Hlavní obsah

Jawa 300 CL: Dlouhodobý test – Další poznatky a chcípání na volnoběh

Foto: Jakub Deml

Sezona konečně začala a teď už lze říct, že o víkendu byla v plném proudu. A nezahálí samozřejmě ani „naše“ redakční Jawa, která s námi ještě pár měsíců pobude. V uplynulých pár týdnech (když zrovna nepršelo), jsem ji používal prakticky denně, a vytvořil jsem si tak pár dalších poznatků, o které bych se rád podělil.

Článek

dosud jsem Jawu hlavně chválil, ale takhle při dlouhodobějším soužití samozřejmě vytanulo i pár drobností, které mě začaly více či méně štvát. Vesměs jsou to ale vážně jenom drobnosti, které výsledný dojem nijak nekazí.

Takže co se úplně nepovedlo

Zrcátka

Nejprve jsem se s nimi snažil kroutit za jízdy, pak jsem si vzal do garáže stranový klíč, že si je snad nastavím nějak pořádně. A ani prdlačky… Stopka, na níž trůní malá kulatá zrcátka, je prostě příliš krátká, a navíc tu zoufale chybí kulový kloub na jejím konci.

Foto: Dominik Valášek

I při nejlepší možné vůli se mi ze zrcátek nepodařilo vykřesat lepší „obraz“

Na pohled tedy zrcátka vypadají vážně hrozně pěkně, protože nijak zásadně nezvyšují siluetu a neční jako tykadla ze starých Jaw. Jenže v těch tykadlech toho bylo docela dost vidět. Tady ať dělám, co dělám, prohlížím si v půlce zrcadlové plochy vždycky jenom svoje vlastní rameno.

Absence denního počítadla

Krásně vypadající budík v kapličce má, pominu-li těch pár kontrolek, přesně tři funkce – rychloměr, palivoměr a počítadlo celkově najetých kilometrů. Žádné tlačítko, kterým by se přepínalo a nulovalo denní počítadlo, tu nehledejte.

Foto: Dominik Valášek

Maličký displej má opravdu jen jednu funkci

Možná si teď říkáte, k čemu je potřeba denní počítadlo, když má motorka palivoměr. Ono s tím palivoměrem to není zase tak jednoduché, neboť (stejně jako u drtivé většiny motorek s palivoměrem) není nejpřesnější. Já osobně se mnohem raději než na ručičku, která si často žije svým vlastním životem, spoléhám právě na denní počítadlo, na kterém si jednou změřím přibližný dojezd na nádrž do rezervy, a pak jej vynuluji při každém tankování, abych věděl, kolik ještě zhruba najedu. To u Jawy bych si musel vézt pod sedačkou knihu jízd.

Až příliš tuhé sedlo

Věc, kterou jsem zmiňoval už loni v rámci prvního svezení. Zejména přesedám-li na Jawu z jiné motorky, přijde mi sedlo jako prkno. Chvíli to nevadí, ale když jsem motorku osedlal na několik hodin, začal jsem docela intenzivně pociťovat sedací svaly. Upřímně si umím představit, že 600 kiláků za víkend by byl docela očistec.

Foto: Jakub Deml

Vlastně se není čemu divit. Sedlo je už na pohled hodně placaté, moc polstrování se do něj tedy nevejde

Už v prvním svezení jsem taky psal, že tu pro „indickou Jawu“ zanedlouho určitě vznikne nějaké volitelné lepší sedlo. Tak co, který šikovný čalouník první ušije pořádnou „kytaru“? Tuze rád ji vyzkouším na naší testovačce a myslím, že tu na dotyčného čeká celkem slušný odbyt.

Co se naopak povedlo

Zátah motoru v nejnižších otáčkách

I když je srdcem stroje malá jednoválcová třístovka o výkonu nevalných 23 koní a točivém momentu 25 Nm, je až pozoruhodné, s jakou radostí funguje tenhle motor v těch úplně nejnižších otáčkách. Na krátkou jedničku se dá rozjet téměř bez plynu a navzdory kubatuře vlastně nemusím ani moc vědět, co mám zařazeno.

Foto: Jakub Deml

Motor je sice celkem prcek, ale tahá jako o život

Motor se bez okolků posbírá v docela širokém spektru otáček – až ty vyšší mu dělají trochu problém, což je očekávatelné, ale cílovou skupinu nebude absence točivosti motoru nijak štvát. Na takovou tu poklidnou „brblačku“ je totiž tenhle agregát, ač malý, úplně ideální. Vlastně by klidně snesl i delší kvalty – převodovka je totiž poskládaná skoro zbytečně natěsno.

Neutrál jsem nikdy nehledal nadvakrát

Mám rád, když kvalty v převodovce skáčou hezky zřetelně s příjemnou mechanickou odezvou, a když se při stání nemusí hledat neutrál načtyřikrát. A v tomhle mě řazení na Jawě hrozně mile překvapilo – má přesně tu správnou úroveň mechanické odezvy, kdy nejde zbytečně ztuha, ale zároveň v páčce jasně cítíte, že další rychlost zapadla na svoje místo. Navíc neutrál jsem našel opravdu pokaždé, jedno jestli z jedničky nebo z dvojky. Takhle má správné řazení vypadat.

Chcípání při dojíždění na světla – alespoň částečné řešení

Jawácká testovačka funguje zatím bez zaškobrtnutí, přece se u ní však projevil jeden zlozvyk, před kterým jsem byl varován hned v úvodu. Jde o samovolné zhasínání motoru v okamžiku, kdy při zastavování po vymáčknutí spojky klesnou otáčky na volnoběh. Místo aby motor volnoběžil, někdy prostě chcípne, ale stačí ťuknout do startéru, on zase hned chytne a jede se dál.

V Jawě o tomhle problému vědí, protože se objevil na části motorek, které už v Česku jezdí u zákazníků, a zatím jej řeší laborováním s typem svíčky. I moje motorka, poté co jsem ji dostal, chcípala celkem intenzivně, leč moje řešení (ač není stoprocentní), se ukázalo jako o něco jednoduší.

Foto: Jakub Deml

Ve zkratce – zkuste chcípání předejít tím, že natankujete lepší palivo a občas motor pořádně protáhnete

Začal jsem tím, že jsem natankoval „stovkový“ benzin. Konkrétně se jednalo o Mol Evo 100+, ale myslím, že by fungovaly i konkurenční produkty. No a pak jsem začal jezdit svým svižnějším způsobem a občas jsem dal ohřátému motoru pořádně napít. Výsledek je, že když už motorka občas výjimečně chcípne, je to během pár prvních minut jízdy. Za tepla už to neudělá.

Těžko říct, co je primární příčinou. Může se tvořit nános na svíčce, může to být špatná korekce směsi, ale ještě než půjdete zběsile měnit svíčky a volat do Jawy, zkuste natankovat nějaký lepší benzin a motorku protáhnout. Pravděpodobně problém neodezní úplně, ale v mém případě se docela rapidně zlepšil. Tak či tak vás budu dál informovat, dojde-li k nějakému posunu.

Reklama

Sdílejte článek