Článek
Škoda 110 Super Sport představovala jen 898 kg vážící klínovité kupé s výklopnou částí karoserie (ta byla ze sklolaminátu), pod kterou se ukrývala kabina, a mrkačkami v podobě výklopné rampy se šesti světlomety. O pohon se starala vzadu umístěná čtyřválcová jedenáctistovka.
Vůz byl veřejnosti představen v roce 1972, a přestože vzbudil slušný zájem, do sériové produkce se nedostal. Zůstalo tak u jediného prototypu.
O několik let později si ale na auto vzpomněli filmaři, kteří si ho vybrali do hlavní role ve snímku Upír z Feratu. Ještě před natáčením však škodovka prošla úpravou vzhledu. Český malíř, grafik a automobilový nadšenec Theodor Pištěk, mimo jiné držitel Oscara za kostýmy k filmu Amadeus, zvolil černý lak, nechal na auto nainstalovat nové čelní i zadní světlomety a masivní zadní spoiler. Premiéru měl vůz na stříbrném plátně v roce 1981.
A nyní se tato ikona vrací - i když jen v digitální podobě. Designéři Škoda Auto totiž navrhli moderní interpretaci, jejíž vzhled čerpá z aktuálního designového jazyka mladoboleslavské značky Modern Solid.
O vnější podobu se postaral Giuseppe Campo tvořící pod přezdívkou Gopmac, který je součástí týmu designu exteriéru už víc než osm let, vnitřek navrhl Stanislav Sabo pracující v oddělení interiérového designu již devět let.
„Už dlouho jsme chtěli společně na něčem pracovat, tohle byla ideální příležitost,“ říká Stanislav a Giuseppe ho doplňuje: „Jsme velcí kamarádi, ale v práci jsme se společně zatím takto intenzivně jednomu projektu nevěnovali.“
Oba tvůrci se shodli, že moderní interpretace musí vyzařovat atmosféru původního vozu, jež byla vzhledem k jeho roli filmového upíra velmi temná. „Snažil jsem se zachytit ten pocit, kdy něco tajemného, trochu nebezpečného a výrazného vyjíždí z temnoty,“ popisuje Giuseppe základní myšlenku vzhledu vozu. „Interiér má posádku doslova pohltit,“ přidává svůj pohled Stanislav.
I když měl každý z přátel v počátečních návrzích volnou ruku, rychle prý zjistili, že jsou naladěni na stejnou vlnu. „Tak nějak automaticky jsme oba využili stejný prvek, klín,“ říká Giuseppe. „Stalo se to, aniž bychom to věděli,“ potvrzuje Stanislav. Tvar klínu, který může odkazovat také na háček v logu Škoda, se objevuje v exteriéru i interiéru auta a je jedním ze spojovacích prvků.

Návrhy Škody Ferat v moderní podobě.
„Po prvotních skicách jsme spolu návrhy hodně konzultovali, aby na sebe exteriér s interiérem navazovaly,“ říká autor zevnějšku Giuseppe. „Pracovali jsme na tom asi čtyři týdny, potkávali jsme se každý druhý den a řešili technické detaily. Nakonec jsme vše propojili ve 3D datech,“ dodává Stanislav.
Důležité pro ně také bylo, aby auto mělo realistický základ. Proto například hodně řešili oblast čelního okna a střechy, které měl původní Ferat propojené, a jejich odklopením se otevíral vstupní prostor. Designéři však nakonec zvolili trochu jiné řešení: čelní sklo je zakončeno červenou linkou, která je dělicí hranou mezi ním a částí střechy a boků. Boky se teď vyklápí vzad.
Červené prvky mají u konceptu celkově důležitou roli a najdeme je na karoserii i v interiéru. Zajímavě vypadá grafika světlometů ve tvaru písmene T odkazující na původní řešení světel s oddělenými směrovkami.
K odkazům na originál patří také rozměrné zadní ploutve, které nahradily původní masivní spoiler.
Kabině dominuje plovoucí palubní deska, která stejně jako u originálu není napojená až do oblasti dveří (však také Ferat žádné nemá), sedadla jsou netradičně jednolitou součástí interiéru. Sedačky navíc dostaly i jeden detail z původního vozu: oválné knoflíky.
A mimochodem, tvůrci si novou Škodu Ferat představují jako elektromobil. Místo toho, aby sál krev svého řidiče jako ve filmovém zpracování, se tedy spokojí s energií z elektrické sítě…