Hlavní obsah
záhlaví
Hlavní obsah

Historie italského miláčka Fiatu 850

Foto: Tomáš Hyan
7. 1. 2021

Malé automobily Fiat 500 a 600 se staly evropskými bestsellery, přestože jejich rozměry interiéru byly více než skromné. Jenže deset let po válce doslova motorizovaly Itálii a proti německým pokusům s různými minivozítky (také od někdejšího výrobce bojových letadel Messerschmitt) to byly vlastně dospělé automobily, takže záhy zaplavily evropské trhy.

Článek

Malé Fiaty se objevily i v Československu, zejména typ 600 (a nástupce 600 D s větším motorem). Produkce řady Fiat 600 dosáhla 4,8 milionu kusů, z toho téměř 2,7 milionu v Itálii a další více než dva miliony na základě licencí a produkce Fiat v zahraničních filiálkách. V šedesátých letech však nároky automobilistů vzrůstaly, a proto geniální šéfkonstruktér (a šéfdesigner) Dante Giacosa vyvinul nástupce s prostornější karoserií. Automobil dostal jméno Fiat 850.

Giacosa opět zasahuje

Přestože nedal svoje jméno žádnému automobilu, patří Dante Giacosa k nejlepším a nejúspěšnějším automobilovým konstruktérům dvacátého století. Narodil se 3. října 1905 v Římě, v pouhých dvaadvaceti promoval na Polytechnice v Turíně coby strojní inženýr a okamžitě nastoupil v automobilce SPA (Societa Piemontese Automobili) jako konstruktér. Když turínskou společnost pohltil větší Fiat, stal se automaticky jeho zaměstnancem a vydržel u Fiatu až do odchodu na odpočinek (zemřel 31. března 1996).

Nejvíce ho proslavila série malých lidových vozů, zahájená čtyřválcem 500 Topolino, který od roku 1936 přežil do padesátých let, aby byl nahrazen dvojicí Nuova 500 (dvouválec) a 600 (čtyřválec), která přešla z klasické koncepce na motory vzadu. Fiat 850 se stal poslední konstrukcí této řady, několik let se vyráběl souběžně se „šestistovkou“, než Giacosa v roce 1971 přešel na vozy koncepce vše vpředu.

Úžasná éra malých italských vozů

Koncem šedesátých let se první „osmsetpadesátky“ objevily v Československu a prodávaly se prostřednictvím podniku zahraničního obchodu Tuzex za tzv. tuzexové bony, jejichž hodnota na černém trhu byla 5 Kčs za jeden bon, ale oficiálně se s nimi obchodovat nesmělo. A kdo bony získával? Prověření pracovníci vyslaní do zahraničí nebo ti, kteří za ně povinně vyměňovali honoráře či dary, které jim přišly ve valutách. Zkrátka, vozy z Tuzexu u nás běžně jezdily a Fiat 850 také. Stal se splněným snem mého táty, jeho prvním novým automobilem, když tuzexový Fiat 850 odkoupil od bulharské umělkyně, která si jej sice za osm tisíc bonů pořídila v Tuzexu, aby pak zjistila, že vlastně neumí moc řídit.

Foto: Tomáš Hyan

Fiat 850 Special má také širší mřížku přídě a jiné označení na zádi

Fiaty 850 byly tehdy u nás poměrně rozšířené, i když se dovážely jen Berliny (sedany) ve dvou výkonových verzích Normale a Super, ale i výkonnější sportovní Speciale, jenže „šestistovky“ početně nepřekonaly. Vzácností byly odvozené typy kupé Fiat 850 Sport a otevřený Spider od Bertoneho, které se však nikdy oficiálně nedovážely.

Nízká hmotnost, méně koní

Bylo to úžasné auto, malé, ale svižné, s hmotností pouhých 670 kilogramů, takže čistý výkon 37 koní (27 kW) podle normy DIN byl zárukou pěkných jízdních výkonů. Rodiče mi auto nechtěli půjčovat, prý abych se nezabil (tak jsem si raději pořídil předválečné šestiválce BMW 321 a 326), ale vždy jsem je nějak přemluvil. Jednou, to ještě neplatilo omezení rychlosti na našich silnicích, jsem vstal za kuropění, skočil do fiatky a vyrazil za dívkou svého srdce do Švihova u Klatov.

Provoz byl minimální, cesta volná (a tehdy docela rovná), takže jsem těch 110 kilometrů dal za hodinu a čtvrt! Bezpečnostní pásy už vůz měl (pamatuji, že nesly značku Klippan, tedy od švédského průkopníka), ale když se dnes podívám na nízká sedadla bez jakýchkoli opěrek hlavy, tak mi doslova běhá mráz po zádech. A jak náš Fiat 850 skončil? Totální korozí spodku karoserie, u nás se totiž solilo, v Itálii nikoli. Táta chtěl nejdřív auto opravit, ale pak si raději pořídil nový Fiat 127, další dílo Danteho Giacosy, evropský Vůz roku 1971/1972...

Osvědčená koncepce

Když si dnes čtu o tom, že automobily s motory vzadu byly cestou do slepé uličky, nemohu souhlasit. Nebyly, jejich koncepce vždy umožňovala větší radost z jízdy. Až vyřešení technických problémů s hnacími klouby dovolilo nadvládu „předokolek“, protože nechat vše vpředu pod kapotou přináší také ekonomické výhody. Fiat 850 debutoval v květnu 1964 s motorem o objemu jen 843 kubických centimetrů, malý čtyřválec uložený za poháněnou zadní nápravou dával 34 koní (25 kW) v provedení Normale a 37 koní (27 kW) jako Super, vždy při 5 300 otáčkách za minutu, výrobce uváděl největší rychlost 120 a 125 km/h.

Foto: Tomáš Hyan

Názorný řez malým automobilem Fiat 850 s motorem vzadu a nezávislým zavěšením všech kol

Převodovka byla čtyřstupňová s řazením pákou na podlaze, všechna kola zavěšena nezávisle, vpředu s příčným listovým perem a vzadu s vlečenými trojúhelníkovými rameny a vinutými pružinami. Kapalinové brzdy byly ještě bubnové na všech kolech (až Special dostal kotouče vpředu), obutých do pneumatik rozměrů 5,50 – 12. Elegantní styl pontonové karoserie navrhl osobně Dante Giacosa s náznakem stupňovité zádi.

Zajímavé deriváty

Fiat 850 se krátce vyráběl s polosamočinnou převodovkou Idroconvert, umožňující řazení bez pedálu spojky (nahradil ji kapalinový měnič). Na autosalonu v Ženevě 1965 se představily Fiat 850 Coupé (upravená karoserie se splývající zádí) a zejména atraktivní Fiat 850 Spider (design Bertone), u obou vzrostl při stejném objemu výkon na 47 koní (35 kW). Výkonnější motor se objevil také v základním typu s označením 850 Special (od 1968). Existoval rovněž minibus 850 Familiare (motor zůstal vzadu v nové vyšší karoserii).

Fiat tehdy jako leader trhu malých vozů neustával ve vývoji, a tak se ve sportovních „osmsetpadesátkách“ ještě objevil větší motor 903 kubických centimetrů, jenž se později stal základní pohonnou jednotkou nového Fiatu 127, ovšem v příčném uspořádání vpředu. Výkon posledních verzí Sport Coupé a Sport Spider dosahoval 52 koní (38 kW) při 6 400 ot./min, největší rychlost vzrostla na 150 km/h.

Přes 2,2 milionu vozů

Výroba populární „osmsetpadesátky“ skončila nástupem typu 127 s předním pohonem v roce 1971, ale pokračovala ve Španělsku a Argentině novým typem 133, který dostal karoserii ve stylu 127, ale s podvozkovými skupinami 850 (ve Španělsku to byl Seat 133, v Argentině Fiat133). Kuriozitou byly španělské čtyřdveřové Seaty 850, které se v Itálii nikdy nevyráběly (pouze dvoudveřové), i když prodlouženou čtyřdveřovou verzi tam nabídl karosář Francis Lombardi pod jménem Lucciola.

Další italští karosáři vyvinuli nespočet jiných kreací, z nichž vynikl roadster Siata 850 Spring v retrostylu. Kouzlu malého Fiatu podlehli i Němci, ze spolupráce NSU/Fiat se prodávaly vozy Neckar Adria (Fiat 850) a Neckar Jagst (Fiat 600). Podle dostupných údajů vzniklo celkem 2 203 380 vozů řady Fiat 850.

Reklama

Sdílejte článek