Článek
Máme na dlouhodobý test skútr Yamaha NMax 125, na který nepotřebujete extra řidičák na motorku. Stačí vám na něj klasické „béčko“ (případně skupina A1, pokud vám je zatím pouze 16 let). Naším úkolem je hlavně zjišťovat, jestli je Yamaha NMax i v této malé kubatuře použitelná motorka pro dospělé a zda také funguje jinde než jen v městských zácpách.
Skútr jsme ale dostali k testu naprosto syrový s nulou na tachometru. Museli jsme si ho tak zajet. Výrobce uvádí, že je potřeba prvních 1 000 km jezdit opravdu s citem a pak se udělá první servis. Pak ještě člověk musí být zhruba 600 km trochu zdrženlivý, než začne motorku tahat za uši. Ale k tomu se postupně dostaneme. Už jsme o tom, jak nový skútr správně zajet, psali v samostatném článku.
Když si člověk rozplánuje ježdění tak, že denně urazí aspoň třicet kilometrů, má za měsíc tu první tisícovku za sebou. Jelikož se traduje, že zajíždění skútru je opruz (protože motorka nemá rezervu výkonu pro ježdění na čtvrt plynu), vzal jsem to na sebe a snažil se k tomu přistupovat zodpovědně. Překvapivě to není taková tragédie, protože NMax má chytře nastavený variátor a vlastně se s ním dá pohodlně jezdit na půl plynu, aniž by se člověk vyloženě loudal.
Už si sedl a jede pěkně
Po zhruba 300 km už bylo cítit, jak si motor sedá, reaguje ochotně a i rozjezdy jsou trochu ostřejší. Není problém více přidat, rozjet motorku na zhruba 60 až 70 km/h a pak jen lechtat plyn do 50 % otevření rukojeti. Je lepší se vyhnout hlavním vytíženým tahům, ale na okreskách je místa dost a nikomu moc překážet nebudete. Ve městě pak i na půl plynu skútr odjede od křižovatky všem.

Víte, co má společného nový skútr 125 ccm v záběhu a Suzuki Hayabusa? Člověk musí odolat pokušení držet dlouho otevřený plný plyn. Záběh skútru se dá ale zvládnout a není to utrpení. Prvních tisíc kilometrů na testované Yamaze NMax naskákalo rychle.
Do značkového servisu Ymoto v pražském Braníku skútr dorazil na první povinnou prohlídku už s 1 041 km, ale těch pár kilometrů přes limit prý nevadí. Podle plánu se má hlavně vyměnit olej v motoru a pohonu zadního kola. Podle Yamahy má motorka pro fázi záběhu speciální olej odlišné specifikace, než který se pak běžně používá.
Pak už se jen motorka kontroluje, sundá kryt variátoru, prohlížejí filtry, provede se potřebné čištění, udělá diagnostika, smaže servisní interval a můžete frčet. Práce na hodinu a půl maximálně. Jenže tak jednoduché to mít v dílně kluci nebudou. Moc dobře vím, jak mají servisáci „rádi“, když jim někdo kouká přes rameno a motá se jim pod rukama…
Nejdůležitější je vždycky olej
Skútr míří na zvedák a hned přichází na řadu vypouštění oleje. Jak z motoru, tak i z variátoru. Zatímco z variátoru teče naprosto čistý olej (následně se má měnit až každých 12 000 km), tak olej v motoru je přece jen už tmavší. Není to ale úplná černota, jako když vypouštíte po třicetitisícovém intervalu olej z dieselu. Aspoň je vidět, že olejová aditiva opravdu něco dělají a rozpouštějí usazeniny, které pak olej zbarví. Standardní servisní interval výměny oleje je teď 6 000 km nebo jeden rok.

Zatímco z motoru vytékal olej už trochu zakalený, tak ve finálním převodu byl úplně čistý. Výměna je tak opravdu jen preventivní. Následně se má dělat až po 12 000 km.

Malý jednoválec nemá klasický olejový filtr, ale jen toto sítko. Je potřeba ho vždy vyčistit. To „naše“ ale nijak zacpané nebylo.
Asi jste si už ale na fotkách všimli jedné zajímavosti. Tenhle malý jednoválec nemá klasický olejový filtr, ale jen sítko. To drží na pružince u výpustního šroubu. Když už jsme u toho, tak motor nemá ani kontrolu tlaku mazání, hladinu oleje si musíte změřit na měrce u napouštěcího otvoru.
Servis doporučuje tohle pravidelně dělat, zejména u více jetých kusů. Určitě si kupte motorkový olej 10W-40 vyhovující normě API SG nebo vyšší, ať si můžete v případě potřeby trochu dolít. Yamaha prodává vlastní oleje, ale určitě jiným kvalitním nic nezkazíte. Tyhle motorky nejsou na olej zas tak citlivé jako moderní auta s downsizovanými motory s přímým vstřikováním.

Ke všemu je velice dobrý přístup a stačí běžné nářadí, takže byste základní údržbu s přehledem zvládli svépomocí. Filtr sání byl čistý, ale pod krytem řemene variátoru už trocha nečistot byla.

Životnost řemene variátoru závisí hlavně na způsobu používání. Motorka si řekne, že ho chce vyměnit. Běžná životnost je dle zkušeností majitelů mezi 20 a 40 000 km.
Když vytéká olej, mechanik se samozřejmě věnuje dalším věcem. Kontroluje podvozek a brzdy, ale na motorce po 1 000 km žádné vůle nejsou a všechno je v pořádku. Pak sundá kryt variátoru, kde je integrovaný sací filtr. Ten je naštěstí také úplně čistý a není potřeba ho měnit. Dle všeho svůj interval 18 000 km vydrží bez problémů. Přesto mechanik upozorňuje, že když se jezdí v hodně prašném prostředí a bahně, tak pod filtr často více nečistot nalétá, takže je opravdu dobré ho vždy zkontrolovat a tenhle úkon neignorovat. Je to pár šroubků a práce na deset minut, ani ne.
Pod krytem variátoru ale nějaké nečistoty jsou. Řemen je v pořádku, ale nějaký otěr už proběhl. Přesto vydrží řemen variátoru dlouho, běžně několik let. Záleží na způsobu používání. Motorka nemá nastavený pevný interval výměny, jen si o něj řekne zobrazením servisní hlášky na displeji. Zřejmě nějak algoritmus vypočítává opotřebení. V rámci servisních prohlídek se řemen jen kontroluje. Výměna u málo provozovaných skútrů bývá spíše pouze opatrná prevence.

Mnoho lidí dává přednost vzduchem chlazeným motorům pro jejich jednoduchost, ale ty bývají dnes slabší. K nádobce chladicí kapaliny je u NMaxu dobrý přístup a kontrola hladiny je snadná.
Skútr má ale i další komponenty pohonu, zejména odstředivou spojku. Součástí jsou třecí elementy a pružiny, takže se ptám na zkušenosti s životností. Dle techniků servisu Ymoto ale u neupravených a běžně používaných skútrů vydrží desítky tisíc kilometrů, klidně i přes 100 000 km. To běžný spotřebitel používající skútr jen v letní sezoně a na krátkých městských trasách nenajede ani za deset let. Jsou ale prý zákazníci, kteří mají za pár let najeto přes 40 000 km.
Právě odstředivá spojka a válečky variátoru jsou asi nejčastější „tuning“ skútrů, neboť se tím mění převod a klidně i maximální rychlost. Je to hodně o experimentování a spíše se tomu věnují lidé, co si skútry upravují a ladí i motor. Osobně nemám pocit, že by se u NMaxu mělo něco na zpřevodování a variátoru měnit. Kdo ale bude jezdit často třeba po dálnici, asi to bude vidět jinak. Já bych každopádně s takovými věcmi počkal až na období po tovární záruce. Různých tuningových kitů je dost.

Motorka si servisní interval umí hlídat sama, ale vynulování je jednoduché. Proto vždy u kupované ojeté motorky (a skútru) servisní historii ověřte, jestli si prodejce nevymýšlí.
V rámci kontroly se ještě musí prověřit chladicí kapalina a tady servis přece jen trochu dolil. U mojí nové motorky mi také nejprve trochu vody při záběhu zmizelo, ale pak už hladina zůstala stále stejná. Možná je to jen důsledek nějakého zavzdušnění z výroby. Nikde nic neteče, na motorce nejsou stopy po úniku kapalin. Chladicí kapalina se má ale měnit jednou za tři roky.
Technika funguje, lidé si je rozbijí jen sami
Ptám se na nějaká choulostivá místa, ale technici jen krčí rameny a loví v paměti, co kdy museli u těchto skútrů dělat. Tento NMax je sice novinka, ale technika je už léty osvědčená a prochází kontinuálním vývojem. U celoročně provozovaných skútru se prý jen brzy objevuje koroze ve svarech výfuku.

Ve variátoru a motoru je stejný typ oleje. Servis disponuje velice praktickou plničkou s přesným měřičem průtoku, ale vám doma postačí trochu trpělivosti a opatrnosti s doléváním. Skútr nemá hlídání tlaku a množství oleje, hladinu proto na měrce kontrolujte pravidelně. Podle zkušeností servisu ale udržované stroje nemají se spotřebou oleje problémy ani po vyšších nájezdech.
„Lidé si s motorkou občas praští, ale hlavně často kašlou na předepsaný servis,“ říká technik. Je to tedy zřejmě všude naprosto stejné. Záruka skončí, motorka pak vypadne z oficiálního servisního plánu a na pracnější úkony se „zapomíná“. Lidé pak často řeší kraviny, utrácejí za pitomosti (viz zmíněný tuning), ale zcela ignorují olejové intervaly, opotřebované brzdy, sjeté pneumatiky nebo vůle v podvozku a řízení.

I tyto skútry se napojují na diagnostiku jako moderní auta. Řídicí jednotka tak prozradí spoustu věcí a ukládá si i případné chyby do paměti. Náš testovaný skútr je zatím zcela bez problémů.
Přitom takhle od oka bych celý servis zvládl úplně sám doma. Výpustní otvory jsou dobře přístupné, dolít kapaliny není problém, k variátoru, řemenu a filtru se člověk dostane jednoduše. Stačí naprosto běžné nářadí, které koupíte v supermarketu. Dovedu si však představit, že se nikomu nebude chtít kontrolovat ventilové vůle, což by se tu mělo dělat každých 6 000 km. Naštěstí se jen seřizují šroubky, takže i to je relativně snadné. Horší přístup je k zapalovací svíčce (interval výměny 12 000 km), ale také to jde udělat. Fakt není důvod se o motorku nestarat.
Serviska už jen elektronická
„Když to vydrží přes 100 000 km někde v Indii a Indonésii, musí to vydržet s běžným servisem i tady,“ dodávají technici servisu Ymoto. Pak už jen motorku po servisu nechají ohřát, projedou ji a ještě provedou na konci diagnostiku a vymazání servisního intervalu. Tady se už do knížky nic nepíše, servisní záznam se uloží do mezinárodní databáze.
Když tedy vyrazíte na skútru třeba do Španělska, tak vám servis Yamahy udělá prohlídku i tam a měl by ji jen zadat do systému. Stejně tak by měla mít ojetá yamaha dovezená z druhého konce Evropy plnou servisní historii. Určitě na tomhle trvejte.
A kolik by to celé stálo? Ceny servisů se liší v rámci regionů a nejsou u dealerů stejné. Pražský servis nacenil prohlídku po záběhu v 1 000 km na 3 000 Kč včetně daně, menší servis po 6 000 km stojí 3 500 Kč. Větší servis po 12 000 km přijde na 5 000 Kč včetně DPH. U „našeho“ skútru se nic nerozbilo, nic se nemusí měnit. Jediné poškození jsou odřené plasty vedle nášlapů, protože jsem si vzal nevhodné boty. Člověka to zamrzí, když si vlastní blbostí něco poškodí. Tak už to snad u těchto malých škrábanců na obou stranách zůstane a další nepřibudou. Doporučuji se nad tím zamyslet a na lakovaný plast dát buď krycí fólii, nebo nějaký gumový chránič. Mohlo mě to napadnout hned.
Teď dostane pořádně za uši!
Teď už postupně začneme NMaxu dávat pořádně za uši. Na tachometru aktuálně svítí už přes 1 700 km, motorka je prakticky denně v provozu. Změříme zrychlení a také plánujeme opravdu pořádný výlet. Zatím se NMax podíval jen do Krkonoš, což bylo dohromady asi 320 km za víkend. Z toho polovina v dešti. V plánu jsou ale mnohem delší a náročnější jednodenní etapy. Tak schválně, jestli půjdou na tomto zatím bezproblémovém stopětadvacítkovém skútru zvládnout, nebo to bude jen utrpení a očistec.