uvádí Ivan Indráček, předseda představenstva a vedoucí Kanceláře SČS.
„Trochu se obáváme reakcí vlády i veřejnosti v příštím týdnu. Když byla regulace k 8. dubnu zavedena, vláda se pochválila, jak se díky tomu cena na českém trhu stabilizovala a následně začala dokonce klesat. Skutečnost je taková, že ceny na českém trhu v podstatě nerostly již od 25. 3. a k poklesu cen došlo zejména proto, že během Velikonoc bylo ohlášeno zahájení jednání mezi USA a Íránem. Šlo tedy o vlivy, které nastaly zcela mimo vůli české vlády, vláda ale měla „štěstí“, že se potkaly s její aktivitou,“ doplňuje Indráček.
Bude zase vláda strašit nenažranými pumpaři?
„A nyní jsme v opačné situaci, vláda končí regulaci a ceny významně rostou. Nelze vyloučit, že růst cen bude komentován tak, že jakmile cenová regulace skončila, čerpačky se zase utrhly,“ varuje předseda Kanceláře SČS.
Stojí za to také připomenout, že zatímco pumpaři mívají obvykle marže v řádu jednotek korun, stát si z každého litru bere spotřební daň (nyní zase 9,95 Kč u nafty a 12,84 Kč u benzínu) a ještě DPH. A navíc DPH počítá z ceny VČETNĚ spotřební daně, takže vlastně státu platíte daň z daně. Při ceně benzínu 40 Kč si tak stát bere 50 % pro sebe. Ano, téměř 20 Kč odevzdáte z každého litru státu. Marže čerpací stanice se naopak pohybuje kolem 2 Kč, marže rafinerie okolo 0,60 Kč.