Hlavní obsah

Bodový systém: „Antiradary“: Které jsou legální, a které ne?

Foto: Profimedia
12. 9. 2019

Častým tématem mnoha hospodských a internetových diskuzí se běžně stává (ne)legálnost zařízení nazývaných „antiradary“, kdy jedni tvrdí, že tato zařízení jsou zakázána zákonem, zatímco druzí tvrdí přesný opak. Proto se v následujícím textu zaměříme na to, jak tomu ve skutečnosti je podle platné legislativy, a kdo má vlastně pravdu.

Článek

Hned na začátku si musíme upřesnit, co vše se pod názvem antiradar může skrývat. Nejčastěji jsou tak nepřesně označovaná zařízení, která slouží k detekci radarového zařízení. Tato zařízení bývají ve většině případů menší přenosné krabičky, jež se instalují na čelní okno stejně jako palubní kamery, přičemž jednou z jejich funkcí je akusticky upozornit uživatele na možnou přítomnost radaru. V praxi se můžeme setkat i s napevno instalovaným detektorem ve vozidle. Ať už ale jde o přístroj přenosný, nebo napevno umístěný ve voze, označujeme tyto detektory jako pasivní, jelikož nedělají nic jiného než to, že upozorňují na zdroj vysílání určitých radarových vln o specifické frekvenci. Proto je přesnější označovat je jako detektory a jsou zcela legální – za jejich používání nehrozí řidiči žádný postih.

Detekování radarů má mnoho podob

Detektory vás pouze upozorní na přítomnost zařízení pro měření rychlosti, tedy jak na stacionární radary, tak na hlídky dopravní policie se skrytým vozidlem zaparkovaným hned vedle silnice. Často je i tato funkce ze strany široké veřejnosti vnímána jako nezákonná až nemorální. Pokud se ovšem podíváme na minci z obou stran, tak ve většině případů naprosto totožná skupina lidí ve voze poslouchá rádio s dopravním zpravodajstvím, kde se pravidelně dozví informace o tom, kde zrovna policisté stojí a provádí měření.

Tyto zprávy veřejnost nevnímá jako něco nemorálního, stejně jako probliknutí od protijedoucího vozu, který vás tímto může upozornit na hrozící nebezpečí ve vašem směru jízdy, nebo právě na policejní hlídku. Obdobným případem je například navigace Waze, kde řidiči mohou označovat překážky na silnici, nehodu, kolonu, ale setkáte se zde také s ikonkou policie. Nemluvě o funkci, kterou dnes v sobě má i většina palubních kamer, spočívající v časném varování před úsekovým měřením. Těch v poslední době enormně přibylo a stále přibývá.

Informace o místech měření mají řidiči sloužit k tomu, aby se pro daný úsek více soustředil na dodržovaní stanovené rychlosti, a tak se dá říct, že působí obdobně preventivně jako samotné měření. Akorát s tím výsledkem, že řidič nemusí platit pokutu, případně riskovat připsání trestných bodů do karty řidiče, nebo dokonce zákaz řízení.

Signál se rušit nesmí

Nyní se podíváme do zákona 361/2000 Sb., abychom zjistili, co je vlastně zakázané. Zmínku o „antiradaru“ nalezneme pod § 3 Základní podmínky účasti na provozu na pozemních komunikacích na bod 6) Nikdo nesmí používat technické prostředky a zařízení, které znemožňují nebo ovlivňují funkci technických prostředků používaných při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích (dále jen „antiradar“). Jak tedy z daného popisu vyplývá, pod pojmem antiradar se reálně ukrývá zařízení, které znemožní provést měření daného vozidla. A právě toto zařízení je z pohledu zákona nepřípustné, respektive za jeho užití může řidič v případě prokázání na místě dostat pokutu v sazbě od 5 000 do 10 000 Kč. Zároveň je potřeba říct, že tento přestupek není spojen s udělením trestných bodů ani zákazem řízení.

Závěrečné shrnutí je tedy následující. Pokud se bavíme o „antiradaru“, který má funkci pouze detekce, tak tento je v rámci legislativy povolen. Naproti tomu antiradar, který umí rušit, případně jinak mařit měření, je zákonem zakázaný.

A jak to vidíte vy? Přijde vám použití antiradarů eticky v pořádku? A co rozličné způsoby detekce policejního měření – jste za ně rádi, nebo byste byli raději, kdyby zákon zakázal také je?

autowebAUTOWEBaUtOwEb