Hlavní obsah

Pouliční rváč, ale s automatem: Yamaha MT-09 má úžasný tříválec, jak mu však sedí automat?

Foto: Lukáš Kukla

S automatickými převodovkami se nám v motorkách roztrhl pytel, pokud bych tedy chtěl použít toto mimořádné klišé. Pravdivé nicméně je a my tady máme další stroj, který si může řadit bez přispění jezdci.

Článek

Jestli chodíte na Garáž pravidelněji (a já doufám, že ano), pak jste si u nás mohli přečíst test menšího „em-téčka“ – na sedmičce jsem jezdil rovněž ve verzi s automatem a zjistil jsem, že o výhradně o začátečnický stroj nejde. Vždyť jeho dvouválec poskytuje velice slušných 54 kW.

Dovedu si však představit, že byste chtěli víc. Já se za supervyježděného motorkáře nepovažuji, ale tak nějak jsem si na sedmičce párkrát zapřemýšlel, jestli bych raději přece jenom nepostoupil o válec výš… velmi snadná pomoc. Je tady devítistovka MT-09!

Co mají „em-téčka“ společného…

V prvé řadě styl. Dost agresivní, s minimalistickou maskou jak z nějaké Marwelovky (další výstižné klišé). Možná jsem už starý, ale na mě fungují spíš klasičtější tvary, „em-téčka“ (sedmička i devítka) jsou pro moje oči moc velcí drsňáci. Ale jak si u hodnocení vzhledu prakticky vždy říkáme, záleží zkrátka na osobních preferencích.

Sedmička s devítkou jsou samozřejmě také velmi podobně hbité, však je v technických údajích dělí jen deset kilo (devítka váží 196 kg). Znovu jsem tedy měl pocit, že pod sebou mám spíš kolo než motorku, což vzhledem k mým letošním zkušenostem hlavně s těžkotonážními stroji, chápejte prosím jen jako lehkou nadsázku. I s devítkou se tak budete městským provozem proplétat naprosto suverénně a v zatáčkách si ji pak z oblouku do oblouku přehodíte, jako by pod vámi snad ani nebyla.

Foto: Lukáš Kukla

Tlačítkem plus řadíte vyšší kvalt, podřazuje se podobným tlačítkem z druhé strany řídítka. Pletl jsem se pravidelně.

A teď to nejdůležitější, obě motorky se shodují použitou automatickou převodovkou. Yamaha ji označuje jako Y-AMT a ve svém základu jde o manuální skříň, o spojku a změnu převodů se však stará elektronika. Jezdec si může vybrat, jestli nechá řazení pouze na motorce, nebo si bude kolébkovým spínačem na levém řídítku kvalty volit sám. Jak jsem si posteskl už na sedmičce, toto řešení mi úplně nevyhovovalo, neustále jsem si pletl, kterým prstem řadím nahoru a naopak. Určitě je to mnou. A připomenu, že klasická řadička pro levou nohu chybí zcela.

Foto: Lukáš Kukla

Na displeji si můžete naklikat třeba výstup z palubního počítače. Dál vybíráte z tří režimů trakce, jízdních módů je pak pět - Sport, Street, Rain a dva individuální.

Opět jsem se tedy uchýlil k jednomu z automatických režimů, základní s označením D a sportovnější D+. Můžu jen zopakovat, že ani výchozí „déčko“ není vyloženě eko, yamaha vám tam po dvaceti metrech nenaháže všechny rychlosti rychle za sebou, abyste se pak ploužili s podtočeným tříválcem čtyřicítkou na šestku. To jsem si spíš občas říkal, jestli bych v poklidném městském a příměstském tempu už sám neodřadil o stupeň výš. Z tohoto pohledu by se D+ mohlo zdát jako nadbytečné, ale není. V déčku se vám totiž bude častěji stávat, že vám tam motorka šoupne vyšší rychlost v zatáčce. A jak jsme si řekli už v testu sedmičky, tohle nechcete. Řazení v náklonu by se automat od Yamahy měl určitě odnaučit.

Foto: Lukáš Kukla

Kapotáž je opravdu minimalistická… Ale zároveň dost agresivní.

Jinak funguje velmi dobře, osobně si tedy nejsem úplně jistý, jestli bych v době quickshifterů zrovna u naháče pomoc automatu nějak zvlášť vyžadoval… ale když třeba plánujete motorku častěji využívat ve městě, proč ne. Kromě řazení v náklonu (což se ve městě moc neděje) jsem byl s D+ prakticky vždy spokojený, Y-AMT řadila, jak bych řadil já sám. A ještě pochvalu za velmi plynulé rozjezdy doplním.

… a v čem se liší

Toto nebude těžké „uhádnout“. Ano, slyším vás až sem ke klávesnici, motor. Pochopitelně. Zatímco sedmička spoléhá na už zmíněný řadový dvouválec s výkonem 54 kW, devítka si polepšila na rovněž řadovou jednotku, ovšem tříválcovou s objemem 890 cm3 a výkonem 87,5 kW v deseti tisících otáčkách. Už chápete, o kolik je devítka rychlejší? Ostřejší? Intenzivnější? Pro jistotu doplním ještě hodnotu točivého momentu, ten dosahuje svého maxima 93 Nm v sedmi tisících (dvouválec v MT-07 poskytuje 68 Nm v 6 500 otáčkách). Reálně pak stačí jedno byť jen trochu výraznější zalomení pravého zápěstí a ocitnete se v jiném dynamickém světě. Stojím si za tím, že MT-07 nejede vůbec špatně, ale devítka je někde jinde. Nepřekvapivě.

Foto: Lukáš Kukla

Yamaha MT-09 Y-AMT se standardně obejde bez klasického klíčku.

Průběh točivého momentu je vlastně dost podobný, i v případě tříválce dostanete velmi slušný příděl už ve středním pásmu, do desetitisícových výšin se nutně vydávat nemusíte. Jen je ten příděl celkově daleko mohutnější, jak jsme si už napsali.

A ještě jeden podstatný rozdíl bych našel. Yamaha MT-09 dostala ve standardu bezklíčkové ovládání, což je na motorce ještě daleko větší pecka než v autě. Klíčky nemusíte nikde lovit, máte je zkrátka v kapse, k motorce přijdete, sednete, nastartujete a jedete. Moc příjemná věc.

Jiná je samozřejmě také cena, to už jsme ostatně nakousli v testu sedmičky. Na dvouválec vám s automatem stačí 214 990 Kč, devítka je dražší o sedmdesát tisíc, na Yamahu MT-09 Y-AMT si tak připravte minimálně 284 990 Kč. Oželíte automat? Musím říct, že bych vám rozuměl. Jakkoliv Y-AMT funguje velmi slušně, u sportovnějšího naháče se silným tříválcem bych si vystačil s quickshifterem. A v takovém případě bych zaplatil 270 990 Kč. A ještě jedna důležitá věc – i devítku si můžete pořídit ve verzi se sníženým výkonem na 35 kW, v takovém případě zaplatíte 264 990 Kč.

Technické údaje
Motorkapalinou chlazený řadový tříválec
Zdvihový objem890 cm3
Výkon87,5 kW při 10 000 ot./min.
Točivý moment93 Nm při 7 000 ot./min.
Převodovkaautomatizovaná, 6 stupňů
Stálý převodřetěz
Pohotovostní hmotnost196 kg
Výška sedla825 mm
Spotřeba (kombinace)5,0 l/100 km
Objem palivové nádrže14 l
Kola a pneumatiky120/70 R17 a 180/55 R17
Rozměry (délka/šířka/výška)2 090/820/1 145 mm
Rozvor1 430 mm
Cena284 990 Kč
Načítám