Hlavní obsah
záhlaví
Hlavní obsah

Blog: Má smysl udržovat stará auta? Nemějme strach z restrikcí

Foto: Petr Krab Jeřábek

MGB GT je cenově stále rozumně dostupná klasika šedesátých let a věřím, že na společné projížďky budeme moci jezdit bez omezení vždy, když bude chuť a pěkné počasí

Poslední dobou všichni mluví o přechodu ze spalovacího motoru na elektřinu a upřímně řečeno, jen málokdo se na věci dívá střízlivým okem. O stará auta nás jistě nikdo v budoucnu nepřipraví. Infrastruktura připravena není a ještě dlouho nebude. Překvapivě se však nabídka nových automobilů mění už teď a to rychlým tempem. Ale zůstaňme optimističtí.

Článek

Nejsem odborníkem na elektrické automobily a nechci se za něj ani vydávat. Vyzkoušel jsem si jich díky zápůjčkám importérů několik a vím zhruba, kde mají své uživatelské klady i zápory. A také velmi dobře vím, že jsou příliš drahá na to, co umí a kde všude je (ne)lze použít. Ano, přiznám se, nejsem úplně nestranný. Již delší dobu přemýšlím, proč mě nějak vnitřně štvou nová auta a nové věci vůbec. Často se stává, že když někdo vyrobí něco nového, mám velkou snahu to kritizovat, pozurážet a celkově k tomu najít slušnou dávku nevole. Ale postupem času té věci přijdu na chuť. Když je věc starší, je mi najednou nějaká sympatičtější. Stává se vám to taky?

Obecně nemám rád plýtvání. Co se týče aut, všímám si jedné zvláštní věci. V garáži mám jen samá stará auta, jejichž věkový průměr bude přes čtvrt století. Je to moje osobní volba. Aktuálně nejnovější auto v naší soukromé garáži už bude „slavit“ šestnáctiny. Jsou to opravdu staré plečky zralé do šrotu? Dá se na to dívat různě. Dvacet let staré auto bylo vyrobeno v roce 2000. Tou dobou šel v kinech kultovní snímek Samotáři a na tom filmu vážně není nic zastaralého. Naopak zůstává zajímavou inspirací i pro dnešní svět. Citace nejslavnější filmové hlášky, že lidi tu nejspíš „málo hulej, a proto jsou na sebe zlí“, nemůže být aktuálnější.

Foto: Petr Krab Jeřábek

Druhá půlka devadesátých let přinesla v Porsche velké změny. Model 911 dostal poprvé vodní chlazení a světlomety jiných než kulatých tvarů. Někteří mají tento model dnes už zase rádi

Auta z devadesátek nejsou zralá do hrobu

Jedno z mně nejmilejších aut pochází právě z konce devadesátek. V té době jsem akorát maturoval a o nových autech leda snil při čtení testů v časopisech. Asi i proto mám auta z téhle doby tak rád. Po drobnější nezaviněné autonehodě, která se stala někdy před třemi lety, jsem ho mohl klidně rozprodat na díly a koupit si jiné, novější, lepší. Ale já nakonec nechtěl. Nechal jsem autíčko opravit a repasovat při té příležitosti i motor (když už byl venku z karoserie). Auto dodnes žije a rozdává radost.

Dobrá, jedná se o sportovní vůz Porsche, což je kategorie, která typicky dává smysl zachránit od neveselého konce na vrakovišti. Ale řečí přísné matematiky by se bývala velká generálka nevyplatila, auto mohlo posloužit na náhradní díly a já si mohl koupit jiné, třeba i novější. Ale mně toho konkrétního bylo líto. A nyní je v perfektním stavu a stalo se mi nejmilejším z mých aut. Je poměrně rychlé i na dnešní dobu, příjemně ovladatelné a skvěle se mi řídí.

Foto: Petr Krab Jeřábek

I patnáct let staré BMW X3 2.5i může při neošizené následné údržbě plnit roky službu kvalitního rodinného auta

Úplně poslední auto, které jsem pro naše rodinné účely před pár týdny pořídil, není paradoxně o moc mladší. A já se za to nestydím. Nebudu předstírat, že jeho moderní a nový ekvivalent není lepší, ale cítím k tomu starému jakýsi respekt i sympatii. Budu ji potřebovat, protože staré BMW X3 opravy potřebovat bude. Ale i kdybych nakonec do údržby během několika let nastrkal (plácnu) 200 tisíc korun, což se v reálu nestane, pořád bych měl praktické a velké auto, které stálo drobné oproti nákupu nového vozu podobné třídy a velikosti. Momentálně probíhá větší údržba a o obvyklé náklady na servis a nutné opravy bazarového BMW X3 s atmosférickým benzinovým šestiválcem řady M54 a pětistupňovou převodovkou Steptronic od GM se rád podělím.

Foto: Ondřej Kroutil

Morgan 3 wheeler 110 Anniversary Edition je čirá radost z jízdy. Štve mě, že kvůli příliš vysokým emisím jeho amerického srdce S&S možná výroba skončí; vždyť kolik kilometrů s nimi jejich majitelé ročně najedou?

Málo jezdím, málo škodím

Možná, že leckdo řeknete, že se chovám nezodpovědně a neekologicky. Benzinové šestiválcové SUV, které plní emisní předpis Euro 4 (2001/100B) mělo při aktuálním měření emisí objem škodlivého oxidu uhelnatého na úrovni 0.03 % při zvýšených otáčkách – zkrátka zanedbatelné množství. Ono v předchozím odstavci zmíněné Porsche spadá ještě pod emisní normu Euro 2 a rovněž vykázalo při posledním měření emisí velmi nízké číslo škodlivin. A pak jsou tu nájezdy těch aut. Dohromady s oběma najedeme odhadem dvacet tisíc kilometrů ročně a větší porce jistě připadne na ono zelené BMW.

Ostatní auta, která provozuji, jsou sportovní veterány a jejich občasná jízda už dnes planetu vážně nezatěžuje. Doufám, že si toto uvědomují i skalní ekologisté. MGB GT jsem koupil před dvanácti lety v Anglii a dodnes to auto nesmírně rád řídím. Jezdím s ním jen tak, na hezké víkendové výlety, aby se projelo a já měl dobrou náladu. A stejné platí i pro červený a žlutý Lotus. Ten žlutý plní mimochodem normu Euro 3 a řekl bych, že je dodnes velmi ekologický i mezi nejnovějšími sporťáky. Je totiž pozoruhodně lehký a palivo jen usrkává. Jen jeho točivý motor Toyota 2ZZ-GE už dávno neprojde sítem aktuálních emisních pravidel, proto se do současných verzí prodávat již nemůže.

Foto: Petr Krab Jeřábek

Auta jsou mojí vášní od malička. Projet občas sportovní Lotusy rozhodně nebude do budoucna žádný zločin. Auta jsme fotili na sklonku léta společně s kolegou Martinem Tolarem. On zase miluje hlavně staré Jaguary. Naše koníčky nám nikdo nesebere, nebojme se toho

Náš koníček nám jistě nezakážou

Aby tedy tento blog získal nějakou pointu, mým názorem je, že spalovací motory nám úřady rozhodně do budoucna nezakážou. Byl by to velký extrém, společensky silně neúnosný. Starých aut se rozhodně nezbavujte a netlačte se do výměny za nové. Ono je totiž velmi diskutabilní, co je skutečně šetrné pro naše životní prostředí. Čím méně věcí vyhodíte, tím lépe pro planetu. Automobily se v devadesátkách nebo nultých letech našeho století stavěly už velmi kvalitně. Dokonce tak skvěle, že mohou plnohodnotně sloužit dodnes. Mají katalyzátory výfukových plynů, jsou obvykle lehčí než jejich současné ekvivalenty a bývají daleko jednodušší na údržbu a provoz.

Foto: Petr Krab Jeřábek

Poslední letošní jízda sporťákem, než nasolili silnice a žlutý malý sporťák se odebral k zimní hibernaci

A když jim onu údržbu bez zbytečného šetření dopřejete, budou fungovat klidně dalších dvacet let. Já jsem vlastně docela rád, že zelené BMW X3, které někdo už nechtěl dál provozovat ve Švýcarsku, skončilo u nás. Dostane, jak se říká, „lásku a péči“ a bude sloužit ještě dlouhá léta. Zahodit takové auto „do kopřiv“ a nahradit novým elektromobilem plným čínských součástek, které cestovaly po světě sem a tam, mi totiž jako pravá ekologie nepřipadá.

Nicméně, aby závěr nepůsobil příliš pateticky a snílkovským dojmem, je jasné, že pro různé potřeby slouží různé stroje. Pokud budu provozovat flotilu automobilů k podnikání a jejich revírem je skutečně jen město a okolí, je dokonce záhodno uvažovat o tom, zda nepřejít časem na plně elektrická vozidla a ve firemní centrále nezařídit dobíjecí stanice. Rozvážková služba bude pravděpodobně tím logickým průkopníkem a už se tak ve světě často děje. I taxislužba by mohla přejít na elektřinu poměrně brzy, pokud se začne ve velkých městech investovat do infrastruktury.

Na druhou stranu, pokud pracujete jako obchodní zástupce, mobilní technik nebo zkrátka člověk, který ve své práci denně najede nezřídka stovky kilometrů, víte nejlépe, že zatím lepší alternativu modernímu a úspornému turbo dieselu nemáme.

Foto: Petr Krab Jeřábek

Pevně věřím, že tímhle červeným Lotusem z roku 1967 budu moct vyjet na silnice klidně i za dvacet let. Sluníčko bude svítit pořád a nějaký zakroucený kus asfaltu spolu zajisté najdeme

Je tedy vážně nutné podléhat nové módě a podepisovat nájemní či leasingové smlouvy na nové elektromobily? Domnívám se, že je škoda zbavovat se starších aut, které jsme doteď měli vlastně i rádi. A současně bych chtěl uklidnit všechny nadšence do starých sportovních aut či milovníky Amerik s pořádnými V8 pod kapotou, že se na nás skutečně nechystá legislativní atentát. Na elektřinu není možné přejít „ráz na ráz“ a jsem přesvědčený, že benzinové pumpy s plnotučným stooktanem za přiměřené ceny tu budou ještě v době, kdy už i já budu dávno v důchodu a moje stará auta mít na hrbu hodně přes půl století.

Reklama

Sdílejte článek