Hlavní obsah

Heydrichův Mercedes 320: Odborník na dálnice tak dobrý, že jej chválila i konkurence

Foto: Tomáš Kopečný

Typ 320 dostal i jednu vychytávku na dálnice, které tou dobou v Německu rostly raketovým tempem

15. 12. 2022

Mercedes-Benz 320 řady W 142 vyplnil ve 30. letech mezeru mezi střední třídou a rozměrnými luxusní modely. O popularitu neměl nouzi a díky zručným konstruktérům překonal i období palivové krize. Málokdo však ví, že v tomto automobilu jezdil rovněž zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich, který jednoho květnového dne ovšem nedojel.

Článek

Mercedes-Benz 320 řady W 142 debutoval roku 1937 na Mezinárodní výstavě automobilů a motocyklů v Berlíně a vyplnil tak modelovou mezeru mezi středně velkými a největšími vozidly značky.

Foto: Tomáš Kopečný

Modrý Mercedes-Benz 320 je typem B, zatímco dvoubarevný kousek typ A

Daná třída však byla plná silných konkurentů, kde se nacházel i Horch 930 V a 830 BL, Opel a jeho premiérový Admiral nebo Ford s modely s 3,6litrovým vidlicovým osmiválcem. Zpočátku tak Mercedes nabízel pro 320 šestiválcový motor 3,2 litru a dva typy rozvorů.

Krátká varianta s rozvorem 2 880 mm měla pouze tři provedení, a to:

ModelCena
Podvozek6 500 RM
Kabriolet A11 800 RM
Kombinované kupé s odnímatelnou střechou12 300 RM

Větší ohlas u zákazníků však našla varianta se standardním podvozkem a rozvorem 3 300 mm. Ta byla k dispozici v následujících provedení:

ModelCena
Sedan se 4 dveřmi a 4 okny8 950 RM
Kabriolet B se 2 dveřmi a 4 okny9 800 RM
Kabriolet D se 4 dveřmi a 4 okny10 400 RM
Pullman sedan se 4 dveřmi a 6 okny9 800 RM
Kabriolet F se 4 dveřmi a 6 okny12 500 RM
Otevřený cestovní vůz se 4 dveřmi a 6 okny9 900 RM
Kabriolet A se 2 dveřmi a 2 okny13 500 RM
Roadster se 2 dveřmi a 2 okny (pouze 1937)13 500 RM
Streamline sedan (do roku 1938)14 500 RM
Podvozek6 800 RM

Mercedes-Benz 320 byl v podstatě pokračovatelem modelu 290 (W 18), který se prodával od roku 1933 do roku 1936. Jeho motor M 18 poskytoval jen skromný výkon 68 koní (50 kW), takže pro potřeby vysoce komfortního nástupce 320 musel být přepracován bez toho, aniž by se upustilo od šestiválcového uspořádání s vertikálními ventily.

Foto: Tomáš Kopečný

Proč 320? Protože zdvihový objem motoru činil 3,2 litru

Aby došlo k navýšení výkonu pohonné jednotky, museli konstruktéři z Untertürkheimu pod vedením Alberta Heeße zvětšit vrtání válců ze 78 na 82,5 milimetru, čímž se zvýšil zdvihový objem z 2,9 na 3,2 litru.

Kvůli hladkému chodu dostal motor 12 protizávaží na klikovou hřídel, což se ukázalo jako mimořádně úspěšné opatření. Jednoduchý vertikální karburátor šel z domu a namísto něj přišel dvojitý spádový. Díky všem těmto úpravám vzrostl výkon na 78 koní (57 kW) a zlepšila se rovněž reakce plynového pedálu při akceleraci.

Foto: Tomáš Kopečný

Třistadvacítka jde dobře za plynem, a to díky konstrukci motoru

S přechodem z modelové řady W 18 na modelovou řadu W 142 se opustilo od třístupňových převodových systémů s rychloběhem a na scénu přišly komfortnější plně synchronizované čtyřkvalty s přímým převodem na posledním stupni.

Odpružení typu 320 pocházelo z W 18 a opět prošlo přepracováním. Přední náprava nabídla speciální nezávislé zavěšení předních kol s příčným listovým pérem, zatímco zadní dvoukloubová kyvná náprava měla na každé straně dvě vinuté pružiny za sebou.

Foto: Tomáš Kopečný

Díky sofistikovanému podvozku se vozidlo pyšní příjemným jízdním komfortem

Obě nápravy se navíc pyšnily dvoučinnými hydraulickými pákovými tlumiči, což ve výsledku znamenalo vysokou úroveň komfortu, ovladatelnosti i bezpečnosti. Nesmíte totiž opomenout, že někteří konkurenti tehdy ještě používali klasické tuhé osy.

Mercedes-Benz nabízel u příležitosti premiéry modelů 320 a 320 n (krátký rozvor) širokou škálu nástaveb. Zvláštností bylo rovněž kombinované kupé s odnímatelnou střechou, dnes spíše pojmenovávané jako kupé-kabrio (coupé-cabrio). Střechu však nebylo kam uložit, podobně jako u moderního Citroënu C3 Pluriel, takže musela zůstat v garáži.

Foto: Tomáš Kopečný

Vnitřek byl na svoji dobu vyvedený luxusně

Typ 320 n navržený jako krátký elegantní sporťák však nakonec nesplnil očekávání, proto se mezi léty 1937 až 1938 v továrně v Untertürkheimu narodilo jen 19 kusů a v ceníku z února roku 1939 se už „kraťas“ neobjevil. Zesílený podvozek se stejnými rozměry jako měl 320 n byl ovšem v roce 1938 použit pro výrobu 202 německých armádních „kübelwagenů“.

Pravým opakem neúspěchu byly populární verze s dlouhým rozvorem. Čtyřdveřový sedan a kabriolety „B“ i „D“ měly kufr přístupný zvenčí, zatímco u kabrioletu „A“, kombinovaného kupé a roadsteru byl přístup do zavazadelníku zevnitř. Kabriolety „B“ měly ještě jako jediné typy všechna okna bez chromových rámů, což evokuje dojem elegance a vzdušnosti.

Foto: Tomáš Kopečný

Mercedes-Benz 320 A měl kufr přístupný jedině zevnitř

Sedan Pullman, kabriolet „F“ a otevřený cestovní vůz neměly vůbec žádný zavazadlový prostor, tudíž se osobní věci a bagáž vozily na speciálním nosiči dostupném za příplatek.

Pochvala od přímé konkurence

Typ 320 byl považován za pohodlný a bezpečný automobil, umožňující cestování na dlouhé vzdálenosti bez únavy. Zvláště zajímavé hodnocení přinesl tehdy nejsilnější konkurent benzu, Horch (dnešní Audi), jehož šéfové prodeje získali koncem roku 1937 pro studijní účely Mercedes-Benz typ 320 a Maybach SW 38.

Foto: Tomáš Kopečný

Mercedes-Benz versus Horch? Přečtěte si, jak tehdy přímí konkurenti benzu hodnotili typ 320

Zástupci Horchu porovnávali kabriolet 320 s motorem 3,2 litru a vlastní kabriolet 930 V s motorem 3,5 litru. Výsledky jejich bádání zněly asi takto:

„Motor 3,2 litru získává pozoruhodnou hladkost chodu již po několika kilometrech. Kromě toho je řazení při akceleraci velmi elastické a energické na každý rychlostní stupeň. Jednotka 3,2 litru předčí náš 3,5litrový stroj až do rychlosti kolem 60 km/h.“

Foto: Tomáš Kopečný

Zástupci Horchu napsali, že do 60 km/h byl motor Mercedes 3,2 litru lepší než jejich 3,5litrový

„Počítáme s tím, že nejvyšší výkon obou motorů je stejný. Při chodu na volnoběh je motor 3,2 litru podstatně lepší než ten náš, protože pracuje naprosto tiše. Spojkový pedál je navíc výrazně jednodušší na ovládání.“

„Co se týče karoserie, tak hlavní výhodou oproti našemu sportovnímu kabrioletu je, že motorový vůz Daimler-Benz umožňuje úplné stažení všech oken. Těsnění skel se zdá být rustikálnější, ale je lepší než naše. Mimořádně zručně je vyřešeno čalounění předních i zadních sedadel, takže v nich člověk sedí naprosto pevně.“

Foto: Tomáš Kopečný

A chválou konkurence nešetřila ani co se týče čalounění

Vedoucí oddělení prodeje Horchu však našli i určité nevýhody modelu 320, o něž se podělili zhruba následovně: „Kabriolet má malé, špatně tvarované zavazadelníky a žádný nosič dalších zavazadel. Blatníky jsou levné, povrchová úprava laku není stejně kvalitní jako naše.“

Foto: Tomáš Kopečný

Nevýhody 320? Podle šéfů prodeje Horchu to byly např. malé zavazadelníky, absence dalších nosičů kufrů, levné blatníky a méně kvalitní lakování

„Přední sedadla jsou navíc užší než u nás, kryt benzinové nádrže pod blatníkem je nepraktický. Dále chybí teploměr oleje a kovový sloupek v děleném čelním skle je příliš široký.“

Dálniční zlepšovák

V únoru 1939 představil Mercedes-Benz revidovanou verzi modelu 320. Ačkoli k tomu na první pohled nebyl žádný důvod, v pozadí hrálo roli čím dál hůře dostupné palivo, navíc méně kvalitní a s nízkým oktanovým číslem. Tato degradace se začala projevovat už v roce 1938, na což museli konstrukčně reagovat také ostatní výrobci typu Maybach či Horch.

Foto: Tomáš Kopečný

Na méně kvalitní palivo museli výrobci reagovat konstrukčními úpravami motorů

Každopádně se upravený motor 320 dočkal zvětšení vrtání válců na 85 milimetrů, čímž vzrostl též zdvihový objem na 3 405 ccm, avšak hodnoty výkonu i točivého moment zůstaly nezměněny.

Velkou inovací však byla vysokorychlostní přídavná převodovka od společnosti ZF (Zahnradfabrik Friedrichshafen), díky níž bylo možné pomocí druhé řadicí páky připojit na kterýkoli standardní rychlostní stupeň další převod, čímž se otáčky motoru snížily o 26 %, a tudíž klesla i spotřeba paliva. Správně tipujete, že se tato vychytávka používala zejména na dálnicích, případně posloužila jako rezerva výkonu pro navýšení rychlosti v lehkém terénu.

Foto: Tomáš Kopečný

Vysokorychlostní přídavka se hodila na dálnice nebo do lehkého terénu

Nejnápadnější novinkou vylepšeného modelu 320 byl integrovaný zavazadlový prostor v sedanu Pullman. Jednak šlo o objektivní technické vylepšení a jednak o pokrok v oblasti designu.

Tip pro sběratele

Zaujal vás dvoubarevně lakovaný Mercedes-Benz 320 A na snímcích? Může být váš, jelikož se plánuje jeho prodej. Podrobnosti hledejte v Muzeu veteránů Slatinice, jen počítejte s cenou plus minus 500 000 eur.

Foto: Tomáš Kopečný

Cena 500 000 eur je v přepočtu asi 12,2 milionu korun

Poslední kusy typu 320 byly podle oficiálních zdrojů vyrobeny v roce 1942 v závodech Untertürkheim a Mannheim. Celková bilance za roky 1937 až 1942 tedy činí 6 861 vozidel, z toho 1 764 speciálních vozů pro německou armádu.

Foto: Tomáš Kopečný

Typ 320 B se nakonec stal osudným tehdejšímu zastupujícímu říšskému protektorovi Reinhardu Heydrichovi

K 27. květnu 1942 a Mercedesu 320 se váže jedna významná událost českých i německých dějin. Kdo hádá útok na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, má pravdu. Ne každý už však ví, že v onen osudný den se nacistický pohlavár vezl na předním sedadle (jako spolujezdec) právě typu 320 B.

Za originálním typem 320 a jeho povedenou maketou, která vozila filmového Reinharda Heydricha, musíte vyrazit do celoročně otevřeného veteránského muzea ležícího ve Slatinicích (Olomoucký kraj). Mimo toho zde najdete stylový pension, kavárnu a další služby zahrnující třeba i pronájem historického vozu s řidičem na vyjížďku po okolí.

Reklama