Rychlost

Otázka „Kolik metrů ujedete za sekundu, když jedete 90 km/h?“ je nenáviděná slovní úloha, na kterou zná málokdo odpověď. Koeficient 3,6, napadne část lidí, ale málokdo ví přesné číslo. A stejně nenáviděný je i výraz „reakční doba řidiče“, kterým se odborníci na bezpečnost často ohání. Protože málokdo chce slyšet pravdu.

Rychlost 118 kilometrů v hodině naměřili o uplynulém víkendu policisté muži na elektrické koloběžce ve městě na severu Slovenska.

Mnozí řidiči zajásali, když poslanci schválili zvýšení maximální povolené rychlosti na českých dálnicích na 150 km/h, jenže to má háček. Tato vyšší rychlost bude povolená jen na vybraných úsecích a pouze za ideálních podmínek.

Obytné vozy nepatří k tomu nejrychlejšímu, co na silnici potkáme. Aby také ne – jejich účelem je hlavně pohodlí, praktičnost a útulnost. Tento konkrétní obytňák však rychlý je.

Kolik bychom měli jezdit po dálnici? Zatím je povolené maximum 130 km/h, ale po letech planých diskusí se začíná velmi hlasitě mluvit o zvýšení na 150 km/h. Jenže my si myslíme, že české dálnice potřebují něco docela jiného.

Říká se, že historie pozemních rychlostních rekordů je stará jako automobil sám – a vlastně to nemá daleko od pravdy. První pozemní rychlostní rekord totiž byl zaznamenán už na konci 19. století. Z dnešního pohledu je to úsměvné, ale tehdy se i „stovka“ považovala za ohromnou rychlost.

Je tomu už téměř deset let, co se původní Zenvo ST-1, tak neslavně vznítilo ve starém dobrém Top Gearu, kdy vůz testoval ještě Jeremy Clarkson. Od té doby však dánská automobilka udělala značný pokrok a koncept svého supersportu vylepšila – teď přichází pravděpodobně finální verze, orientovaná především na maximální rychlost.

Zatím jsme s jistotou věděli, že je pouze pohledné. Společnost Automobili Pininfarina slibovala u typu Battista naprosto strhující výkony – a přirozeně jim jen málokdo chtěl věřit. Až doteď. Italská automobilka oficiálně uvedla parametry „nejvýkonnějšího italského supersportu všech dob“.