Okrádají pumpaři řidiče? Provozovatelé se nařčení brání a přinášejí vlastní argumenty

Aktuální situace v Íránu dala vzniknout nejistotě na trhu s pohonnými hmotami. Opět se totiž jedná o otevřený konflikt v oblasti, ze které proudí podstatná část světových zásob ropy, ale také plynu a dalších důležitých surovin.

Určitě jste si všimli, že ceny u čerpacích stanic, po mnohaměsíční stagnaci, začaly poměrně rychle růst. Kdo za to ale může? Je to snad škodolibá reakce pumpařů na to, že se „v Arábii zase něco děje, a tak můžeme rychle zdražit“?

České pumpy nakupují paliva u státní společnosti Čepro, která mimo jiné provozuje sítě čerpacích stanic EuroOil a RobinOil. A Čepro pravidelně vyhlašuje nákupní ceny pro své odběratele, které jsou veřejně dostupné na jeho stránkách. Můžete se tak podívat sami. Mimochodem, k cenám je potřeba přičíst DPH.

V přiložené tabulce tak můžete vidět, za kolik nyní státní Čepro svým odběratelům prodává paliva v cenách srozumitelných pro koncového zákazníka (tady včetně spotřební daně a DPH).

Pokud čerpací stanice nakoupila litr nafty teď v pátek 6.3. 2026 za 37,39 Kč, nelze čekat, že ji bude po přečerpání do svých zásobníků koncovému zákazníkovi prodávat levněji, jinak by byla ve ztrátě. Čerpací stanice si totiž k nákupní ceně musí připočíst také náklady na dopravu. Marže pumpařů je ve skutečnosti relativně malá, jen asi kolem dvou až tří korun na litr, teď spíše méně.

Pro čerpací stanice nejsou paliva dávno hlavním zdrojem zisků. Dnes nejvíce vydělávají na doplňkovém prodeji. Koupíte si na benzínce 40 litrů benzínu za 1 500 korun? Pumpa z toho má reálně tak 80 korun „zisk“. Koupíte si tam dvě kafe, dvě minerálky, sendvič a vodu do ostřikovačů? Na tom pumpa vydělá více než na 40 litrech benzínu.

Konkurenční boj na relativně volném trhu je silný, a to právě nedovoluje pumpařům situace příliš zneužívat. Při nákupní ceně 37,40 Kč tak pumpa reálně litr téhož paliva prodá koncovému zákazníkovi za přibližně 40 korun. Teď se budou pumpy snažit držet pod psychologickou hranicí 40 korun za litr. Problém se u některých stanic prohloubil také tím, že se řada motoristů předzásobila, čímž značně snížila zásoby na čerpacích stanicích a donutila je nakupovat u Čepra dražší paliva.

Už jsme chtěli komentovat vyjádření ministryně financí, ale naštěstí to za nás udělala Unie nezávislých petrolejářů ČR, která se poměrně srozumitelně snaží celou situaci vysvětlit právě na výše uvedených propočtech nákupních cen od státní společnosti Čepro.

Dále s dovolením přikládáme celé znění vyjádření a komentáře Kanceláře SČS - Unie nezávislých petrolejářů ČR, které zveřejnil Ivan Indráček, předseda představenstva a vedoucí Kanceláře.

Komentář k zavedení monitoringu cen, který avizovalo Ministerstvo financí

„Rozumím tomu, že Ministerstvo financí hledá cesty, jak uklidnit veřejnost a přesvědčit ji, že ceny na čerpacích stanicích nepřekračují odůvodněnou výši. Nicméně k takovému kroku bohatě postačuje, aby si jednou denně sedl jeden úředník Ministerstva financí k počítači a z veřejných zdrojů si stáhl ceny z Rotterdamu, velkoobchodní ceny od hlavních dodavatelů na českém trhu a průměrnou prodejní cenu na čerpacích stanicích. Během půl hodiny může zhodnotit, jestli dodavatelé nebo čerpací stanice nezneužívají situace. Požadovat po 3 000 čerpacích stanic zasílání dat je zcela zbytečné a neefektivní. Podobnou situaci jsme zažívali po vypuknutí rusko-ukrajinského konfliktu. I tehdy byl zaveden několikaměsíční cenový monitoring, jehož jediným výsledkem bylo konstatování, že trh čerpacích stanic v Česku funguje dobře a neumožňuje soutěžitelům dopouštět se cenových excesů.“

Komentář k cenám Čepra

„Vláda informovala, že státem vlastněná společnost Čepro dostala pokyn držet ceny na minimu, aby spotřebitelé poznali, jaká má být reálná cena na trhu a mohli si vyhodnotit, jestli jiné čerpací stanice neadekvátně zdražují. Aktuální situace je taková, že nejdražší čerpací stanice firmy Čepro prodávají koncovým spotřebitelům litr nafty za 34,50, většinou ale levněji. Proti tomu Čepro jako jeden z největších dodavatelů zboží na český trh zvýšilo již od úterý spotovou (okamžitou) prodejní cenu nafty pro své velkoobchodní zákazníky (jiné jím nevlastněné čerpací stanice) na 36,20 vč. DPH (k dnešku už je to 37,40 Kč). Čerpací stanice tak mají samotnou nákupní cenu od Čepra již od úterý třetího března o 1,70 Kč vyšší, než je aktuální prodejní cena na pumpách Čepra. Chce tímto stát ukázat, že každá čerpačka, která neprodává litr nafty se ztrátou minimálně 3 Kč, je zlodějem zneužívajícím situace?“

Paradoxně stát na drahém palivu vydělává. Aspoň tedy tabulkově. Spotřební daň je fixní 12,84 Kč/l u benzínu a 9,95 Kč/l u nafty (a také 2,15 Kč/l u LPG), což musíte zaplatit, i kdyby byl benzín zadarmo. Ale dále si stát nechá zaplatit ještě DPH, které se počítá i z té spotřební daně. Daní vás tedy dvakrát. Teoreticky tedy, kdyby pumpaři rozdávali benzín zadarmo, tak byste stejně zaplatili za litr benzínu 15,54 Kč a za litr nafty 12,04 Kč.

Čím více tedy stojí benzín, tím více stát vybere na daních, i když v poměrné částce z ceny paliva se s rostoucí cenou paliv samozřejmě poměr daně na ceně snižuje. Při ceně rovných 30 Kč za litr benzínu je podíl daní 60,16 % (daně jsou 18,04 Kč), při ceně 40 Kč/l je podíl daní 49,45 % (19,78 Kč/l).

Stojí tedy za to připomenout, že zatímco běžná pumpa vydělává na litru benzínu asi dvě koruny, stát na něm vydělá skoro dvacet korun, aniž by pro to, že si natankujete, cokoli udělal.