Hlavní obsah

Kontrolování oleje: Víte, kdy a jak koukat na měrku?

Foto: Shutterstock

Víte, kdy a jak koukat na měrku?

Možná si teď říkáte, že se tady snažím naučit orla létat. Kontrola oleje je přece banální a zcela základní úkon, který by měl zvládnout každý motorista. Jenže motoristé často sami nevědí a navíc je problematika kontrolování oleje o dost sofistikovanější, než by se mohlo na první pohled zdát.

Článek

O tom, jak umí široká motoristická veřejnost kontrolovat olej, vypovídá stará reportáž britského pořadu Fifth Gear. Moderátor Tim Shaw zde v rámci experimentu vypustil z auta olej a potom jezdil až do úplného zadření, aby ukázal divákům, co se vlastně stane. Ještě zajímavější je ale pokračování, kdy Tim chodil po parkovišti u obchodního domu a ptal se lidí u aut, kdy naposledy kontrolovali olej a jestli vůbec vědí, jak často (a jak vlastně), mají takovou činnost vykonávat. Výsledek byl tristní. Osm z deseti aut, jejichž řidiče Tim oslovil, mělo v motoru málo oleje. Spousta lidí potom vůbec netušila, jak se olej kontroluje.

Celou reportáž ze starého Fifth Gearu můžete zhlédnout v angličtině.

Mnoho lidí si možná klade otázku, proč bychom měli olej vlastně kontrolovat. Jak snad všichni víme, olej je v motoru stejně důležitý jako palivo. Zajišťuje totiž mazání všech součástí a bez něj ujedeme maximálně pár kilometrů, než se agregát zastaví nadobro. Správné množství oleje je tedy zcela nezbytné, ovšem olej může během provozu mezi výměnami ubývat, nebo a v případě, že do něj prolíná palivo či voda, dokonce přibývat. V případě ubývání se jedná o poměrně přirozený jev. Dokonce i motory ve výborném stavu mohou olej trochu spotřebovávat a manuály k autům tak zpravidla uvádí, jaká spotřeba je ještě v pořádku. Není potom výjimkou, že se ani velmi vysoká spotřeba oleje, dosahující třeba jednoho litru na tisíc kilometrů, ještě nepovažuje za závadnou.

Stále častěji se při měření hladiny setkáváme s uživatelsky jednodušší variantou, a sice s elektronickým měřením. Už i spousta levnějších aut dnes disponuje „hladovým okem“ na olej, upozorňujícím, že olej klesl pod určitou hladinu. Mnoho aut převážně prémiového segmentu má potom čistě elektronické měření bez olejové měrky, zobrazující hladinu na digitálním displeji.

Drtivá většina aut však ještě stále disponuje starou dobrou měrkou. Tu nalezneme zpravidla někde na vršku motorového prostoru a dobře přístupnou. Postup měření by měl být každému dobře známý – měrka se vysune, otře, zasune zpátky a po opětovném vytažení se z ní vyčte, kolik je v motoru oleje. Každá měrka má dvě značky, označující minimální a maximální množství. Cokoliv mezi těmito měrkami je v pořádku. Nižší množství znamená problém, neboť může poklesnout tlak mazání, vyšší množství také znamená problém, neboť se může olej dostat tam, kam nemá. Je ještě dobré vědět, že rozdíl mezi spodní a vrchní ryskou bývá zpravidla kolem litru oleje.

Zcela podstatné jsou také okolnosti, za kterých hladinu oleje zjišťujeme. Vždy je pochopitelně nejlepší podívat se do návodu, co o měření oleje říká sama automobilka, ale když návod není při ruce, lze se řídit obecnějšími radami.

Úplně vždycky by mělo auto při měření oleje stát dokonale rovně, neboť v tu chvíli je rovná i hladina v olejové vaně. Myslet však musíme i na to, že má olej velmi vysokou teplotní roztažnost a za studena ho naměříme o dost méně než za tepla. Naprosto ideální je měřit olej zahřátý, to znamená alespoň po deseti kilometrech jízdy, ale zase ne hned po jízdě. Po zhasnutí motoru je totiž olej rozházený po celém motoru a trvá přibližně pět minut, než všechen steče zpátky do vany. Abychom tedy naměřili, kolik horkého oleje v motoru skutečně je, musíme ještě chvíli počkat.

Zbývá ještě poslední otázka – kam dolévat, potažmo na jaké úrovni hladinu oleje udržovat. Zcela optimální je vrchní třetina prostoru mezi ryskami na měrce. Tady máme jistotu, že nebude oleje příliš, ale že máme i případnou rezervu, pokud by motor trochu oleje sežral.

autowebAUTOWEBaUtOwEb

Reklama