Dokonalé dvanáctiválcové Ferrari, absurdní Renault nebo přelomové Porsche. Před 30 lety se ukázaly fantastické sporťáky

Devadesátá léta byla bohatá na různorodé sportovní automobily, což dokazuje i rok 1996, kdy se představilo hned několik zajímavých sporťáků. Ferrari se tehdy po 23 letech vrátilo k dvanáctiválcovému dvoumístnému GT s motorem vpředu, Lotus začal vyrábět lehký roadster Elise a Porsche uvedlo Boxster, který měl značku vyvést z finančních problémů. Vedle nich se na trhu objevily také Mercedes-Benz SLK s elektricky skládací pevnou střechou a radikální Renault Sport Spider. Všech pět modelů letos slaví 30 let od zahájení výroby nebo uvedení na trh.

Dnes je to možná překvapivé, ale v polovině devadesátých let Ferrari nenabízelo dvoumístné gran turismo s dvanáctiválcem vpředu. V roce 1996 se však maranellská automobilka rozhodla změnit koncepci svého vrcholného dvoumístného modelu s dvanáctiválcem a po éře vozů s motorem uprostřed (jako slavná Testarossa) se vrátila ke koncepci s motorem vpředu. Dvanáctiválcový 2+2 model 456 tak doplnilo i ryze dvoumístné Ferrari 550 Maranello, představené v roce 1996. To nahradilo model F512 M a navázalo na tradici klasických cestovních kupé, jako byla slavná Daytona.

Elegantní karoserii navrhl dvorní karosář Ferrari, studio Pininfarina, zatímco pod dlouhou kapotou pracoval atmosférický dvanáctiválec o objemu 5,5 litru s výkonem 485 koní. Základ techniky přitom byl sdílen s 2+2 modelem 456, uvedeným v roce 1992. Sílu přenášela na zadní kola šestistupňová manuální převodovka, doba rychlých automatů teprve měla přijít.

V roce 2000 nabídku doplnila limitovaná otevřená verze 550 Barchetta Pininfarina, vyrobená v pouhých 448 exemplářích. Produkce kupé skončila v roce 2002, kdy nastoupilo modernizované Ferrari 575M Maranello s inovovaným vzhledem a zvětšeným motorem na 5,7 litru. Koncepci dvanáctiválcového GT s motorem vpředu pak Ferrari rozvíjelo i u dalších generací svých vrcholných modelů. Aktuálně na koncepci Maranella navazuje Ferrari 12Cilindri.

Pouhých 725 kilogramů. Přibližně tolik vážil první Lotus Elise, který se v roce 1996 začal vyrábět v britském Hethelu. V době stále výkonnějších a těžších sportovních automobilů představoval odlišný přístup, a hlavně návrat ke kořenům. Lotus se prostřednictvím Elise vrátil k filozofii svého zakladatele Colina Chapmana, podle níž jsou nízká hmotnost a jednoduchá konstrukce důležitější než vysoký výkon.

Elise se veřejnosti poprvé ukázal již na frankfurtském autosalonu v září 1995. Jeho základem byl podvozek z hliníkových profilů spojovaných konstrukčním lepidlem, což umožnilo vytvořit lehkou a tuhou strukturu bez klasického svařování. Před zadní nápravou pracoval čtyřválec Rover o objemu 1,8 litru s výkonem 118 koní. Nízká hmotnost spolu s kompaktními rozměry a řízením bez posilovače zajišťovala mimořádnou obratnost.

Zajímavý je také původ názvu. Elise dostal jméno po vnučce tehdejšího majitele Lotusu Romana Artioliho.

Postupně vznikly další generace, výkonnější varianty i ostřeji zaměřený příbuzný Lotus Exige. Výroba Elise skončila až v roce 2021, tedy čtvrt století po uvedení první generace na trh. Aktuálně Lotus i kvůli odlišné strategii vůz typu Elise nenabízí.

Lehký sporťák (avšak s elektrickým pohonem) se rýsoval pro letošní rok, vzhledem k zákaznickým trendům však automobilka zamýšlenou koncepci změnila a místo elektromobilu má v roce 2028 dorazit sporťák s vidlicovým osmiválcem. Vůz s interním označením typ 135 ale bude spíše oživění někdejšího Espritu než Elise. Koncepci Elise tak má vlastně blíže dnešní Emira, která je i díky šestiválci však pořád větším vozem než někdejší Elise.

Stisknout tlačítko a během přibližně 25 sekund proměnit otevřený roadster v uzavřené kupé. Právě touto schopností zaujal Mercedes-Benz SLK, který se představil v roce 1996. Jeho elektricky ovládaná skládací pevná střecha Vario-Roof představovala alternativu ke klasickým plátěným a stala se hlavním poznávacím znakem modelu. Šlo přitom o průkopníka, který pomohl koncepci kupé-kabrioletů zpropagovat. V následujících letech se totiž nabídka takových aut značně rozšířila, nabízely ji i mnohé mainstreamové značky.

Mercedes tímto reagoval na rostoucí popularitu kompaktních roadsterů, kterou v předchozích letech výrazně podpořila Mazda MX-5. Na rozdíl od ní však SLK kladlo větší důraz na komfort a každodenní použitelnost. První generace s označením R170 nabízela bohatou výbavu, pevnou střechu a motory vhodné i pro běžné cestování.

Pod kapotou se zpočátku objevovaly především čtyřválce, včetně verzí přeplňovaných mechanickým kompresorem. Později nabídku rozšířil šestiválec a dokonce vrcholné SLK 32 AMG s kompresorovým motorem V6 o výkonu 354 koní.

První generace vydržela ve výrobě do roku 2004. Následovaly další dvě generace, poslední z nich se v roce 2016 přejmenovala na SLC, v rámci tehdejší strategie značky na změnu názvosloví jejích modelů. Definitivní konec modelové řady přišel v roce 2020, v souvislosti s obecně nižším zájmem zákazníků o vozy s otevřenou karoserií.

Zatímco většina automobilek hledala v devadesátých letech způsob, jak sportovní vozy přiblížit širšímu okruhu zákazníků, Renault se vydal opačným směrem. Jeho divize Renault Sport připravila dvoumístný automobil inspirovaný závodními speciály, u něhož komfort ustoupil co největšimu kontaktu řidiče s vozovkou.

Renault Sport Spider se poprvé představil v roce 1995, sériová výroba však odstartovala až o rok později. Automobil využíval hliníkovou konstrukci, plastové panely karoserie a dvoulitrový atmosférický čtyřválec uložený před zadní nápravou. Motor, známý také z Renaultu Clio Williams, poskytoval na papíře nijak dechberoucí výkon 150 koní, vzhledem k hmotnosti vozu přibližně 930 kilogramů to však naprosto stačilo.

Největší zvláštností původního provedení byla absence klasického čelního skla. Řidiče a spolujezdce chránil pouze malý aerodynamický deflektor, takže při rychlejší jízdě bylo dobré používat přilbu. To už ale bylo pro většinu zákazníků přece jen moc, a tak vznikla také o něco praktičtější verze s čelním sklem.

Výroba probíhala v továrně Alpine v Dieppe a skončila v roce 1999. Celkem vzniklo pouhých 1 726 exemplářů. Vedle silničního provedení existovala také závodní varianta Spider Trophy určená pro značkový pohár. Vzhledem k omezenému počtu vyrobených kusů dnes patří Sport Spider mezi vzácnější modely značky Renault.

Počátkem devadesátých let procházelo Porsche složitým obdobím. Prodeje klesaly, výrobní náklady byly vysoké a automobilka potřebovala dostupnější model, který by přilákal nové zákazníky. Předobrazem takového vozu se stal koncept Boxster, představený na detroitském autosalonu v roce 1993. Jeho příznivé přijetí pomohlo přesvědčit vedení automobilky o smyslu sériové výroby.

Porsche Boxster generace 986 dorazilo na trh v roce 1996. Dvoumístný roadster svým designem odkazoval na historické závodní modely 550 Spyder a 718 RSK. Na rozdíl od ikonické 911 však využíval motor uložený před zadní nápravou, což přispívalo k lepšímu rozložení hmotnosti a obratnosti v zatáčkách.

První Boxster poháněl kapalinou chlazený plochý šestiválec o objemu 2,5 litru s výkonem 204 koní. Důležitým prvkem jeho konstrukce bylo sdílení řady komponentů s připravovanou generací Porsche 911 s označením 996. Tato příbuznost pomohla automobilce snížit výrobní náklady.

V roce 1999 nabídku rozšířila výkonnější verze Boxster S vybavená motorem o objemu 3,2 litru. První generace se vyráběla do roku 2004, kdy ji nahradila generace 987. Následovaly další evoluce a v roce 2016 přešla modelová řada na označení 718 Boxster.

Původně dostupnější alternativa k modelu 911 sehrála zásadní roli v ekonomickém zotavení Porsche. Boxster automobilce nejen přivedl nové zákazníky, ale také přispěl k vytvoření efektivnějšího výrobního systému, z něhož značka těžila v následujících desetiletích. Součástí nabídky značky byl Boxster až do roku 2025, jako součást řady 718, čítající ještě odvozené kupé Cayman. Aktuálně se přitom čile spekuluje o další budoucnosti. Porsche plánovalo přejít na elektropohon, když se ale ukázalo, že o elektrické sporťáky není takový zájem, řešila se i možnost varianty se spalovacím pohonem. Jak to bude, se dozvíme už příští rok, kdy má nová generace Boxsteru debutovat.