Hlavní obsah

Emoce za volant nepatří. Jak se s nimi vypořádat?

Foto: Shutterstock / DimaBerlin

Jak si za volantem udržet chladnou hlavu, abyste se mohli plně soustředit na řízení?

úterý 05:00

Slovní spojení „emoce za volantem“ jsou pro většinu lidí synonymem pro agresivitu na silnici. Přitom podobně negativní vliv může mít na řízení i smutek nebo strach. Paradoxně pak i radost. Zkrátka když jsou emoce silnější než zdravý rozum, vznikají problémy.

Článek

Napsat článek o emocích za volantem se ukázalo být větším oříškem, než by si člověk mohl na první pohled myslet. Už jen proto, že když se začnete o celou problematiku víc zajímat, zjistíte dvě zásadní věci. Emoce nerovná se automaticky agresivita. A emoce jsou něco úplně jiného než nálada nebo dokonce povaha.

Emoce je krátkodobý stav mysli. Je to něco, s čím se dá pracovat, ale taky nás to ovlivňuje víc, než je nám milé a než jsme si v daný okamžik ochotní vůbec připustit. Emoce jsou pozitivní i negativní a každý psycholog vám řekne, že jejich největší problém je v tom, že dokážou zastínit zdravý rozum. Jinými slovy, emoce za volant nepatří. Tedy neměly by. Naštěstí se dají zvládnout. A úplně nejlepší je se jich vyvarovat.

Jejich zvláštností je, že umí nejen velmi rychle pominout, ale rychle se i změnit.

Agresivita za volantem

Většina lidí má emoce za volantem spojené s agresivním chováním. Tedy vybržďování, najíždění, zablokování nebo slovní či dokonce fyzické útoky. Říká se, že agresivita se podílí až na čtyřiceti procentech dopravních nehod, ale přesné statistiky nenajdete, jen psychologické studie a odhady.

Foto: Shutterstock / pathdoc

Agresivita za volantem se už netýká výhradně mužů

Agresivní chování je přitom nebezpečné nejen pro ostatní, ale i pro samotného řidiče nebo pasažéry, kteří s ním jedou v autě. Může ho spustit chování jiných účastníků silničního provozu a mohou to být nejen obligátní situace jako vybržďování, myškování nebo nevhodná gesta či troubení, ale i pomalá jízda jiných řidičů. Problém je v tom, že negativní emoce se snadno šíří, a agresivita tak spouští řetězovou reakci, která zvyšuje riziko vážných nehod.

Agresivní jednání paradoxně pomine stejně rychle, jako začne. Stačí takzvaně vystřízlivět, což se ale mnohdy stane až tehdy, když dojde k nehodě nebo k situaci, která mohla nehodu způsobit. Často pomůže i omluvné gesto nebo slova od druhé strany. Jen si vzpomeňte na to, jak vám někdo udělal myšku, vy jste začali pěnit, a jak to povolilo, když dotyčný omluvně zvednul ruku nebo zablikal.

Řešení: Pokud cítíte nával vzteku, je nejlepší okamžitě začít vnímat něco jiného, nesoustřeďte se na spouštěcí mechanismus akce. Začněte si povídat se spolujezdcem, přejeďte do jiného pruhu, zpomalte. Někomu pomůže se napít, jinému se takzvaně rozdýchat. Čím víc problém řešíte, tím víc vaše emoce stoupají. Pamatujte, že agresivita vyvolává další agresivitu.

Euforie

Druhým extrémem jsou radost a euforie. Mohou to být situace, kdy se vám v životě něco povede a opojení z úspěchu může způsobit, že se vám do těla vyplaví spousta endorfinů, které mohou přemoci váš rozum. Snad nejlepším příkladem jsou spanilé jízdy nadšených fanoušků po sportovním úspěchu v hokeji nebo ve fotbalu. Jsou všechno, jen ne klidné.

Foto: Shutterstock / Prostock-studio

Juchání si nechte na doma, na silnici je třeba věnovat se řízení

Řidič v euforii totiž snadno podlehne dojmu, že se mu daří úplně všechno, tedy že mu to půjde i za volantem. Přehnaná sebedůvěra pak ale může škodit, stejně jako může omezit vaše vnímání skutečnosti. Ruku v ruce s tím jde fakt, že bude spěchat, aby se o pozitivní zprávy podělil se svými blízkými, nebo že vezme do ruky telefon za účelem toho samého.

Radost a euforie jsou samozřejmě považovány za kladné emoce, ale ve skutečnosti mohou být stejně nebezpečné jako již zmíněná agresivita. Už jen proto, že jejich vlivu na řízení není přisuzován tak velký podíl. Jenže ve skutečnosti může být všechno jinak.

Řešení: Slavíte? Máte radost? Chcete vykřičet svůj úspěch do světa? Zůstaňte na místě a užijte si ty chvíle okamžiku. Zvedněte telefon a zavolejte tu pozitivní zprávu svým přátelům a blízkým, vykřičte ji nahlas. Za volant sedněte až pak, v klidu, až dostanete svoje emoce pod kontrolu a uklidníte svou mysl.

Smutek

Opačným extrémem předchozích odstavců je smutek nebo lítost. Způsobuje zastřené oči i rozum, zpomaluje reakce, dramatickým způsobem snižuje pozornost.

Představte si řidiče, který přišel o práci. Představte si řidiče, kterému právě zavolali z nemocnice, že je vážně nemocný. A představte si, jak dotyčný bude v následujících chvílích reagovat a jak bude vypadat jeho řízení.

Foto: Shutterstock / Dragana Gordic

Pamatujte za to, že někdy je lepší za volant prostě nesedat

Sám jsem zažil podobnou situaci dvakrát. Paní si otevřela dveře auta, když jsem kolem ní projížděl v autě, nepodívala se vůbec do zrcátka a prostě otevřela dveře a vystoupila do silnice. Pak mi řekla, že jí právě volala dcera, že je vážně nemocná. Druhým extrémem byl řidič, který zničeno nic, bez jediného důvodu, zastavil na frekventované silnici. Původně jsem si myslel, že se mu udělalo špatně. Skutečným důvodem jeho nepředvídatelného chování ale bylo uvědomění si, že nebude moci splácet hypotéku. Je vám asi jasné, že obě dvě situace mohly skončit tragicky.

Řidiči pod vlivem smutku přestávají vnímat okolí a soustředí se jen na daný problém. Jednají nepředvídatelně a zkratkovitě, mohou mít sklony si ublížit, a tím i ohrozit ostatní účastníky provozu.

Řešení: V podobných chvílích nemáte za volantem co dělat. Pokud vás ovládne smutek, tak bezpečně zastavte a vystupte z auta. Udělejte si procházku, vybrečte se. Pokud potřebujete pokračovat v cestě, ať řídí někdo jiný, případně si zavolejte taxík nebo jeďte hromadnou dopravou.

Strach

Častým problém za volantem je strach, respektive návaly strachu. Trpí jím zejména nezkušení řidiči, lidé, kteří za volantem léta neseděli, ale i emocionálně slabší osoby. Věcí, které mohou za strachem při řízení, je celá spousta, může to být jak traumatizující zkušenost spojená s řízením, tak třeba jen nejistota za volantem pramenící z nezkušenosti.

Foto: Shutterstock / pathdoc

Když je toho na vás hodně, nestyďte se sjet na benzinku nebo zastavit u krajnice (ale ne na dálnici!) a v klidu si to vydýchat

Řidiči, kteří mají strach, většinou jedou zbytečně pomalu, jednají zkratkovitě, soustředí se na aktuální problém a situaci, nejsou schopni předvídat. Rychle je vykolejí jakýkoliv nenadálý problém či situace. Silný pud sebezáchovy může způsobit, že se řidič za každou cenu bude chtít vyhnout problémům, takže bude nepřiměřeně silně brzdit, strhne volant, nebo naopak zkratkovitě šlápne na plyn.

Strach otupuje reakce a stejně jako další již zmíněné příklady přebíjí zdravý rozum. Řidiči, kteří strach cítí, jednají nepřiměřeně v obavách o svoje zdraví či dokonce život. To způsobuje jejich jednání těžko čitelné pro ostatní.

Řešení: Jestliže víte, že za volantem míváte pocity strachu, pak vězte, že se na tom dá pracovat. Promluvte si s psychologem, zaplaťte si kondiční jízdy v autoškole, jděte do kurzu řízení, jezděte v doprovodu zkušeného klidného řidiče. Pokud vás strach přepadne v daný okamžik, soustřeďte se na řešení situace, dívejte se takzvaně dopředu, předvídejte.

Reklama

Sdílejte článek
Související témata:
Vztek